Po zásahu Štrasburku vyhověl Ústavní soud stížnosti ženy, kterou měl zneužít kněz. Případ vrátil policii
Ústavní soud po obnově řízení vyhověl stížnosti ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí diplomové práce na teologické fakultě. Případem se bude znovu zabývat policie, která oznámení původně odložila, protože v mužově počínání vůči dospělé studentce nespatřovala trestný čin pohlavního zneužití ani znásilnění.
Policie nyní musí důkladně prověřit ženina tvrzení a zvážit, zda bylo mužovo počínání postižitelné podle tehdy platného zákona a judikatury.
Žena dříve nenašla zastání ani u státního zastupitelství, ani u ústavních soudců. Až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zrušil Ústavní soud své původní odmítavé usnesení a nyní také rozhodnutí policie i státního zastupitelství. Důvodem je porušení práva na účinné vyšetřování.
Poslanci podpořili smlouvu s Vatikánem. Protestovali pouze Piráti, jednání protáhli na 4 hodiny
Číst článek
Policisté se dostatečně nezabývali tím, zda byla žena vůči knězi ve stavu bezbrannosti a zda na něm byla závislá, podobně třeba jako žák na učiteli nebo dítě na rodiči. Bezbrannost a závislost už tehdy byly součástí trestního práva jako znaky trestných činů znásilnění, respektive pohlavního zneužití.
„Orgány činné v trestním řízení nevyvinuly skutečnou a řádnou snahu věc objasnit, respektive ignorovaly tvrzení stěžovatelky, nezajistily dostatečné důkazy potřebné k objasnění věci, a jejich postup proto nedostál požadavku důkladnosti a dostatečnosti vyšetřování,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové.
Policie se nyní podle ženina advokáta Daniela Bartoně musí zabývat hlavně otázkou bezbrannosti ženy a jejího nesouhlasu s knězovým počínáním. „To je argumentace, kterou jsme měli od začátku řízení a na kterou policie a státní zastupitelství nereagovaly adekvátně,“ řekl novinářům Bartoň.
Muž je podle dostupných informací řeholním knězem v janovské provincii řádu bosých karmelitánů. Řád mu už dříve pozastavil výkon veřejné služby do skončení soudního i paralelního kanonického řízení.
Opětovné zvážení
Už v době dospívání se žena setkala s jiným knězem, který ji osahával. Později při studiu na vysoké škole poznala vyučujícího, rovněž kněze, který díky své erudici získal její důvěru a vedl jí diplomovou práci. Považovala jej za svého duchovního otce. Poté, co se mu svěřila s trýznivými vzpomínkami, nabídl jí „pomoc“, která ale údajně spočívala v obnažování a dotycích, požadoval prý také pohlavní styk.
5:56
Dosud oběť musela prokazovat násilí, nyní doloží, že to nechtěla, říká o redefinici znásilnění Urbanová
Číst článek
Policie dospěla k závěru, že se kněz nedopustil ani znásilnění, ani pohlavního zneužití. Sexuální nátlak tehdy ještě nebyl součástí trestního práva a znásilnění nebylo vymezeno stejně široce jako nyní. Ze středečního nálezu Ústavního soudu plyne, že knězovo počínání bylo teoreticky postižitelné i podle tehdejší právní úpravy, policie to musí znovu zvážit.
„Zrušením těchto rozhodnutí Ústavní soud nepředjímá, jak orgány činné v trestním řízení rozhodnou, zda bude, nebo nebude zahájeno trestní stíhání. Prověření věci ale musí proběhnout v souladu s ústavními požadavky,“ řekla Zemanová. Poukázala také na značný časový odstup od událostí.
Disentující soudce
Proti obnově řízení se stavěl soudce Tomáš Langášek, uplatnil jako jediný z patnáctičlenného pléna odlišné stanovisko také ke středečnímu nálezu. Varoval před prolomením principu „není zločinu bez zákona“, který spočívá v tom, že nikdo nemůže být trestán za jednání, které nebylo v době spáchání zakázáno zákonem.
Spolek Šalamoun uspěl u Ústavního soudu. Dostane informace z trestního řízení, a to i protokol o výslechu
Číst článek
Poukázal také na zákaz zpětného působení trestního zákona v neprospěch obviněných. Zemanová však zdůraznila, že nález nepřináší retroaktivitu, orgány činné v trestním řízení budou uplatňovat právo platné v době spácháni činu. Langášek také poukázal na to, že čin už může být promlčený.
Štrasburský soud přiznal ženě 25 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy a 1000 eur jako náhradu nákladů řízení, dohromady tedy zhruba 640 000 korun. Obnovení řízení před Ústavním soudům je výjimečné, zpravidla následuje po zásahu Evropského osudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ne vždy však končí plným úspěchem stěžovatele.
