Jak napsat příběh spisovatele, který se vždy bránil tomu, aby jeho dílo bylo předmětem biografického zkoumání? V nové knize se o to pokouší francouzská spisovatelka a novinářka Florence Noiville.
Do české historie se zapsala nejen jako manželka Milana Kundery ale také jako televizní reportérka, která informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy.
Věra Kunderová pracovala jako rozhlasová a televizní redaktorka. Poté, co s manželem odešli z Československa do Francie, starala se o jeho dílo, aby se mohl věnovat přednášení a psaní.
Dluh vydávání francouzských románů Milana Kundery v češtině dorovnává překladatelka Anna Kareninová. S čím zápasila při překladu Totožnosti? A do jaké knihy musela vymyslet typologii příznivců orgií?
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy se přesně před rokem ve Francii loučili se spisovatelem Milanem Kunderou.
Literární velikán, intelektuál i obránce románu. Francouzská média po smrti slavného spisovatele nešetřila superlativy. Hold Milanu Kunderovi vzdal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzské nakladatelství Gallimard (galimár) se naposledy rozloučilo s Milanem Kunderou. Slavný spisovatel zemřel v létě ve věku 94 let. Při setkání zazněla hudba skladatele Leoše Janáčka.
Slavný spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra vyjádřila přání, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, zatím není jasné.
„Doufali jsme, že k převozu dojde mnohem později. Tohle jsou knihy, které Milan Kundera chtěl opustit jako poslední,“ dodává ředitel Moravské zemské knihovny Kubíček.
Nakladatelství Gallimard, které vydává Kunderovy knihy, upřesnilo, že při posledním rozloučení zazněla Janáčkova sonáta v podání Kunderova otce, klavíristy, Ludvíka Kundery.
Kunderovo postavení ve francouzské literatuře bylo výsostné. Na tamní literární scénu vtrhl jako fenomenálně bystrý spisovatel popisující svět, který byl francouzskému publiku cizí. Svět totality.
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy si lidé ve Francii připomínají spisovatele Milana Kunderu, který začátkem týdne zemřel.
Není to tak, že by si Milan Kundera nepřál, aby byly jeho romány přeloženy do češtiny. Nechtěl, aby to přeložil někdo jiný, chtěl si je přeložit sám. Ale pak mu začaly ubývat síly, říká Kareninová.
Francouzský exministr kultury Jack Lang mluví o Kudnerovi jako o symbolu člověka, který bojoval za svobodu, umění a kulturu. Se slavným autorem se loučili i v knihkupectví a nakladatelství Gallimard.
Zemřel spisovatel Milan Kundera, řekla mluvčí Moravské zemské knihovny Anna Mrázová. Bylo mu 94 let. Od roku 1975 žil ve Francii. Letos se v Brně otevřela jeho knihovna.
Věra Kunderová v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas popisuje, které literární poklady jsou v nové knihovně a proč rodina upřednostňuje Brno před Prahou.
Brno upevňuje svou pozici na literární mapě světa. V sobotu se tam otevře knihovna spisovatele Milana Kundery, který ve stejný den oslaví 94. narozeniny. Co manželé Kunderovi poslali z Paříže do Brna?
Velký literární poklad - knihovna Milana Kundery - a jeho dlouhá cesta z Paříže do brněnské Moravské zemské knihovny. Mluvíme se zpravodajem Martinem Baluchou ve Francii.
Tisícovky děl z Francie přivezlo vedení Moravské zemské knihovny. Na celou operaci převozu knížek z Paříže do Brna dohlížela manželka spisovatele Věra Kunderová.
„Milanovy knihy byly přeložené do více než 50 jazyků, včetně čínštiny. To jen dokazuje, že Milan Kundera je nejen Francouzem, ale také světovým občanem,“ říká Lang.
I letos uvede premiéru klasického českého filmu po digitální restauraci. Tentokrát jde o filmovou adaptaci románu Milana Kundery Žert režiséra Jaromila Jireše z roku 1968.
Milan Kundera je světově proslulý spisovatel z Československa. Od 70. let žije ve Francii, poté co byl zbaven možnosti literárně působit v normalizaci. K Československu má přinejmenším zvláštní vztah.
Speciální pozornost bude věnována zásadní osobnosti české i francouzské literatury Milanu Kunderovi. Programová témata 26. ročníku veletrhu zavedou čtenáře také do Polska a hlas dostane i Bělorusko.
Podle Drdy máme mylnou představu, že se v 90. letech dostatečně zkoumala komunistická represe. Podle něj byla komunistická propaganda úspěšná v tom, že se určité věci podařilo zamést pod koberec.