Nedostatky v muzejních sbírkách. Kontrolnímu úřadu se nepodařilo dohledat téměř 3000 předmětů

Mezi lety 2016 a 2018 se v deseti muzejních sbírkách nepodařilo dohledat téměř 3000 předmětů. Přitom za jejich ztrátu nebo odcizení nikdo nenese zodpovědnost. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v pondělí také informoval o tom, že ve správě muzejních sbírek jsou i další nedostatky. Muzea a galerie například chybovaly v evidenci předmětů. Kontroloři také vyčetli ministerstvu kultury, že správce málo kontrolovalo.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muzeum, sbírka (ilustrační foto)

Mezi lety 2016 a 2018 se v deseti muzejních sbírkách nepodařilo dohledat téměř 3000 předmětů. Přitom za jejich ztrátu nebo odcizení nikdo nenese zodpovědnost. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

Téměř 3000 předmětů, které se nepodařilo při inventuře u deseti správců sbírek dohledat, byly podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejspíš ztraceny nebo ukradeny. „Pokud se správcům sbírek nepodaří při inventurách předměty dohledat ani po několika letech, požádají ministerstvo kultury o vyřazení těchto předmětů z centrální evidence. Ministerstvo kultury správcům sbírek nestanovilo, jak mají při nedohledání předmětů postupovat,“ informoval úřad na svém webu.

Nejvyšší kontrolní úřad prověří nákupy ochranných pomůcek. ‚Děje se tu něco nesprávného,‘ řekl Kala

Číst článek

Právě kvůli absenci těchto pravidel pak správci sbírek neřeší osobní zodpovědnost za nedohledání předmětů. Přitom se jich ročně ztratí stovky.

Problém je podle kontrolorů také v evidenci muzejních sbírek, která je „roztříštěná a komplikovaná“. Předměty jsou katalogizované v mnoha databázích, evidencích a informačních systémech. Přitom ty sbírky, které vlastní stát nebo samosprávní celky, by měly být „vedeny v centrální evidenci sbírek“. Sám resort ale odhaduje, že v ní chybí desítky sbírek.

Dalším problémem podle Nejvyššího kontrolního úřadu je, že stát nemá přehled o tom, jaký je skutečný stav jednotlivých sbírek. „Údaje v centrální evidenci a u samotných správců sbírek se liší. V některých případech jde o tisíce nebo i desetitisíce položek. U 19 z 20 sbírek, které kontroloři prověřili, byl uveden jen výčet evidenčních čísel jednotlivých předmětů bez dalšího popisu, o jaký předmět se jedná,“ vysvětlil úřad s tím, že evidence tak neslouží jako zdroj informací o sbírkách.

Kontrola účetnictví ministerstva dopravy za rok 2018 ukázala na chyby účetní závěrky za 5,9 miliardy

Číst článek

Ministerstvo kultury také podle kontrolního úřadu povolovalo vývoz předmětů do zahraničí i v případech, kdy „nemělo od správce sbírky všechny potřebné doklady, jako jsou smlouvy o výpůjčce nebo pojištění“. Resortu stačila jen informace od správce. Navíc také tyto vývozy špatně evidoval. V době kontroly byly v evidenci vedené jako půjčené předměty, které se již před lety vrátily, nebo k jejich půjčení nikdy nedošlo.

Problémem podle úřadu jsou také právní předpisy. Ty jsou „velmi obecné a zastaralé“. „Novelu zákona mělo připravit ministerstvo kultury už v roce 2016. Dosud se tak ale nestalo. Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury,“ dodává úřad s tím, že ty se vztahují jen na příspěvkové organizace resortu. Ty tvoří ale jen šest procent z celkového počtu správců sbírek.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme