Plán, který má pomoci zvládat nekázeň, vyzkoušelo 676 žáků. A s úspěchem
Nový zvláštní výchovný plán, který má pomoci zvládat nekázeň a záškoláctví, vyzkoušelo v letošním školním roce 676 žáků - 208 na prvním a 468 na druhém stupni. U téměř 84 procent dětí se chování poté zlepšilo.
Cílem bylo vyzkoušet novou formu péče o žáky a spolupráci s rodiči. Individuální výchovný plán obsahuje postup kroků, které mají škola, dítě a případně i rodiče ke změně problémového chování udělat. Ve smlouvě se pak otcové a matky zavážou ke spolupráci.
„Úspěch sice zaznamenán byl, nicméně ochota a vůle na straně rodičů, dítěte, možná někdy i školy postupem doby občas slábla. Takže ty výsledky nakonec nebyly tak průkazné, ale celkově jsou pozitivní,“ uvádí dětský psycholog Václav Mertin, který na projektu spolupracoval.
Výchovné plány byly úspěšné i proto, že školy více zapojovaly do spolupráce rodiče.
„Někdy už jenom ten fakt, že se něco formálního vytváří, tak rodiče vedlo k tomu, že si dávali mnohem větší pozor na věci, nad kterými dřív mávali rukou a nebrali je vůbec vážně,“ říká Mertin.
Hostem Světa o osmé byl dětský psycholog z Univerzity Karlovy a spoluautor projektu Václav Mertin
Autoři projektu se snaží zaměřit na celé spektrum problémů, které komplikují život škole a znesnadňují hlavní úkol - aby se dítě něco naučilo. Chtějí také sebrat příklady dobré praxe.
„Příklady dobré praxe jsou někdy banální, jsou na straně školy i rodiny, ale někdy představují docela úžasnou zkušenost některých učitelů, ke které se dopracovali za dlouhou dobu. Pokud by se nám podařilo tohle sebrat a dát učitelům a rodičům, tak si myslím, že bychom udělali dobrou práci a ministerstvo také,“ je přesvědčen Mertin.
Výchovný plán se má podle autorů zaměřit na podporu, rozvoj a hledání jedinečných přístupů ke každému dítěti.
„Na každé dítě, rodinu a třídu platí malinko něco jiného a my to leckdy v hromadném školství neumíme vytáhnout, takže pak přistupujeme ke všem dost podobně a na některé to holt nefunguje,“ říká o zkušenostech Mertin.
Pomoci by mohli nejen školští psychologové, ale i sociální nebo speciální pedagogové.
„V této republice není dobrá instituce, která by reálně rodinu podporovala například ve chvíli, kdy rodiče nezvládají problémy, kdy si s tím nevědí rady, kdy řeší spoustu jiných problémů a na výchovu úplně nezbývá čas,“ dodává Mertin.
Zda a případně v jaké podobě bude projekt pokračovat, není zatím jasné. Podle autorů by se ale mohl plošně zavést ve školním roce 2013 - 2014.
