Nečas uctil v Letech památku obětí holocaustu. Romové pietu bojkotovali
V Letech u Písku uctili zástupci Úřadu vlády a Památníku Lidice památku obětí romského holocaustu. Některé romské organizace se ale od piety distancovaly, vadí jim, že vláda dodneška nenašla peníze na odkup a zbourání vepřína, který stojí na místě tábora. Na místě promluvil i premiér Petr Nečas z ODS.
„Zdejší oběti nezemřely v plynových komorách, ale hlavně na úplavici a tyfus, na hlad a vyčerpání v důsledku podmínek, do kterých byli uvrženi násilím a nacistickou zlovůlí, a také činností protektorátních úřadů, protektorátní policie a protektorátního četnictva, tedy Čechů. To by mělo být naším hlavním poučením z události před 70 lety. Nikdy nesmíme připustit, aby rasistické bludy opanovaly náš život,“ řekl Nečas.
Některé romské organizace, které pořádaly vzpomínku už v květnu, ale vyzvaly k bojkotu dnešní akce.
„My jsme se rozhodli pořád pietní akt 13. května, a tak to bude, dokud akty v Letech budeme pořádat. Neznám případ podobného místa, kde by se konaly za stejným účelem dva pietní akty,“ poznamenal k tomu předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Spory s Památníkem Lidice
Upozornil také, že má špatné zkušenosti s Památníkem Lidice, který vzpomínkovou akci spolupořádal. Památník podle něj podvedl pozůstalé po obětech nacismu. „My jsme se s vedením lidického památníku domluvili, že v zadávacím řízení zakázky na zpietnění místa bude formulace, že Romové z regionu budou moct dostat nějakou práci,“ vysvětlil Růžička.
Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek vysvětlovali nejasnosti okolo dnešního pietního aktu
Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl se ale brání, že nic nesliboval:
„Jestliže musíme veřejné zakázky dělat v rámci zákona o veřejných zakázkách, já přece nemůžu upřednostňovat nějakou skupinu lidí, i kdyby k tomu místu měla sebevětší vztah. Já přece musím udělat veřejnou soutěž, které se zúčastnilo 17 organizací, které splnily podmínky, a žádná romská instituce nebo organizace nebo soukromá firma se vůbec nezúčastnila.“
Dnešní vzpomínka prý byla jen mimořádná
Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek si myslí, že problém je v penězích.
„Mám obavy, a docela opodstatněné, protože i vím, které romské firmy se do této účasti na pracích ve zkultivování památníku hlásily, prostě neuspěly v konkurzním řízení, a z toho vyplývá jejich hořkost a zavržení,“ zamyslel se.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička v Ozvěnách dne
Podle něj je nutné spolupracovat se státem a snažit se najít řešení. Konání dvou vzpomínkových akcí v letošním roce ovšem Holomek považuje za nešťastné znamení toho, že společnost je rozdělena.
Červencl ovšem zdůraznil, že dnešní krátká pietní akce u pomníku byla pořádána na žádost premiéra a nezakládá tradici do příštích let. Nečas chtěl prý jen jednorázovým aktem připomenout 70. výročí výnosu vydaného protektorátní policií, který 10. července 1942 odstartoval romský holocaust.
Problém s vepřínem přetrvává
Za poslední tři roky prošlo pietní místo v Letech rekonstrukcí, opravily se cesty, vznikl přírodní amfiteátr, vyrostly dvě repliky původních ubikací. Pietní místo tak působí mnohem důstojněji. Romské iniciativy se ale nikdy nesmířily s tím, že přímo na místě bývalého tábora stojí vepřín.
Romové to považují za zneuctění památky obětí a léta už požadují po vládě, aby vepřín vykoupila a nechala zbourat. Romské iniciativy na místě vzpomínkové akce pravidelně pořádají v květnu a nelíbí se jim, že na tu letošní nikdo z vlády nedorazil.
Vepřín stále stojí a funguje, takže snahy romských iniciativ zatím vyznívají do prázdna. Ke svým prioritám to řadil například i bývalý zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda v roce 2009 rozhodla, že vepřín na svém místě zůstane. Náklady na jeho odstranění by se pohybovaly v řádech několika set milionů korun.
