Nejvyšší soud: Imunita exposlanců se vztahuje jen na složení mandátu
Výhradně na složení mandátu se vztahuje rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze trafik pro tři exposlance ODS. Oznámil to mluvčí soudu Petr Knötig. Motivace Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy podle něj může být i nadále předmětem vyšetřování.
Právo hlasovat určitým způsobem nebo se vzdát mandátu je podle Nejvyššího soudu politickým právem poslance.
Odůvodnění usnesení má od včerejšího odpoledne advokát exposlance Marka Šnajdra Lukáš Trojan, který má za to, že trestní stíhání jeho klienta mělo být zastaveno okamžitě poté, co byl státnímu zástupci doručen výrok toho rozhodnutí.
„V tom odůvodnění je zcela jasně napsáno, jak je vymezen státním zástupcem onen skutek, o který se jedná, kdy sám státní zástupce uvádí, že podstatou toho skutku, toho trestného jednání, má být to, že si pan Šnajdr nechal slíbit zvolení za člena dozorčí rady výměnou za to, že nebude hlasovat proti předmětnému návrhu zákona, tím je míněn onen daňový balíček.“
Advokát exposlance ODS Marka Šnajdra Lukáš Trojan v Ranním interview Radiožurnálu
„Nejvyšší soud v tom svém rozhodnutí jednoznačně uzavřel, že hlasování či nehlasování v Poslanecké sněmovně, případně vzdání se mandátu, je v tomto konkrétním případě takovým projevem, a není tedy možné za něj poslance stíhat,“ řekl Šnajdrův advokát Radiožurnálu.
Pokud jde o možné další šetření motivace exposlanců ke složení mandátu, Šnajdrův advokát poznamenal, že státní zastupitelství nepochybně může vyšetřovat cokoli, a dokonce je to jeho povinnost.
„Nicméně státní zastupitelství především musí šetřit zákonná a ústavní práva subjektů, které jsou předmětem jeho šetření. V tomto případě se mělo dle mého názoru státní zastupitelství, respektive předmětný státní zástupce, obrátit na Nejvyšší soud již před tím, než zahájil ono trestní stíhání, aby posoudil, zda v konkrétním případě jsou dány důvody pro vynětí (z působnosti orgánů činných v trestním řízení), či nejsou.“
Zdůvodnění usnesení NS v kauze exposlanců ODS komentovali na Radiožurnálu místopředseda ČSSD sněmovny Lubomír Zaorálek a místopředseda ODS Pavel Blažek
„On tak neučinil a bohužel následek je ten, že klient musel strávit ve vazbě prakticky měsíc,“ konstatoval Trojan.
Zda Marek Šnajdr bude požadovat nějakou kompenzaci za čas strávený ve vazbě, jeho obhájce zatím neví.
„Toto téma jsme doposud, od okamžiku, kdy jej propustili z vazební věznice, spolu ještě vůbec neprojednávali. Takže nevím. Je to jistě jedna z možností, ale ještě se k ní vůbec nedostali,“ uvedl advokát.
Nagyová je na svobodě, čekal na ni expremiér Nečas. Vazbu opustili i Páleník a Boček
Číst článek
Jako nepřijatelný, absurdní a poškozující poslance vnímá výklad Nejvyššího soudu místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek. „Takto dát všem najevo, jak udělal Nejvyšší soud, že právo se takto musí zastavit před stěnami Poslanecké sněmovny, je podle mě něco, co z nás dělá nadlidi. A já to prostě nechci,“ reagoval Zaorálek.
Podle místopředsedy ODS a bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka ale v celé věci prioritně nejde o šíři poslanecké imunity.
„Rozhodující věta, která se týká toho celkového případu, je, že došlo nad rámec Ústavy k větší ingerenci moci exekutivní, nebo chcete-li výkonné, do moci zákonodárné, než je u nás možné. A o tom to celé je. A posuzování imunity je část toho problému,“ tvrdí Blažek.