Počet sebevražd dlouhodobě klesá, kritickým dnem je pondělí
Pro dobrovolný odchod ze života se v posledních několika letech rozhoduje méně lidí, než bývalo obvyklé. Loni spáchalo sebevraždu 1502 Čechů, nejčastěji šlo o starší muže. Statistici přičítají nejvíc obětí pondělku.
Počet sebevražd sice mírně roste už třetí rok po sobě, dlouhodobý trend je ale pozitivní. „Počet sebevražd přes výkyvy, ke kterým může v jednotlivých letech dojít, dlouhodobě klesá. Poválečné maximum bylo v roce 1970, historicky nejmenší počet sebevražd byl v roce 2007,“ uvádí Vladimír Polášek z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.
Podle psychiatra a bývalého ředitele Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích Zdeňka Bašného však může být statistika nepřesná. „Nejsem si jist, jestli při narůstajících stavech deprese, které ve společnosti jsou, by byl opravdu tak nízký počet dokonaných sebevražd,“ míní Bašný.
Navíc se podle něj vůbec nepočítají sebevraždy, které se nepovedou. „Množství takových pokusů je osmkrát až desetkrát vyšší, než počet dokonaných sebevražd,“ upozorňuje psychiatr.
Muži jsou při pokusech o sebevraždu třikrát „úspěšnější“ než ženy. „Pokud už se pro ni rozhodnout, dotáhnou ji většinou do konce,“ říká Bašný. Nejčastějším dnem pro odchod ze světa je pondělí.
Vyšší počet sebevražd je dlouhodobě zaznamenáván ve vyspělých zemích. „Vliv na to má hodnotový systém i přijatelnost sebevražd ve společnosti,“ říká Bašný. Roli hraje také náboženství, například počet sebevražd v religióznějším Slovensku byl při přepočtu na počet obyvatel vždy mnohem nižší než v Česku.