Záchranář Dvořák: Infarkt vyřešíme za hodinu, zástava je horší. Bolest na hrudi je lepší řešit včas
„Mám klidné spaní, protože vím, že jsem pro každého pacienta udělal maximum. A i když to nedopadne dobře, usínám s jistotou, že by pro toho člověka nikdo neudělal víc,“ říká lékař záchranné služby a influencer Marek Dvořák.
Mezi nejčastější mýty první pomoci podle Marka Dvořáka patří obava z toho, že člověk zraněnému ublíží a neodbornými zásahy jeho stav zhorší. Takový strach je ale podle záchranáře lichý.
„Existuje telefonicky asistovaná první pomoc. Když vytočíte linku 155 v případě, že má někdo kolem vás zdravotní trable, a posloucháte, co vám operátor říká, tak tomu člověku nemůžete ublížit,“ zdůrazňuje.
Naopak fatálnější dopady má podle něj neposkytnutí zdravotní péče před příjezdem záchranné služby. A to zejména v případě dušení, masivního krvácení, bezvědomí po úderu do hlavy nebo při srdeční zástavě.
„Když se vám zastaví srdce a nedýcháte, tak váš mozek umře zhruba za pět šest minut. Smrt mozku rovná se smrti člověka,“ vysvětluje. „Záchranka k vám dojede v nejlepším průměru zhruba za 8 až 9 minut. Pokud zrovna nejede kolem nebo nemáte opravdu nesmírné štěstí, tak s vámi po příjezdu skutečně už nic neudělá. Pokud vás ovšem někdo do té doby neresuscituje.“
Nejhorší situace v životě
Při volání pomoci je nejzásadnější informací druh zranění a lokalita, odkud voláte. Pokud neznáte adresu, mohou při udávání místa pomoct sloupy veřejného osvětlení, železniční přejezdy nebo aplikace Záchranka, která sdílí vaši polohu.
4:02
Ve dne, v noci, za jakéhokoliv stavu. ‚To nejlepší je zachráněný lidský život,‘ popisuje záchranář
Číst článek
Důležité je hlavně poslouchat operátora a dbát jeho pokynů.
„Dělejte, co vám říká. Zní to strašně jednoduše, ale když pak slyšíte ty hovory, tak to s volajícími zdaleka tak jednoduché nebývá,“ popisuje Dvořák. „Nechci se nikomu vysmívat. Situace, co ti lidi zažívají, jsou nejhorší v životě, a dělají to nejlepší, co můžou. S někým ale stres pracuje neskutečným způsobem.“
Nejčastější příčinou smrti v Česku jsou onemocnění srdce. Infarkt se podle Dvořáka projevuje jako plošná pálivá nebo svíravá bolest na hrudníku. V této fázi je ještě snadno léčitelná, záchranáři se ovšem pravidelně setkávají s případy, kdy lidé prvotní projevy zanedbávají.
„Každá záchranka v každém městě každý den jezdí resuscitovat člověka. Kolem něj je plačící rodina a říká jim: Bolelo ho na hrudníku, ale nechtěl vás obtěžovat. To je pro záchranáře strašně stresující,“ zdůrazňuje.
„Ve chvíli, kdy mě bolí na hrudníku, tak je to naprosto dobře řešitelná věc. V Čechách máme skvělá kardiocentra, kde vám infarkt vyřeší za hodinu. Pokud už to dospěje do zástavy oběhu, tak se to řeší mnohem hůř.“
Prevence je podle záchranáře důležitá i u dalších zdravotních obtíží. Pokud má člověk pochybnost, měl by podle něj vyhledat zdravotní pomoc nebo zavolat na tísňovou linku pro radu.
Evropská unie zavádí pravidla pro sanitky. Od roku 2027 budou mít i v Česku stejný vzhled a vybavení
Číst článek
„Je vždycky lepší jet tam zbytečně, než jednou něco promarnit a pak toho celý život litovat,“ apeluje Dvořák. „Kdyby tady seděl někdo, kdo jezdí s RZP posádkou po velkém městě, tak vám bude říkat, že vozí kraviny, když to takto řeknu. Ale gros práce záchranky je vozit ty ne úplně super akutní pacienty k ošetření.“
Z vrtulníku jde respekt
Naopak v krizových situacích, kdy jde o vteřiny, je velmi důležité zachovat chladnou hlavu a dodržet správný postup.
„Když přijdu do práce, tak očekávám, že zapípá pager a budu čelit někomu, kdo je na hranici mezi životem a smrtí. A nepřekvapí mě to,“ konstatuje. „To, co předvádíme na místě, je mnohokrát nacvičená věc. Dodržujeme algoritmy, kdy já přesně vím, co mám udělat, a nevykolejí mě to, protože se držím klíče, jak toho člověka zachránit, a ten prostě aplikuji.“
Jiné jsou pouze zásahy u dětí, kdy je potřeba předem podle instrukcí z dispečinku nachystat pomůcky ve správné velikosti a léky v množství přiměřeném velikosti a věku pacienta.
„Na leteckou záchranku a doktorskou posádku lidé většinou agresivní nejsou. Schytají to naše recepční, sestřičky nebo záchranáři.“
Marek Dvořák
Důležité je i nenechat se vyvést z míry lidmi, kteří ve stresu a pod tlakem jednají jinak než za klidové situace. Výjimečná není ani agrese vůči zdravotníkům, kteří přicházejí pomoct.
„Když někam přiletím s vrtulníkem, tak z toho lidi mají velký respekt, takže na leteckou záchranku a na doktorskou posádku většinou agresivní nejsou. Schytají ji naše recepční, sestřičky nebo záchranářské posádky,“ líčí Dvořák.
„Často hraje roli alkohol nebo to, že člověk udělal chybu a snaží se najít viníka. Je to v situacích, které jsou výjimečné, velmi stresující a lidé se chovají pudově, takže se na ně často ani nejde moc zlobit.“
Jak poznat mrtvici? Co je hlavní zásada bezpečnosti podávání první pomoci? A jaká pravidla by měl znát každý? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
