Mezi tvrdými drogami vede pervitin. Uživatelů prudce přibylo, už nemá nálepku látky pro spodinu
V Česku přibývá uživatelů pervitinu - dnes je jich podle odhadů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti o 40 % víc než před deseti lety. A právě závislost na pervitinu je druhá nejčastější, kterou adiktologové léčí. Vůbec nejvíc lidí se chce zbavit závislosti na alkoholu, naopak nejmenší zájem o léčbu mají kuřáci. Cigarety přitom mezi závislostmi vedou - denně kouří zhruba 2 miliony Čechů.
„Nejdřív jsem začal pervitin kouřit, pak šňupat a až pak jsem ho začal píchat, " vypráví Matěj, který byl na pervitinu závislý asi pět let. Své závislosti se zbavil, uživatelů této typicky české drogy ale stále přibývá.
Zatímco před deseti lety jich bylo zhruba 25 tisíc, dnes je to o deset tisíc víc, upozorňuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Skupina z Liberce vyráběla drogy v pražských bytech. Čtveřici hrozí až 12letý trest
Číst článek
„Před 15 lety ztratil statut drogy uživatelské spodiny a začal se užívat i v rekreačním kontextu, takže užívá se v kontextu podobném jako kokain, v prostředí noční zábavy, na akcích, diskotékách a tak, je to stimulant, který působí podobně."
Mění se taky způsob užívání - zatímco to injekční je stále méně časté, přibývá lidí, kteří si aplikují takzvané želatinové kapsle.
„Místo toho, aby si to dali do stříkačky, tak si to dají do té tobolky a sní a princip je, že se to dostane do žaludku, tam se najednou rozpustí a udělá ten nájezd, který je tím vyhledávaným účinkem té drogy," dodává Mravčík.
Závislost se vytvoří rychle
Pervitin je ale nebezpečný v tom, že se na něj člověk stane závislým poměrně rychle.
České Budějovice a Brno skončily na třetím a čtvrtém místě v množství pervitinu ve splašcích
Číst článek
„Na pervitinu se člověk může stát závislým pronikavě rychleji než na alkoholu. Závislým na alkoholu se člověk stává většinou během několika let, zatímco závislým na pervitinu se může stát během několika týdnů," pokračuje předseda Společnosti pro návykové nemoci Petr Popov.
Právě alkohol a pervitin jsou dvě nejčastější drogy, s jejichž užíváním chtějí lidé přestat a nastupují do léčby. A většinou opakovaně, dodává Popov.
„Často ten pacient přichází do léčby pod vlivem tlaku zvnějšku, kterému se podvolí, protože zjistí, že je to nejjednodušší způsob, jak se tomu vyhnout, ale není odhodlán k tomu změnit svůj život. Teprve v průběhu léčby se mu to může nebo nemusí podařit."
‚Musíte být motivován'
Své o tom ví i patologický hráč František, který léčbou prošel dvakrát, než se závislosti na hazardu zbavil.
2:06
Terénní pracovníci v akci: vyměňují jehly narkomanům, hrají si s dětmi
Číst článek
„Součástí je hlavně psychoterapie, tzn. individuální nebo skupinová, píše se množství elaborátů, kde si zpětně vybavujete věci ze svého života, snažíte se dodržovat nějaký řád - ten je pro závislého člověka velmi důležitý. Musíte být k tomu motivován. Těžko je někdo úspěšný, když ho tam dotlačí rodina, když mu řeknou nějakou podmínku," popisuje pro Radiožurnál.
Se závislostí se v Česku ročně léčí asi 70 tisíc lidí. Jedním z důvodů, proč řada z nich v léčbě neuspěje, je i špatná síť specializované ambulantní péče, říká adiktolog Petr Popov.
„Pokud má pacient zajištěnou pokračující ambulantní léčbu, tak ta efektivita je pronikavě větší než u člověka, který absolvoval tří nebo čtyřměsíční léčbu, po které ale nenásleduje žádná ambulantní následná péče. Tam je mnohem větší počet recidiv a mnohem závažnějších recidiv."
Drahá léčba
Specializované ambulance poskytují hlavně takzvanou substituční léčbu, která se používá při léčbě závislosti na heroinu. Droga se nahradí lékařem předepsanou látkou s podobným účinkem, vysvětluje Viktor Mravčík z odboru protidrogové politiky Úřadu vlády.
„Odhadujeme v Česku asi 15 tisíc problematických uživatelů opioidů a v substituční léčbě máme odhadem asi čtyři tisíce lidí, to není ani třetina, to není ani 20 procent. To není dobré. V civilizovaných zemích je ten podíl v substituci asi 60, nebo dokonce přes 60 procent."
Léčba závislých lidí ročně vyjde na zhruba dvě miliardy korun - většina jde z veřejného zdravotního pojištění, asi 400 milionů korun pak ze státní kasy.
