Na transplantaci ledviny čeká v Česku 500 lidí. Pomáhá jim i domácí dialýza
Až 40 procent pacientů, kteří podstupují dialýzu, se o svém onemocnění dozvědělo až ve chvíli, kdy jim ledviny selhaly. Ukazují to statistiky České nefrologické společnosti. Na transplantaci ledviny v České republice čeká asi 500 lidí.
Orgán od zemřelého dárce může sloužit příjemci asi deset let, ledvina od žijícího dárce vydrží až dvojnásobek. Transplantaci v tomto případě může pacient podstoupit opakovaně.
Podle Aleny Paříkové, vedoucí dialyzačního střediska pražského IKEMU, je to ale čím dál složitější a čtvrtou transplantaci už provádějí velmi zřídka. Původní orgány přitom zůstávají na svém místě. Nové se totiž umisťují do podbřišku.
Na transplantaci ledviny čeká v Česku 500 lidí. S jedním z pacientů mluvila Eva Rajlichová
„Mám za sebou dvě transplantace a ledvina už přestává fungovat. První fungovala šest nebo sedm let, druhá asi deset,“ popsal 35letý Vítek Hendrych. Na další orgán od dárce čeká rok.
S ledvinami měl kvůli vrozené vadě problémy odmala. Musí například omezovat příjem tekutin a rychle se unaví. Poměrně normální život mu ale pomáhá vést domácí dialýza. Provádí jí pomocí přístroje, který se podobá tiskárně.
Dialýza doma a ve spánku
„Pacienti, kteří jsou zaměstnaní, tak je pro ně nevýhodné si výměny provádět v práci. Takže jedna z největších výhod cycleru, tedy automatické peritoneální dialýzy, je, že se pacient napojí večer, než jde spát. Přístroj za něj dělá výměny a on si přes den žádnou dělat nemusí,“ popsala výhody Alena Paříková.
„Začínal jsem na čtyřech výměnách denně, to se dá celkem v pohodě skloubit. Pak už jsem musel přejít na pět výměn a to je v podstatě jednodušší, když přístroj jede přes noc,“ potvrdil Vítek Hendrych.
Šanci podle Paříkové mají i pacienti s úplným selháním ledvin.
„Pokud se dialyzují, chodí na hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, tak průměrné přežití pacientů je kolem osmi let. Pak už je vysoká smrtnost a pacienti umírají na komplikace,“ shrnula.
