Otec odmítá vydat dítě matce do Francie, podle něj je žena v sektě. Ústavní soud se ho zastal
Ústavní soud ve čtvrtek rozhodl ve prospěch muže, který podle dřívějších rozsudků soudů nižších instancí měl svého sedmiletého syna vydat jeho matce do Francie. Rozsudky nižších soudu Ústavní soud zrušil, podle nich procesně pochybily. Případ se tedy vrátí zpátky k soudům nižší instance.
Muž asi čtyři roky do roku 2015 pobýval pracovně i s rodinou ve Francii, poté ale získal místo v Česku, kam i se synem odjel s příslibem, že ho vrátí. To se ale nestalo a matka ho chce vydat zpět.
Podle stěžovatele ale žena propadla vlivu ortodoxní sekty a hrozí, že se syn ve Francii stane jejím rukojmím. Na její stranu se ovšem v otázce vrácení dítěte přiklonily jak brněnský městský soud, tak následně i krajský soud. Chlapec zatím zůstává v Česku.
Složitý právní spor: Nigerijec neuspěl se stížností k určení otcovství
Číst článek
Podle Ústavního soudu je stížnost muže důvodná. "Prvořadým hlediskem je zájem dítěte, s kterým je neodmyslitelně spjato právo dítěte nebýt přemístěno od jednoho rodiče a nebýt zadržováno druhým rodičem," uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Muž poukazuje na to, že podle lékařských vyjádření dítě trpí traumatem ve styku s matkou a že jeho situace by se při návratu do Francie ještě zhoršila.
Uplatnění výjimek
"Soudy sice vzaly na vědomí vyjádření, ale možnost nenavrácení posuzovaly velmi úzce. Řekly, že je to možné jedině v případě, kdyby šlo o diagnózu. Ale postačí závažné důsledky, na které poukazuje lékařská zpráva," uvedl soudce zpravodaj. Doplnil, že pokud by soudy chtěly a měly být důsledné, měly si opatřit znalecký posudek.
Neprodlené navrácení dítěte neoprávněně odebrané přes hranice upravuje Haagská úmluva. Stejná úmluva ale obsahuje výjimky, kterých lze v tomto případě podle Ústavního soudu uplatnit.
