Müllerová sKarty neobhájila, sněmovna doporučila vládě jejich pozastavení
Sociální karty nemají sloužit jako identifikační průzkaz. Sněmovna schválila usnesení, aby kontroverzní sKarty byly prozatím pozastavené.
Poslanci požadavky na změny v systému sKaret odhlasovali ve formě usnesení, takže nejsou závazné a je to pro vládu jen doporučení.
Autorka usnesení, šéfka poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová, nicméně věří, že na ně bude brát ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě zákona ohled.
Některá stávající opatření jsou podle Klasnové protizákonná. „Úplně původní myšlenka byla, že karta bude pro dávky v hmotné nouzi. Aby to fungovalo jako identifikační průkaz, to je duplicita občanského průkazu,“ kritizuje projekt Klasnová.
„A hlavně podle úřadu pro ochranu osobních údajů se tyto údaje shromažďují u bankovního domu nezákonně, takže opět jsme tady u porušení zákona,“ dodává.
Na zrušení sKaret trvá ČSSD. Pokud se prý strana po volbách dostane do vlády, sociální karty prý v každém případě skončí.
„Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že nemá žádný smysl tento projekt udržovat při životě a tvářit se, že má význam, aby sKarty tady fungovaly jako identifikační průkaz,“ řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
„Jediné rozumné řešení je projekt sKaret ukončit, konstatovat, že to byl další z omylů této vládní koalice. Že to byl další z nepovedených experimentů ministra Drábka,“ dodal.
Také místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku Miroslav Opálka z KSČM by byl nejraději, kdyby sKarty úplně zanikly.
„Jsem pro úplné zastavení, ale mám problém, kdo uhradí náklady, které už vynaložila Česká spořitelna. V případě, že bude ještě chtít podíl na ztrátě v případných ziscích, tak je to pro stát nepříjemná záležitost,“ řekl Opálka.
Müllerová bude před poslanci hájit sKarty, povinné už budou jen pro identifikaci
Číst článek
Karty určené k výplatě sociálních dávek ve sněmovně obhajovala ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09, zákonodárce ale nepřesvědčila.
„Zazněla tady řada řečí a řada poznámek k tomu, že je problém se složenkami, že osoby se zdravotním postižením jsou diskriminovány, že mají problémy se dostat pro sKartu, že mají problémy jít k bankomatům a podobně. Já si myslím, že tohle všechno jsme připraveni řešit jednak ve smlouvě s Českou spořitelnou, tak i právě navrhovaným legislativním řešením,“ řekla ministryně před poslanci.
Jen další identifikační průkaz
Právě identifikace měla být hlavní funkcí karty poté, co ministerstvo zrušilo povinnost používat ji také jako platební. Podle poslance a bývalého šéfa resortu práce Jaromíra Drábka se ale sKarty osvědčily.
„Kromě toho opozičního křiku a mediální humbuku je důležité, že dnes už má tu sKartu víc než čtvrt milionu lidí,“ hájí projekt exministr.
„Takže ta praktická zkušenost, kdy pomocí té sKarty jde normálně platit v obchodech, vybírat v bankomatu, nechávat si převést peníze na svůj běžný účet, změnit číslo účtu na dálku. To jsou věci, které si lidé už v těch posledních měsících vyzkoušeli,“ dodává.
Poslankyně ODS Lenka Kohoutová si ale myslí, že identifikátor s čipem pro výplatní kartu, i když neaktivovaným, by byl nesmírně drahý. Vadí jí také, že by průkaz nevydával stát, ale Česká spořitelna.
Podpora projektu tak opadá i v řadách koalice. Podle Kohoutové by situace mohla vyústit dokonce až do fáze, kdy budou koaliční poslanci jednotně žádat zrušení sKaret.
„Je velmi důležité, aby paní ministryně zodpověděla dotazy, proč identifikátor potřebujeme, když má stejné údaje, jako jsou na občanském průkaze. Že si nemáme říkat, že mají nějaké specifické číslo, podle kterého se v jednotném informačním systému lidé poznávají. To je blbost. Tam je to především podle rodného čísla. Jméno, rodné číslo, bydliště – to je základ,“ vysvětluje Kohoutová.
Dodává, že karta měla podle původních slibů sloužit ke kontrole dávek před zneužíváním, tedy aby příjemce dávek z vyplacených prostředků nenakupoval zboží, které nesmí. To se ale zatím nezavedlo a v současnosti podle ní není předmět ani v řešení.
