Pavel Novotný předvedl v ruské televizi povedenou performanci, hodnotí novinář Vitvar
„Za mě klobouk dolů,“ hodnotí vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt Jan H. Vitvar vystoupení řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS) v ruské televizi. Podle něj se díky tomu alespoň ukázalo, jaké lži se v tam o českých dějinách říkají. V rozhovoru s Barborou Tachecí ale Vitvar mluvil i o Milanu Kunderovi nebo o bývalém ministru kultury Staňkovi (ČSSD).
O nedávném vystoupení Pavla Novotného v ruské televizi (v souvislosti s plánem postavit v Řeporyjích pomník vlasovcům) říká Vitvar, že i když nejde o něco, co by obdivoval, nedovede si představit, jak by se v takovém případě zachoval sám.
„Pokud bych mluvil tak, jako tady, nikoho by to nezajímalo…, a to včetně moderátorů,“ vysvětluje s tím, že Novotný vlastně použil stejné metody jako oni.
„Jemu se to asi vyplatilo, protože se alespoň zjistilo, jaké lži se v ruské televizi o českých dějinách říkají. Za mě klobouk dolů, z jeho strany to byla velmi dobrá performance,“ uzavírá.
Nejhorší, co mohlo kulturu potkat
Podle vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt Jana H. Vitvara je tím nejhorším, co českou kulturu v porevolučních letech potkalo, bývalý ministr Antonín Staněk (ČSSD). A pachuť prý v uměleckém prostředí bude ještě nějakou dobu přetrvávat.
Největším problémem Staňka coby ministra nebyla ani tak nedostatečná erudice v oboru, ale hlavně arogance, myslí si Vitvar. „I se svým minimálním přehledem se pouštěl do kroků, do kterých by se nepouštěli ani v kultuře zběhlí lidé.“
„Nejhorší, co po Staňkovi zůstává, je pachuť z neprůhledného odvolávání,“ říká a srovnává případy odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a později tamního kurátora Adama Budaka (toho odvolal Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Zatímco ve Fajtově případě bylo celkem zřejmé, že šlo o jisté nadbíhání Miloši Zemanovi, v případě Budaka jsou důvody z mého pohledu pochopitelné a legitimní. Přesto ale část kulturní veřejnosti pátrá po tom, co za tím může být.“
Kunderův despekt a pocit křivdy
Z navrácení českého občanství spisovateli Milanu Kunderovi, který žije od emigrace v 70. letech ve Francii, má Vitvar ambivalentní pocity. „Kundera je rozhodně jeden z našich největších spisovatelů. My v Respektu jsme ale na trochu zvláštní straně, protože ‚kauza Kundera‘, která stále doznívá, byla publikována u nás.“
Naráží tak na 11 let starý článek, ve kterém Adam Hradilek a Petr Třešňák přinesli informace z historických policejních záznamů, podle nichž Milan Kundera údajně udal jednoho z odpůrců režimu (Miroslava Dvořáčka) a podílel se tak na jeho následném uvěznění.
Kunderovi po 40 letech vrátili české občanství. ‚Měl upřímnou radost,‘ řekl velvyslanec
Číst článek
„Čekali jsme, že se k tomu postaví jinak,“ komentuje spisovatelovu podrážděnou reakci Vitvar. „Ne že bude vyhrožovat žalobou a řekne, že se nic takového nestalo. S žádnou svou verzí nepřišel.“
Podle kulturního publicisty by ale bylo jedině dobře, kdyby knihy Milana Kundery, které napsal ve francouzštině, byly k dispozici i v českém překladu. A možná že právě vrácení občanství k tomu nakonec přispěje, byť v něm figuruje premiér Andrej Babiš (ANO), který je podle Vitvara chtě nechtě tváří minulého režimu, před kterým Kundera emigroval.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem H. Vitvarem. Mluvili také o tom, jestli se dnešní mladí autoři více angažují ve veřejném prostoru, nebo jestli můžeme čekat podobně silnou generaci umělců jako v 60. letech také dnes.
