Publikaci, jejíž součástí je učebnice, pracovní sešit a příručka učitele, kritizoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle něj obsahuje faktografické a pedagogické chyby.
49:23
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
O nikom se v médiích, na ministerstvu obrany a v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nediskutovalo tolik jako o Michalu Legdanovi. Někteří jeho případ přirovnávají k Mašínům.
„Kolegové z oddělení vzdělávání zaváděli skutečně inovativní metody takzvané badatelské výuky,“ říká pro Radiožurnál Světlana Ptáčníková, bývalá ředitelka Archivu bezpečnostních složek.
Říkali mu Armagedon a z jeho životních osudů čerpal inspiraci spisovatel Bohumil Hrabal. Teď se historikovi Zdeňku Bauerovi podařilo vypátrat, kdo Armagedon je a jaký byl jeho opravdový život.
Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdy se ústav zbaví reputačních potíží a kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí?
Senát zvolil dva nové členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Ne všichni jsou ale s novými jmény spokojení. Pro historika a senátora Martina Krska je problematický třeba Michal Klíma.
Česko si připomíná Den památky obětí komunistického režimu. Politička, právnička a zastánkyně lidských práv byla jedinou ženou popravenou po politickém procesu vykonstruovaném komunisty.
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů řeší potíže z minulosti. Kvůli nepovedené opravě přišel ústav o sídlo i o peníze. Poškozuje nás to finančně i navenek, upozornil šéf Ladislav Kudrna.
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chce podat tři nová trestní oznámení, která budou směřovat na jeho předchůdce. Důvodem jsou chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově.
JFK, Olof Palme, Jicchak Rabin, Jo Coxová, Robert Fico. Přestože se nám vybavují primárně oběti politických atentátů spáchaných v demokraciích, v globálním měřítku k nim dochází ve všech režimech.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
Učebnice Soudobé dějiny připravená historiky z Ústavu pro studium totalitních režimů rozpoutala debatu mezi odbornou veřejností, rodiči i historiky. Podle vedení ústavu obsahuje faktografické chyby.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
Podle soudce Tomáše Černého výroky tehdejších zaměstnanců, které v březnu formulovali v otevřeném dopise, nenarušily osobnostní práva žalobců, proto žalobu zamítl.
Kudrna do čela Ústavu pro studium totalitních režimů nastoupil loni v květnu, přitom byl obviněn z plagiátorství. Kvůli jeho jmenování tak tehdy rezignovala celá Vědecká rada ústavu.
Dvě třetiny učitelů dějepisu s žáky neprobírá nejnovější dějiny a podle zjištení České školní inspekce to vadí i žákům. Jak motivovat pedagogy, aby se tak důležité části výuky více věnovali?
Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008. Cílem je ocenit osobnosti z oblasti vědy a kultury, které se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století a jejich vývojem.
„Oslovili jsme Kancelář prezidenta republiky s tím, že bychom chtěli více času – nebo jestli vůbec pro ně má smysl zprávu připravovat. Řekli jsme si, že ano,“ popisuje historik Petr Hlaváček.
Soudce Robert Fremr se rozhodl vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nezasedne. Důvodem byl podle něj soustavný tlak, kterému čelil, kvůli jeho předlistopadovému působení.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
„Obávám, že selhala prezidentská kancelář, která měla případ skutečně pořádně prozkoumat. Pan prezident oslovil stovky lidí, ale asi zapomněl na historiky,“ říká historik Blažek.
„Neměli bychom zapomínat na desetitisíce vojáků Rudé armády různých národností, ať už to byli Rusové, Ukrajinci, kteří přišli o život při osvobozování Československa,“ říká historik Eduard Stehlík.
Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dala kvůli sporům s vedením instituce výpověď. Je na půdě ÚSTRu ohroženo svobodné bádání? Je ředitel Ladislav Kudrna dobrým manažerem?
Senát apeluje na vládu, aby vyřešila problém se sídlem, který má Ústav pro studium totalitních režimů. Historici vyjadřuji svoji nespokojenost s vedením ústavu v otevřeném dopise.
Dopis na rozloučenou mohli odsouzení na smrt napsat poté, co jim exekuční úřad oznámil, že jejich žádost o milost byla zamítnuta. Typicky to bylo v předvečer, nebo v samotný den konání popravy.