Polský důl Turów z české strany hranice: Rypadla skončí pár desítek metrů od nás, některé obce nemají vodu

Jaký je největší problém pokračování těžby v dole Turów?
Samozřejmě řeší se to, až tady ta voda prostě zmizí kvůli tomu dolu, že sem budou muset dovést vodu z přehrad v Jizerských horách. Můj názor je takový, že Češi už počítají s tím, že ten důl se rozšíří a ta voda tu prostě zmizí. Právě jsme v Uhelné, která potom dolu Turów bude nejblíž. Opticky to vypadá jako delší vzdálenost, ale jsou to jen stovky metrů. Támhle je elektrárna, to hnědé vedle je důl. Na západ je hned vedle německá Žitava, na východ polská Bogatyň, a ta cesta, která je spojuje, to není nic. Ten důl by se měl posunout směrem k české hranici, až po tu silnici, tam kde teď vidíte jet auto. Kousek za ním už by to mělo začínat, jak je to řepkové pole, tam by měl být rozšířený ten důl. Jemelka

Takže tady budeme úplně nejblíž tomu místu, kam ten důl dosáhne?
Ano, je to tak. A ti lidé, kteří tady mají chalupy, ten důl vidí už teď. Ale bude ještě blíž, pokud tady ta těžba začne. Dá se předpokládat, že tady bude větší hluk, větší prašnost, zkrátka to pocítí. Nejspíš ztratí vodu, která zmizí ještě víc. A v každém případě ztratí na ceně nemovitosti, které tady mají.

Tohle je to místo, blíž se k tomu dolu nedostaneme. Když se podíváme tímto směrem k elektrárně, tak to hnědé nebo oranžové, co vidíme, to je půda. To dole je hnědé uhlí, které se tam snaží vytěžit. Když se podíváme tam tím směrem, tak to zelené, to je těžařský stroj. Je gigantický a my ho vidíme jako blešku, ten důl je opravdu obrovský a tady odtud to vidíme. Momentálně jsou s těžbou pod hladinou moře a měli by jít ještě níž. Všude, kde teď stojíme, tak směrem na českou stranu ten důl bude pokračovat.

Takže všechno od nás dozadu ukouše ten důl?
Mělo by to vést zhruba až k silnici. Tady dole vidíme, kde vedou ty trubky, tam by se to mělo ještě vytěžit.

A tam je nějaký dopravník s uhlím?
Ano, a to je taky jedna z věcí, které tady způsobují hluk, na který tady lidé upozorňují.

Můžeme připomenout, jaká je historie toho dolu Turów?
Podle toho, co jsem dohledal z veřejných zdrojů, se hnědé uhlí určitě těžilo už někdy v 19. století, ještě v době, tato oblast byla německá. Po druhé světové válce odtud byli Němci odsunuti a oblast se stala součástí Polska. Těžba nadále pokračovala. Ale z té nám nejbližší historie vyplývá, že zhruba před deseti lety se začalo mluvit o tom, že se ten důl rozšíří, prohloubí a že ho Poláci budou chtít dotěžit. Čili oznámili, že by tady chtěli být až do toho roku 2044.

Zmiňoval jste, že mají nastat změny v těžbě, která se má posouvat směrem k české hranici. Jaké změny to mají být a jak dopadnou na lidi a komunity, které tady žijí?
Znamenalo by to, že celý ten důl se přiblíží přímo tady k silnici, která je teď kousek od nás, už v podstatě v Polsku, přiblíží se řádově o stovky metrů k české hranici. To je jedna věc. Znamená to, že lidi, kteří bydlí právě v osadách jako Uhelná a další uslyší ten hluk z toho dolu. Druhá věc je to, že těžba by měla jít ještě více do hloubky. Druhá věc je to, že ten důl by měl jít ještě více do hloubky, a lidi na české straně se obávají, že ztratí ještě více vody, že ta voda v podstatě odteče na polskou stranu. Existují obavy, že by se mohlo začít hýbat i podloží. Ty obavy nepanují jen na české straně, ale i na té německé – tady jsme řádově jen několik málo kilometrů od Žitavy, a tam se toho také bojí.

To jsou tedy argumenty místních obyvatel a samospráv, koneckonců je používá i Česká republika při oficiálních jednáních s Polskem. Jak argumentuje polská strana, která zatím chce pokračovat v těžbě? Jak zní její odůvodnění?
V podstatě argumentují tím, že celá ta elektrárna a důl jsou pro polskou energetiku klíčové. Je to skutečně gigantická stavba. Zásobuje značnou část jejich země. Kdybych to měl s něčím srovnat, je to asi tak stejné, jako kdybychom chtěli po ČEZu, aby odstavil některou ze svých jaderných elektráren – to by také znamenalo značný výpadek. Úplně stejně to vidí Poláci, kdyby měli nějak omezit právě tuto elektrárnu.

Jak polská strana vysvětluje záměr pokračovat v těžbě?
Klíčové asi je, že ten důl stejně jako elektrárna je pro polskou energetiku mimořádně důležitý, zásobuje velkou část země. Čili argument, proč ho mít nebo nemít, je z jejich strany jasný. Oni ten důl zkrátka musí mít, musí ho využít, potřebují ho.

Jsme na území, kterému se říká Trojmezí. Ten spor se totiž netýká jen Česka a Polska, ale i Německa, které je hned tady, lidově řečeno, za bukem. Situaci tady sledujete dlouhodobě. Proti pokračování těžby se konají protesty, jaké skupiny lidí sem přijíždí protestovat, jaké jsou jejich argumenty?
Rozdělil bych je na dvě skupiny. Část z nich jsou každopádně místní, kteří s tím nesouhlasí. Druhá část jsou ekologické organizace, ať už na české, nebo na polské straně. Ten argument je jednoznačný – ekologické dopady rozšíření dolu podle těchto organizací budou značné. Není to tak dlouho, co na jedno z rypadel v dole vylezli členové polské organizace Greenpeace a nějaký čas tam strávili.

I podle obyvatel dotčených českých obcí existovaly plány na revitalizaci, které by přivítali. Jaké plány to jsou? A jsou v tuto chvíli realistické – případně v jakém časovém horizontu?
Zřejmě jsou. Rozdělil bych to na dvě části. Poté, co ten důl bude vytěžený, se uvažovalo o tom, že se zatopí a na jeho místě vznikne obrovské jezero – takové, jaké je například nedaleko saského Zhořelce – Berzdorferské jezero, kde v posledních letech vzniká nádherná rekreační oblast. Zná to spousta Čechů z příhraničí, jezdí tam lidé z Polska. Něco takového by teoreticky budoucnu mohlo vzniknout právě tady u Žitavy a Bogatyně. Ovšem je to věc, která by následovala právě až po tom dotěžení, to znamená, že je to věc desítek let. Lidé tady v příhraničí i místní samosprávy volají po tom, že bude nutné vyřešit zásobování pitnou vodou, pokud se skutečně z této poměrně velké oblasti ztratí. Nejde jen třeba o oblast Hrádku nad Nisou, ale o oblast Frýdlantu a celého okolí. To celé se tudíž řádově asi 25 tisíc lidí. Bylo by nutné do této oblasti dovést vodu z Jizerských hor, kde jsou přehradní nádrže, zdroje vody. Ale ta investice by byla mimořádně nákladná a v tuto chvíli se v podstatě jedná o to, kdo ji zaplatí. Nemůže to udělat Liberecký kraj, nemohou to udělat města, protože pro jejich rozpočty by to byla neuvěřitelně vysoká cena.

A je tedy ve hře i to, že se česká vláda může snažit dojednat nějaké kompenzace od polské vlády ve chvíli, kdy těžba bude pokračovat? V jakém bodě jsou teď tato jednání?
V tuto chvíli už se ta jednání vzhledem k tomu, že mezi českou a polskou stranou dospěla do mrtvého bodu, dostávají na evropskou úroveň. Z rozšíření dolu, z tohoto česko-polského sporu, se stává v podstatě evropská záležitost. Rozhodne se podle mě až na evropské úrovni. V tuto chvíli je to ve fázi podání žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie, který bude muset rozhodovat.

Česká strana žádá i dočasné zastavení těžby, přinejmenším do doby, než se ten spor vyřeší. Je pravděpodobné, že by k něčemu takovému mohlo dojít?
Osobně si myslím, že k tomu nedojde. Dokud česká strana nebude mít v ruce nějaký právní argument na evropské úrovni, nemá Polsko důvod těžbu zastavovat.

S jakými argumenty tedy česká vláda do toho soudního sporu v Evropě jde? Čeho se podle ní polská strana dopustila?
Polská strana v podstatě podle české vlády nekomunikuje, činí kroky, které jsou podle ní nezákonné. Česká vláda tím pádem nemá možnosti cokoli dál podniknout proti rozšíření polského dolu. Nemůže rozhodovat o tom, co se děje na cizím území, právě proto se ten spor přenesl na evropskou úroveň.

Během natáčení jste mluvil i s polskými obyvateli. Jak se na to dívají oni?
Polský pohled je diametrálně odlišný, což je to dáno v podstatě tím, že důl, elektrárna a veškeré přilehlé provozy většinu obyvatel této části Polska živí. Jinak je ta oblast poměrně chudá, zanedbaná, spíš zemědělská. Spousta lidí má zaměstnání v dole nebo v elektrárně. A když jsem s nimi v minulosti mluvil, spíš se divili, proč to Čechům vadí. Nechtěli o tom příliš mluvit. Argumentovali tím, že to je jejich zaměstnání. Mají tam práci, tak proč je o ni chceme připravit? Kdybych to měl k něčemu přirovnat, vybavuju si situaci před více než 20 lety, kdy Česko uvažovalo o tom, že dostaví jadernou elektrárnu Temelín. Z rakouské strany se tehdy objevovaly velké protesty. Rakušané blokovali hranice, odmítali to. Češi to nechápali, měli jiný pohled. My jsme se teď dostali do úplně stejné situace, jen se mluví o dolu Turów. Nechci spekulovat o tom, jestli má jaderná elektrárna stejné dopady jako rozšíření a prohloubení hnědouhelného dolu, ale s odstupem začínám trochu chápat, jak to tenkrát ti Rakušané viděli.

Co se v tom celém sporu bude dít dál?
Bude čekat na to, jak se rozhodne na evropské úrovni. Do té doby se bude důl rozšiřovat. Myslím si, že Poláci to nezastaví. Bude se čekat také na to, jak dopadne sondování, ať na české, nebo na polské straně. Jestli ten důl má skutečně vliv na stavy spodních vod. V tuto chvíli je okolo hranice spousta vrtů, které mají ukázat, jestli jsou jak argumenty jak Čechů, tak Poláků skutečně reálné. Dokud ale nebudou nějaké definitivní hmatatelné výsledky, budeme čekat.