Pražští kriminalisté zatkli organizátora podvodné skupiny, která měla vybrat přes milion korun na pomoc Ukrajině, ve skutečnosti však peníze podle vyšetřovatelů šly na vlastní potřeby členů skupiny.
V postižených oblastech je lepší pomáhat organizovaně a nevydávat se tam na vlastní pěst. Neorganizovaná pomoc totiž může přinést víc škody než užitku.
Češi jsou štědří. Podle sbírkových platforem darují v poslední době často víc peněz, než nemocní na léčbu potřebují. Co se s penězi pak děje? Řeší to nějak české zákony? A je možné je vrátit dárcům?
Lidé v Česku darovali za poslední dva dny ve sbírkách na pomoc Ukrajině na portálu Darujme.cz přes deset milionů korun. Vláda poskytne na humanitární pomoc kolem 300 milionů korun.
Sběratele, se kterými by mohl měnit, u nás většinou nenachází. Občas vyměňuje s jedním zámečníkem z Berlína, který sbírá veškerou produkci prvního německého výrobce firmy Hahn a Zeiss Ikon.
Ve správě muzejních sbírek jsou podle kontrolorů i další nedostatky. Muzea a galerie například chybovaly v evidenci předmětů. Kontroloři vyčetli ministerstvu kultury, že na správce málo dohlíželo.
Francouzské úřady ve středu spálily 600 kilogramů slonoviny, která byla zabavena pašerákům či jejím majitelům anebo která byla ze soukromých sbírek dobrovolně odevzdána.
Před 200 lety, 15. dubna 1818, vydala česká zemská šlechta slavnostní provolání, kterým zřídili Vlastenecké museum v Čechách. To se o 36 let později přejmenovalo na Museum království Českého.
Vedení Národní knihovny plánuje zřídit prozatímní knihovnu. O pronájmu prostor jedná s Kongresovým centrem. Chce tak zmírnit omezení spojená s rekonstrukcí svého sídla v pražském Klementinu. Nejdůležitější vědecká knihovna v republice by se v nejhorším případě uzavřela na tři roky. Čtenáři by také mohli přijít až o 80 procent sbírek.
Národní knihovna omezí na tři roky kvůli rekonstrukci své služby. Nejhorší scénáře počítají s tím, že se čtenáři nedostanou po celý příští rok až k 80 procentům sbírek. To se ale nelíbí akademikům a studentům.
Až 10 miliard liber se ročně protočí v investicích za poštovní známky. Na celém světě přišlo na chuť takovému byznysu až 70 milionů sběratelů. A Češi nejsou pozadu. Investují třeba přes online aukce u velkých firem v Británii, Švýcarsku nebo Spojených státech. Česko má podle odhadů stovky investorů a tisíce sběratelů a nadšenců.
Deky, oblečení, hračky, balenou vodu nebo třeba trvanlivé jídlo, to všechno můžou lidé darovat uprchlíkům. Sbírek pro ně v Česku přibývá. Věci přijímá například brněnská nebo hodonínská diecézní charita. V Praze pak uspořádalo sbírku Autonomní sociální centrum Klinika na Žižkově. Podle organizátorů byla třídenní humanitární akce nečekaně úspěšná.
Ukrajina je připravená přijmout humanitární pomoc pro oblast zasaženou boji se separatisty. Podle prezidenta Petra Porošenka to ale musí být pomoc bez vojenského doprovodu. Telefonicky o tom mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Na pomoc zaplaveným oblastem bývalé Jugoslávie vybrali Češi už miliony korun. Sbírková konta otevřely charitativní organizace Člověk v tísni, Český červený kříž nebo Adra. Pomoc ale organizují i přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, kterých v Česku žije až pět tisíc.
Inventura, která se dělá jednou za deset let, odhalila, že v depozitářích litoměřického muzea chybí tisíce předmětů nedozírné historické hodnoty. Zmizely nejcennější předměty ze sbírek zbraní, obrazů, porcelánu i mincí. Škody zatím přesáhly 11 milionů korun a to není inventura ještě ani v polovině. Nový ředitel muzea Tomáš Wiesner už podal trestní oznámení.
Pracovníci Muzea Vysočiny v těchto dnech shromažďují to nejvzácnější, co kraj nabízí. Připravují se totiž na největší výstavu letošního roku. Na podzim na ní veřejnosti ukáží nejcennější předměty z vysočinských depozitářů.
Říká se sice, že je lepší vyhořet než se stěhovat, ale pracovníci Národní knihovny jsou jiného názoru. Už léta připravují velké stěhování knížek z přeplněného Klementina v centru Prahy do nových depozitářů v Hostivaři a mají vše propracováno do nejmenších detailů. Každá z přibližně čtyř a půl milionu knih tady má své místo.
Nákup plyšového zvířátka, propisky nebo prostě jen přispět pár korunami na sbírku pro handicapované, psí útulek nebo jinou charitu. Podobnou nabídku dostal na ulici v některém z českých měst snad každý. I když většinou peníze získají potřební, jsou i případy, kdy tomu tak není. Pouliční sbírky mají svá pravidla a seriózní organizátoři je dodržují.
Rozvodněné hladiny řek na severu Německa pomalu opadají a začíná se s obnovou poničených oblastí. Benefiční zápasy na pomoc postiženým odehrají německé velkokluby Bayern Mnichov i Borussia Dortmund. Pod titulem Společně proti záplavám uspořádala charitativní galavačer televize MDR. K telefonům usedly známé tváře, jako například krasobruslařka Katarina Wittová. Přesto finanční sbírky výrazně zaostávají za těmi z povodní před jedenácti lety.
Snaha zhodnotit anebo alespoň zachovat ušetřené peníze přivádí Čechy také do antikvariátů a starožitností. Nákupy v běžně dostupných cenových relacích ale podle odborníků jako investice moc neposlouží.
Pražské Uměleckoprůmyslové muzeum čeká v nejbližších měsících velké stěhování. Část sbírek kubismu přemístí do Domu U Černé Matky Boží a vzácné kolekce secesního umění odsune do Obecního domu. UMPRUM muzeum totiž brzy čeká rekonstrukce a jeho vedení nechce, aby hojně vyhledávané exponáty skončily ukryté v krabicích.
Karviná nebude platit státu za sbírky rodu Larischů, které vystavuje ve svém zámku. Vzácné exempláře hledali karvinští odborníci v depozitářích i na půdách a za své peníze je opravili. Památkáři však po nich letos začali žádat vysoké nájemné - zhruba dva milióny korun ročně. Magistrát to odmítal a začal jednat přímo s ministerstvem kultury.
V expozicích Národní galerie v Praze se dnes a zítra neplatí vstupné. Stánek umění takto slaví 216. výročí svého založení. Jsou přitom města, kde jsou obdobné instituce zdarma stále, a patří mezi ně možná překvapivě americká metropole Washington.
Společnost Člověk v tísni rozdělila přes 52 milionů korun ze sbírek SOS Povodně 2010. Největší částka putovala na pomoc domácnostem a rodinám, kterým voda zaplavila obytné části. Zbytek peněz dostaly obce na odstraňování následků, na nářadí a techniku či na další ochranu proti velké vodě.
Dosluhující ředitel Národní galerie Milan Knížák vyloučil, že by se chystal do politiky. Jak řekl v rozhovoru pro Rádio Česko, takové angažmá ho prý už neláká:
Japonsku v tísnivé situaci nabídlo humanitární pomoc už více než stovka zemí a téměř dvě desítky mezinárodních organizací. Japonská vláda vítá pomoc především v podobě speciálních vyhledávacích, záchranných a zdravotnických týmů.