Čtyři roky tajností. Ministerstvo zdravotnictví případ ‚mučení‘ na psychiatrii odmítalo zveřejnit
Ministerstvo zdravotnictví po třech letech a opakovaných výzvách zveřejnilo osmnáct zpráv z psychiatrických léčeben, které poukazují na kritická porušení lidských práv v oblasti psychiatrie. V jedné ze zpráv dokonce autoři popisují zacházení s pacientkou jako mučení, na které se vztahuje oznamovací povinnost. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že se ho tato povinnost netýká.
Server iROZHLAS.cz v úterý zveřejnil zjištění týkající se případu mladé ženy, která byla dle oficiální zprávy ministerstva zdravotnictví po dobu 12 let kurtovaná. Odborníci, kteří zprávu z psychiatrické nemocnice v Opavě sepsali, se domnívali, že šlo o formu „mučení, v lepším případě nelidské zacházení“.
12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení
Číst článek
Zpráva popisující případ z opavské nemocnice je jednou z osmnácti, které v roce 2018 sepsaly speciální komise ministerstva zdravotnictví. Případ z Opavy zůstal ale čtyři roky v utajení. Nikdo z ministerstva ho nenahlásil. Případem by se měla policie zabývat až nyní, protože poté, co ministerstvo zdravotnictví po opakovaných žádostech o svobodném přístupu k informacím zprávy vydalo, padlo trestní oznámení.
Ministerstvo zprávy tutlalo
Zprávy, které obsahují závažná zjištění v oblasti porušování lidských práv, jako třeba dvoutýdenní omezení na svobodě, využívání medikace jako formu trestu, zcela nevyhovující pokoje, kde bylo i více než deset pacientů, nepřetržitý kamerový dohled a pohlavkování či okřikování ze strany personálu, ministerstvo nikdy nezveřejnilo.
Odtajnilo je až po půlroční snaze lidskoprávního aktivisty a právníků z mezinárodní neziskové organizace Validity Foundation, kteří chtěli získat obrázek o poměrech v psychiatrických zařízeních, jejichž stav jim již několik let popisovali pacienti, kteří z nemocnic vyšli.
Komunikace s ministerstvem ohledně vydání dokumentů
- 13. dubna 2022 letošního roku byla zaslána žádost o zveřejnění „závěrečných hodnotících zpráv sedmnácti psychiatrických nemocnic v České republice vypracovaných v letech 2018-2019 na základě metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO)“.
- 11. května ministerstvo zaslalo zcela jiný, již dávno zveřejněný dokument.
- 17. května bylo podáno odvolání s novou žádostí o zpřístupnění oněch sedmnácti hodnotících zpráv z roku 2018.
- 24. května byla žádost odmítnuta. „Ministerstvo ovšem poptávanými informacemi nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.,“ odpovědělo ministerstvo zdravotnictví.
- 7. června byl podán rozklad proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví s již třetí žádostí s nesouhlasem „s uvedeným postojem ministerstva a že to, že zprávy jsou v dispozici ministerstva, dokládají početné zdroje.“
- 17. srpna byly zprávy se čtyřměsíčním zpožděním poskytnuty.
„Člověk, který se na to nezaujatě podívá, tak v tom (jednání – pozn. red.) musí vidět záměr. Kdyby tu práci, kterou věnovali odůvodnění, proč mi to nedají, místo toho věnovali tomu, aby nalezli ty zprávy, tak by to celé mohlo být mnohem dřív,“ komentuje jednání aktivista, který zprávy získal a jehož identitu server iROZHLAS.cz zná. „Nikomu se to nehodí, nikdo s tím nechce jít ven. Už 30 let se tu vede válka o to, jestli léčebna je nemocnice, a mezitím jsou lidi, kterým je mizerně, a nikdo neví, jak jim pomoci,“ podotýká.
„Byl to podkladový materiál pro práci manažerů kvality a pracovníků psychiatrických nemocnic, na jehož základě byly podporovány změny v psychiatrických nemocnicích,“ vysvětluje důvody, proč zprávy nebyly zveřejněné, Tereza Palánová, bývalá gestorka projektu, v rámci kterého šetření v nemocnicích probíhalo.
Anonymní výstupy?
Dle ministerstva zdravotnictví šlo o anonymní pracovní výstupy. „Jak bylo uvedeno, nebyly za každé hodnocené zařízení vytvářeny závěrečné hodnoticí zprávy ve smyslu žadatelova dotazu, ale pouze pracovní výstupy pro další zpracování. Oddělení pro reformu péče o duševní zdraví se domnívalo, že tyto pracovní výstupy za každé zařízení nemohou být poskytnuty s ohledem na ust. § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Výzkum byl realizován jako anonymní. Všem účastníkům byla zaručena anonymita. Nebylo tak možné poskytnout informace, které by jakkoliv mohly vést k jejich identifikaci,“ uvádí mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Dodává, že žadatel argumentoval správně, pokud tvrdil, že výstupy má ministerstvo k dispozici, ale neměl pravdu v tom, že by se jednalo o závěrečné hodnoticí zprávy. „S ohledem na výše uvedené se Oddělení pro reformu péče o duševní zdraví domnívalo, že tyto pracovní výstupy nemohou být poskytnuty. Následně po argumentaci žadatele byla žádost přehodnocena a v anonymizované formě byly informace poskytnuty.“
Jenže zprávy, které redakce serveru iROZHLAS.cz dostala do rukou, anonymizované nebyly. Například v případě opavské psychiatrické nemocnice byl sice v první větě začerněný název lékařského zařízení, ale hned ve druhé větě stálo, že se jedná o psychiatrickou nemocnici v Opavě.
Případ pro policii
Zjištění o dlouhodobě kurtované pacientce z Opavy dostal do rukou také Jindřich Jašík, pracovník v sociálních službách, který se dlouhodobě věnuje duševnímu zdraví. Praxi popsanou jako „mučení“ se rozhodl nahlásit na policii.
„Neměl jsem možnost to nepodat. Z mého pohledu se tam jednalo o týrání. V té zprávě stojí, že se jedná o mučení. Z mého pohledu to podléhá oznamovací povinnosti,“ uvádí pro iROZHLAS.cz.
Policie mu údajně nechtěla uvěřit. „První půl hodinu na policii jsem se je snažil přesvědčit o tom, že se to stalo. Vůbec mi to nechtěli uvěřit. Následně zase nechtěli uvěřit tomu, že by to někdo už býval nenahlásil,“ popisuje Jašík.
Případ 12 let kurtované pacientky: když selže systém a ombudsman o vás neví
Číst článek
Případ nahlásil, protože chtěl vědět, zda je takto dlouhodobé kurtování přípustné v 21. století. „Pokud k tomu mohlo takhle dlouho docházet, tak si v nemocnici museli myslet, že cokoliv, co udělají, je naprosto beztrestné. Takto dlouhé kurtování je z mého pohledu absolutně neobhajitelné.“
Argumentu opavské psychiatrické nemocnice, že na postupu pacientka a její rodina trvala, Jašík nerozumí. „Ona si to deset let přála, a pak si to po té kontrole přestala přát? Nějak se v tom ztrácím. Plním svou oznamovací povinnost a samozřejmě může policie říct, že tohle je v 21. století v pořádku, ale pak budu mít pocit, že není způsob, jak bojovat za lidská práva na psychiatrii, protože se tam může dít cokoliv beztrestně,“ podotýká.
Nikdo to nenahlásil
Redakce serveru iROZHLAS.cz u policie již dříve zjišťovala, zda trestní ohlášení bylo podané v době, kdy ministerstvo opavskou psychiatrickou nemocnici navštívilo. Dle krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje však žádné oznámení nedorazilo.
Tedy z ministerstva zdravotnictví případ nahlášen nebyl, ačkoliv definice mučení spadá dle § 368 trestního zákoníku do kategorii trestných činů, na které se vztahuje oznamovací povinnost.
„Pokud se o jejich probíhajícím páchání kdokoliv dozví, musí učinit kroky k jejich překažení, například tím, že je oznámí policii. Mezi těmito činy je například i týrání svěřené osoby nebo mučení,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz tisková mluvčí Markéta Bočková z Úřadu veřejného ochránce práv. Ke konkrétnímu případu z Opavy se vyjádřit odmítla.
Server iROZHLAS.cz mluvil s několika svědky, kteří byli se situací v opavské psychiatrické nemocnici osobně seznámeni a respektuje jejich přání zůstat v anonymitě. Jeden z nich popisuje, že ministerstvo upozornil, že by případ měl být oznámen na policii. Vedení ministerstva na něj však vyvíjelo tlak, aby situaci nenahlašoval sám s tím, že problém napraví interně.
Podle ministerstva zdravotnictví však „nevznikla oznamovací povinnost podat trestní oznámení“. „Záležitost byla řešena na úrovni náměstků ministra. Obdobným způsobem byla řešena i většina dalších zjištění,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
‚Detaily ke mně nechodily‘
V následující komunikaci mluvčí specifikuje, že tato agenda spadala pod náměstka pro zdravotní péči. Tím byl v té době dnes již bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Server iROZHLAS.cz Prymulu kontaktoval s dotazy, zda o zjištění z opavské nemocnice věděl a proč z něj nebyly vyvozeny trestněprávní následky. „To nevím a divím se, že by byl někdo dvanáct let kurtován nebo co to říkáte. To mi přijde podivné,“ sdělil Prymula po telefonu.
O tom, že kontroly v psychiatrických nemocnicích probíhají, věděl. „Tohle je nějaký konkrétní případ, ale moc se mi to nezdá. Tyhle detaily ke mně samozřejmě nechodily. Nevím, kdo to napsal do té zprávy, tak proč už to dávno neřešil, to taky nechápu,“ řekl Prymula.
