„Opravdu se to dá těžko odhadnout, určitě se jedná o něco, co je na hraně přílepku. Ale zase víme, že Ústavní soud judikoval jen v několika málo případech,“ popsal Marek Benda (ODS) pro Radiožurnál.
„Je to chyba, tímhle způsobem jsme postupovat neměli. Ta situace se měla řešit v okamžiku, kdy přišlo to rozhodnutí Ústavního soudu, nemělo se s tím čekat až na poslední chvíli,“ řekl Vystrčil.
Soud ministerstvu nařídil, aby ženám za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník.
V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak v prosinci příštího roku.
Ústavní soud nenašel procesní cestu, aby zakročil proti kampani SPD před krajskými volbami. Případ se týká například kontroverzních plakátů s mužem černé pleti a textem o „chirurzích z dovozu“.
„Byl bych raději, kdyby všechny ženy rodily v porodnici, ale respektuji, že je to jejich rozhodnutí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus lékař Ondřej Šimetka.
Soud se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku.
Datový novinář Jan Cibulka z Českého rozhlasu od Zeměměřického úřadu požadoval digitální model reliéfu Česka. Úřad za to požadoval téměř tři miliony korun. Šlo o nepřiměřenou částku, míní soud.
Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu. Po jejím jmenování obsadí poprvé v historii Ústavního soudu obě místopředsednická křesla ženy.
Ústavní soud odmítl stížnost Filipa Vávry, končí tak kauza propagace neonacismu, kterou se česká justice zabývala od roku 2010. Odsouzených bylo původně osm.
Na začátku května vydal Ústavní soud přelomový rozsudek, ve kterém nařídil zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví. Vládní koalice se ale na řešení ještě neshodla.
Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu, který rozhodne, zda kastrace nesmazat ze zákoníku.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Soudce zpravodaj Jan Wintr při odůvodnění rozhodnutí uvedl, že byl porušen ústavní princip tzv. plné náhrady škody. Vylita nedobrovolně skončil jak v NATO, tak na ministerstvu obrany.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku. Ten nyní náleží státu.
Jeden z nájemníků bývalých hornických bytů si stěžuje, že se české soudy nezabývaly jeho žalobou na průběh privatizace. Ta měla podle advokátky Zdenky Vopěnkové proběhnout v rozporu se zákonem.
V zahraniční politice Petr Pavel navazuje na kroky Václava Havla, do té domácí ale tolik nezasahuje a snaží se vést dialog s vládou i opozicí. Mluví i o tom, že si možná vystačí jen s jedním mandátem.
Kandidátky na volby do Evropského parlamentu jsou už vlastně hotové. Pavel Rychetský často opakoval, že meziválečná éra masových stran je minulostí. A má pravdu.
„Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebrání žádný důležitý veřejný zájem,“ konstatoval ÚS. Naopak výkon rozhodnutí by pro Guptu byl významným zásahem.
Ústavní soudci dostávají desítky urážlivých dopisů a výhružek, část z nich je anonymní. Podle Ústavního soudu počet urážek výrazně vzrostl poté, co soudci vyhlásili rozhodnutí o valorizaci důchodů.
Hulmákova expertiza podle prezidenta Pavla bude pro Ústavní soud přínosem. „Jsem přesvědčen, že obohatí pestrou skladbu odborností a lidských osobnostních profilů v Ústavním soudu,“ dodal Pavel.
Soudci plánují podat žaloby kvůli zpomalení růstu platů, které ve svém úsporném balíčku prosadila vláda. „Cítíme se opakovaně podvedeni výkonnou mocí,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
V lednové výplatě měli dostat víc peněz. Vláda ale rozhodla, že platy ústavním činitelům letos neporostou tak rychle, jak by měly. Kromě vrcholných politiků se to týká také soudců a státních zástupců.