‚Zcela nepřijatelné’ zacházení se seniorkou v plzeňské LDN:
‚Ty mrcho jedna... Takže já tě tady holka zlatá přivážu.’

„Hrubé zacházení, vulgární oslovování, vyhrožování a zbytečné přivazování k posteli,“ tak shrnuje vnučka Soňa Bicanová to, jak s její 85letou babičkou Jiřinou zacházel zdravotní personál v plzeňské LDN Privamed. Primář nemocnice Oldřich Berka pochybení odmítá. Plzeňská policie případ vyhodnotila jako přestupek a předala ho krajskému úřadu. Server iROZHLAS.cz zná plnou identitu babičky Jiřiny, ale respektuje přání rodiny ji nezveřejňovat.

Plzeň 23. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Babička Jiřina pracovala na Jantaru jako brusička aut a vyrůstala na rodinném statku v Línech, kde měli prasata, králíky a povozy s koňmi. Naučila se tak vše zařídit sama a nikdy neprosila o pomoc,“ popisuje svou nevlastní babičku Jiřinu její vnučka Soňa Bicanová.

Když paní Jiřina dostala zápal plic poté, co onemocněla covidem-19, potřebovala intenzivní péči, kterou jí její rodina nebyla schopná poskytnout. Proto byla převezená do nemocnice Privamed pro dlouhodobě nemocné v Plzni, takzvané LDN, kde ji rodina obden navštěvovala.

Po několika týdnech si vnučka paní Jiřiny všimla modřin, které měla seniorka po těle. „Přišlo mi, že trpí a že se k ní personál chová hrubě,“ vzpomíná Bicanová. Kvůli podezření na špatné zacházení umístila v babiččině nemocničním pokoji skrytý diktafon. Z pořízených audionahrávek zjistila, že někteří členové personálu paní Jiřině tykali a oslovovali ji vulgárně.

Primář centra návazné péče v nemocnici Privamed, Oldřich Berka, odmítá, že by k hrubému jednání došlo.

„Já s tím tedy nesouhlasím. Neslyšel jsem to celé, protože je to několikahodinový audiozáznam. Z toho, co mi bylo přehráno, jsem tam nikdy urážlivé slovo neslyšel, tohohle kalibru. Ten záznam je velice nekvalitní. Slyšel jsem tam náš personál, který poznám podle hlasu, ale nikdy jsem tam neslyšel takovouhle hrubost,“ řekl Berka pro iROZHLAS.cz.

Bicanová si nejprve stěžovala právě u ředitele nemocnice. „Nikdy mi neodpověděl,“ popisuje.

Poté předložila audionahrávky plzeňské policii. Později je poskytla i redakci iROZHLAS.cz. Vyplývá z nich, že zdravotní personál paní Jiřině tykal, vyhrožoval a podle plzeňské policie minimálně ve dvou případech překročil předpisy tím, že ji bez povinného zápisu do zdravotní dokumentace přikurtoval k posteli. 

Policie, která případ vyšetřovala, případ odložila. Způsob, kterým bylo kurtování evidované v dokumentaci pacientky vyhodnotila jako přestupek a předala na Odbor zdravotnictví krajského úřadu Plzeňského kraje. Vedoucí odboru, Jan Karásek, webu iROZHLAS.cz potvrdil, že od roku 2021 na krajský úřad dorazily čtyři stížnosti na špatné zacházení s pacienty v plzeňských LDN. Jména nemocnic, kterých se stížnosti týkají, nechtěl prozradit.

‚Mrcho jedna‘

V záznamu z nahrávky z 18. června 2022, který je součástí vyšetřovacího spisu, zdravotní sestra hrubě oslovuje paní Jiřinu. „Ty mrcho jedna... Takže já tě tady holka zlatá přivážu, já se na tebe vykašlu,“ stojí v policejním přepisu nahrávky.

V záznamu z 20. června 2022 říká sestra paní Jiřině: „Jestli nepřestanete hulákat, tak vám zalepím pusu.“

Primář nemocnice trvá na tom, že se s hrubým oslovováním nesetkal. „Já jsem slyšel nějaké úryvky, to bylo spíše tykání, ale vyloženě ty hrubosti, to mi nebylo přehráno,“ tvrdí Berka. „Asi větší dostupnost k tomu (poslechu nahrávek) měla naše hlavní sestra, ale ta mi také neříkala, že by tam slyšela nějakou větší hrubost,“ říká v moderně vybavené ředitelně nemocnice.

Přiznává, že nahrávky neslyšel celé. Dále se odkazuje na policejní záznam, ze kterého podle něj nevyplývá žádné pochybení.

Zároveň ale připouští, že jedna ze zdravotních sester, jejíž hlas je na nahrávkách slyšet, v nemocnici již nepracuje. „Jedna zdravotní sestra, která tam vystupovala, asi bych řekl ze svého pohledu ne dost šťastně v rámci komunikace s pacientem a rodinou, tak důsledkem bylo, že jsme ji nechali odejiti,“ formuluje s tím, že šlo o pochybení jednotlivce.

‚Zcela nepřijatelné‘

Zdravotní etička Barbora Řebíková označila jednání zdravotního personálu nemocnice Privamed za „zcela nepřijatelné“.

„Žádný kontext není ospravedlněním pro neuctivé, hrubé a ponižující jednání zdravotnických pracovníků s pacienty, s lidmi slabými, nemocnými a zranitelnými,“ komentuje případ paní Jiřiny. „Lékaři a ošetřující personál se musí k pacientům chovat korektně, s pochopením a trpělivostí a nikdy se nesnižovat k hrubému nebo nemravnému jednání,“ podotýká.

Podle právničky Šárky Duškové, která se specializuje na dodržování lidských práv ve zdravotnictví a byla s případem obeznámena, lze podobné verbální útoky definovat jako formu psychologického násilí.

„Je nutné si uvědomit, že seniorka v zařízení není jen odkázaná na péči personálu, ale také je v jejich moci. Záznamy v tomto případě naznačují, že nemá možnost rozhodovat o nejmenších záležitostech běžného dne, včetně toho, kdy a jestli vůbec dostane napít nebo opustí postel. Podobné verbální ponižování a útoky, zejména pokud je zažívá dlouhodobě, mohou pro člověka v takto zranitelné situaci mít opravdu devastující následky,“ vysvětluje.

Neoprávněné kurtování?

Kromě hrubého chování si Bicanová také stěžovala na neoprávněné kurtování její babičky. Podle ní zdravotníci paní Jiřinu přivazovali bez pádného důvodu. „Zjistila jsem, že babička byla pravidelně svázaná v noci pouze proto, že si měla sundat plenu,“ stěžovala si Bicanová s tím, že paní Jiřina v té době podle ní nebyla v žádném ohrožení života.

Podle Zákona o zdravotních službách lze omezovací prostředek použít jen v případě ohrožení života či zdraví pacienta a každé použití musí být řádně zaznamenáno do zdravotní dokumentace.

Primář nemocnice odmítá, že by ke svazování docházelo bez pádného a zákonného důvodu. „Svazování je extrémní opatření, které se používá, když pacient nereaguje na normální komunikaci s personálem a když selhává prevence a pacient je v ohrožení,“ tvrdí Berka.

Podle něj je klíčové, jak se k celé věci staví rodina. „Samozřejmě někdy to rodina pochopí, což samozřejmě jsme za to vděční, jako třeba když si to i sami vyzkoušeli doma v tom předhospitalizačním období, a někdo bohužel to třeba nepochopí, jako tady v této situaci to bylo,“ uvádí primář s tím, že ačkoliv se kurtace snažili vysvětlit, u části rodiny neuspěli.

Chyby v záznamech

Personál léčebny podle plzeňské policie kurtování ve dvou případech nezapsal. Ve zdravotní dokumentaci paní Jiřiny, do které server iROZHLAS.cz nahlédl, je pouze jeden zápis o kurtaci, podle policie však z audionahrávek vyplývá, že jich bylo více.

„Další záznamy o použití omezovacích prostředků, spočívající v omezení pohybu pacientky, ve zdravotní dokumentaci zaznamenané nejsou,“ stojí v policejním záznamu, kde je dále uvedeno, že absencí záznamu byla naplněna „skutková podstata přestupku.“

Primář nemocnice míní, že šlo o opomenutí jednoho večera. „Zapsalo se to do knihy sester, nezapsalo se to do příslušného večera,“ komentuje s tím, že nemocnice celou věc policii vysvětlila a zápis později napravili.

Podle právničky Duškové však i samotné použití kurtáže mohlo být za hranicí zákona. „Z reakce sestry je zřejmé, že pacientku ponechávala v kurtech, protože chtěla předejít znečištění postele a nutnosti ji znovu převlékat,“ popisuje. „V zásadě tedy chtěla předejít dalším pracím. Taková motivace k omezení pohybu pacienta je podle zákona o zdravotních službách nepřípustná,“ uvádí.

Podle Evropského soudu pro lidská prává se navíc v podobných situacích může jednat o nelidské nebo ponižující zacházení. „Jedná se o jedno z nejzávažnějších porušení lidských práv, zejména pokud se týká osob v tak zranitelné situaci, jako je senior odkázaný na péči personálu v LDN,“ líčí Dušková.

‚Takové divné chování‘

Policie vyslechla i paní Marii (redakce zná její plnou identitu, ale respektuje její přání zůstat v anonymitě). Její maminka byla na pokoji s paní Jiřinou. Paní Marie sama nikdy nebyla svědkem hrubého chování, avšak uvedla, že z výpovědí její maminky věděla, že se zdravotní personál k paní Jiřině „nechoval příliš hezky“.

„Mě hrozně překvapilo, že když si tam jedna paní vytrhla cévku, tak přišla sestra a sebrala pytlík s močí a pak to tam nechala. Takové divné chování,“ popsala paní Marie pro iROZHLAS.cz.

Podotkla však, že nešlo o všechny sestry. Problém vidí i v tom, že v nemocnici bylo málo zdravotního personálu. „Jede se tam na obsazenost lůžek, lidé jsou namačkaní na pokojích po čtyřech lidech, je to děsný a personálu je tam málo. Možná by se dalo mluvit i o určitém stupni vyhoření,“ sdělila.

Podle primáře jsou na oddělení v odpoledních hodinách zhruba tři sestry, které se starají o čtyřicet pacientů. „Vycházíme z reálných možností toho, co je teďka dáno v České republice. Samozřejmě, kdyby bylo personálu více, tak budeme jedině rádi,“ říká s tím, že sestry se snaží nabírat a nedostatek se netýká jen nemocnice Privamed, ale i dalších zdravotnických zařízení v České republice.

Přetíženost personálu

Podle právničky Duškové je přetíženost personálu jedním z důvodů, proč jsou starší lidé v ústavní péči, jako jsou léčebny pro dlouhodobě nemocné, vystaveni riziku různých forem násilí.

„Zásadním faktorem podle naší zkušenosti je také neprůhlednost těchto zařízení, kvůli které se jen zřídka vyvodí odpovědnost za takové jednání. Pokud nemají senioři angažované a aktivní blízké, jejich utrpení zůstane často utajeno,“ říká Dušková.

„Protože se jen málokdy odhalí a vyvodí odpovědnost, samotné fungování některých zdravotních nebo sociálních ústavů v zásadě může umožňovat a podporovat nelidské zacházení se seniory,“ uzavírá.

Anna Košlerová

Související témata: nemocnice, policie, postel, Česko, evropský soud pro lidská práva, Plzeň, trestná činnost, Právo a spravedlnost, zdraví, vymáhání práva, společnost, LDN, Léčebna dlouhodobě nemocných, Primaved