Vojenský expert: Nákup F-35 je spíš politický krok, armádě také chybí bojové bezpilotní letouny

Velké změny v české armádě - pojďme je společně rozebrat postupně. Co podle vás stojí za rozhodnutím ministerstva obrany, že zahájí jednání o nákupu amerických stíhaček F-35?
Tak do určité míry je to pravděpodobně politická otázka, protože se jedná o nejmodernější americkou výzbroj, kterou Spojené státy poskytují svým nejlepším, nejvěrnějším spojencům. Takže si myslím, že to je i určitá deklarace nebo zvýraznění té pozice Česka v rámci Severoatlantické aliance a partnerství se Spojenými státy. To bych viděl jako ten primární důvod, proč se bude přecházet na ty letouny F-35.

Potom samozřejmě jsou další důvody, a to, že se v současné době jedná o nejmodernější a nejvýkonnější bojový letoun na světě, takže to je samozřejmě taky důležité, ale primárně bych viděl to politické hledisko.

Ministryně obrany Jana Černochová z ODS uvedla, že tak učinila na základě vojenského doporučení armády. To znamená, že ta rozhodla o tom, že ministerstvo obrany zahájí jednání o nákupu F-35. Jak toto číst? To znamená, že i v očích ministerstva obrany jsou tedy F-35 lepší než ty stávající Gripeny?
Než ty stávající Gripeny jsou letouny F-35 jednoznačně lepší. O tom se vůbec nedá spekulovat nebo to zpochybňovat. Ty současné letouny Gripen v podstatě vychází z první verze, které byly zaváděny v 90. letech. Zavádělo je švédské letectvo jako první uživatel a potom v novém tisíciletí výrobce firma Saab v podstatě ten letoun překonstruovala tak, aby plnil veškeré standardy NATO - to znamená v oblasti komunikace, v oblasti výzbroje a další - protože Švédsko není součástí Severoatlantické aliance - a pro to, aby se mohl ten letoun vyvážet do zahraničí, tak bylo potřeba ho uzpůsobit.

Ale v podstatě se jedná z velké části stále o ten letoun z 90. let, kdežto letoun F-35 je letoun o jednu generaci vyšší. Je to letoun páté generace a mnohem modernější s mnohem většími výkony. 

Na druhou stranu je potřeba říct, že letouny Gripen v současné době firma Saab nabízí i v té modernější variantě, to je ta verze E a F. To je ten modernizovaný Gripen, který používá česká armáda. A je to spíš potom tedy otázka na ministerstvo obrany, proč zvolilo raději letouny F-35 než tu modernější variantu Gripenů.

Zaznamenal jste tu údajnou nabídku, aby si Česko nechalo pronajaté supersonicy a pořídilo právě ty modernější verze Gripenů?
To jsem samozřejmě zaznamenal. 

Jak to nakonec bylo?
To bychom se asi museli zeptat na ministerstvu obrany, jak to ve skutečnosti bylo. Já jsem zaznamenal v podstatě to, co asi všichni, že tato nabídka zazněla, potom Jana Černochová vystoupila s prohlášením, že oficiálně vlastně taková nabídka nebyla, že to byla jenom nějaká soukromá iniciativa švédského velvyslance v České republice. 

Já osobně nejsem úplně přesvědčený o tom, že by švédský velvyslanec sám o sobě vystupoval s takovou nabídkou, že by si to vymyslel. Takže zřejmě ta nabídka nějaká byla a je otázka, nakolik byla opravdu zaslána cestou oficiální na ministerstvo obrany. Já si osobně myslím, že Česká republika se rozhodla jít tou takzvanou americkou cestou, to znamená pořídit si americké letouny, z toho důvodu, že Švédsko zatím není součástí Severoatlantické aliance. A pokud budeme mít americkou výzbroj, tak ty vazby na Spojené státy a na ostatní spojence v NATO - protože řada z nich buď letouny F-35 také provozuje, nebo je chce provozovat - budou mnohem silnější.

I ta interoperabilita, kdy budou moci naše letouny působit z těch aliančních základen a alianční letouny působit z našich základen, kdy ta logistika bude stejná - takže pokud naše letouny F-35 přistanou například v Norsku, tak tam přijedou norští specialisté, ty letouny dotankují, dozbrojí a nebude absolutně žádný problém. Pokud by naše Gripeny například přistály v Norsku, tak tam musí mít svoje zázemí. Musí tam být náš pozemní personál s vlastní logistikou a v tom je ten hlavní problém.

Tady se ale asi hodí dodat, co vy už jste nastínil, a to, že Švédsko a Finsko už podepsaly přístupové protokoly a čeká se na ratifikace členských států NATO a k tomu vstupu velmi pravděpodobně dojde. Napadá mě možná teď jiná otázka, a to když už je rozhodnuto, že se budeme zajímat o F-35, kdy k té výměně za Gripeny dojde? V horizontu let?
No, to je také velice dobrá otázka. Samozřejmě ten pořadník zájemců na letouny F-35 je velice dlouhý. Navíc ty letouny jsou zaváděny v současné době i do výzbroje ozbrojených sil Spojených států. Uvedl bych jenom takový příklad, protože Norsko je jedním z uživatelů letounů F-35. V roce 2008 norská vláda rozhodla o tom, že si pořídí letouny F-35. Potom v roce 2015 byly dodány na leteckou základnu Spojených států, kde probíhá výcvik těch zahraničních uživatelů. To znamená, po sedmi letech byly dodány první dva letouny a v roce 2017 první z těch letounů F-35, které si Norsko pořídilo, přistálo v Norsku. A teprve v roce 2019 norské letectvo deklarovalo dosažení počátečních operačních schopností, to znamená, že mělo připravenou první jednotku pro operační nasazení. A v roce 2020 ty letouny nasadilo v rámci NATO air policing na Islandu, ke střežení Islandu,

Takže od roku 2008 až do roku 2020 - trvalo to 12 let, než Norsko bylo schopné ty letouny operačně nasadit, což je poměrně dlouhá doba.

Vy jste řekl, že tyto americké stíhačky jsou ty nejmodernější na světě. Jak si to představit? Rychlostí, akceschopností, provozními náklady?
Rychlost není až tak důležité kritérium, nejdůležitější kritérium dneska je informační převaha nad protivníkem. To v současné době vidíme například i v té válce na Ukrajině, kdy Rusko má velkou převahu ve výzbroji, ale má velice málo informací o cílech na Ukrajině - často zasahuje cíle, které tam buď už nejsou, anebo je nedokáže zasáhnout, protože se rychle přemisťují. Letouny F-35 dokáží vlastně v rámci té letecké jednotky, která je ve vzduchu, spolu vzájemně komunikovat, dokáží si předávat data z těch jednotlivých senzorů - například, že jeden letoun ze svého radiolokátoru předává ty informace jinému letounu, který může mít ten svůj vlastní radiolokátor úplně vypnutý a může letět v podstatě v takovém radiolokačním klidu, kdy nemá zapnuté své senzory a dokáže pasivně přijímat ty údaje z jiných letounů nebo dokonce například z pozemních prostředků nebo z letounů včasné výstrahy. Takže je tady obrovská informační převaha letounů a je tam obrovská míra automatizace, kdy systém letounu, řeší celou řadu úloh sám a pouze ten pilot se musí rozhodnout, kterou z těch variant si vybere.

V tom letounu F-35 jsou samozřejmě i další vychytávky, jako například, že má vnitřní pumovnice nebo vnitřní prostory pro nesenou výzbroj. Takže nenosí, pokud není potřeba, tu výzbroj zavěšenou pod křídly, ale uvnitř trupu. Je to hlavně z toho důvodu, aby se snížila jeho radiolokační odrazná plocha. To znamená, že tvoří menší cíl na radaru a hůře se na tom radaru protivníka zjišťují. 

V podstatě Gripen, který je zavedený v české armádě, může mít maximální vzletovou hmotnost 14 tun a ten letoun F-35 může mít maximální vzletovou hmotnost téměř 32 tun, takže je v podstatě několikrát víc těžší nebo může nést mnohem víc výzbroje než ty letouny Gripen.

Pojďme teď k druhému velkému plánu modernizace české armády, totiž k nákupu bojových vozidel pěchoty CV90 od Švédska. Co to je za stroje?
Vozidla CV90 začala být vyvíjena v 80. letech minulého století, primárně zpočátku pro švédskou armádu, která je zavedla začátkem 90. let. Později o jejich nákup projevily zájem i další země, takže vznikly další čtyři verze. Mark jedna až Mark čtyři. Mark čtyři je ta nejmodernější varianta, která se v současné době nabízela i České republice a Slovensku, které je také vybralo.

To nás předskočilo.
Ano. A ten tendr na Slovensku byl samozřejmě mnohem rychlejší než tady v ČR. A je to samozřejmě asi na zvážení, zda všechno proběhlo u nás tak, jak mělo. Ale ještě abych se vrátil k těm vozidlům. Má být vyzbrojen 30 milimetrovým automatickým kanónem. K tomu kanónu bude spřažen kulomet ráže 7.62 mm a zároveň na věži bude odpalovací zařízení pro řízené střely Spike. To jsou izraelské řízené střely, které se v současné době nachází například na Pandurech. Osádka bude tvořena třemi osobami, to řidičem, velitelem a střelcem-operátorem a vzadu v tom přepravním prostoru se bude moci převážet osm pěšáků. Maximální hmotnost toho vozidla by měla být kolem 38 tun, dojezd asi 900 km na silnici nebo 600 km kombinace silnice a terén a nejvyšší rychlost 70 km/h.

Vycítil jsem z vás pochybnosti, zda všechno proběhlo v Česku, jak mělo ohledně výběru a teď tedy potenciálního nákupu CV90 napřímo od Švédska. Asi zmiňujete tendr za desítky miliard, který minulá vláda přerušila, ta současná ho úplně zrušila. Čím se stal nevýhodný?
Ten tendr začal v roce 2016 a začal tím, že ČR oslovila renomované zahraniční výrobce, které vyrábějí obrněnou techniku, aby předložily své nabídky, že ČR bude chtít nakoupit nová bojová vozidla pěchoty. To je rok 2016. Teprve v roce 2019, to znamená o tři roky později, ČR oznámila požadavky na ta vozidla. 

To znamená, že tři roky trvalo to, než ČR zformulovala své požadavky, a to mi opravdu připadá jako strašně dlouhá doba. Myslím si, že ta priorita toho nákupu byla velice nízko a nebyla tomu přikládána asi ta důležitost, která tomu měla být přikládána.

A byly nějaké alternativy i teď, co se týče toho přímého nákupu? Nebo se vláda jednoznačně rozhodla pro CV90? Já vím, že v tendru byly ve finále třeba německé Lynx.
Ano, tak v podstatě věc dospěla až do té fáze, že tendr se podle mě stal natolik nepřehledný a natolik komplikovaný, že v podstatě ministerstvo obrany hledalo nějaký způsob, jak ten tendr zrušit, aby nemuselo rozhodovat. A nejjednodušší způsob, jak ten tendr zrušit je, že vám výrobce sám řekne, že se toho tendru už účastnit nechce. Ta nabídka byla platná do konce letošního června, takže vypršela. Mezitím ministerstvo obrany oslovilo znovu ty výrobce s tím, že pokud chtějí pokračovat v tom tendru, tak musí splnit nové požadavky. Ale v těch dopisech, kterými ministerstvo obrany oslovilo ty firmy, bylo zároveň napsáno, že pokud by byť jedna z těch tří firem na ty nové požadavky ministerstva obrany nepřistoupila, tak se tendr ruší. Takže vlastně ministerstvo obrany tendr nezrušilo, zrušily ho ty firmy samy tím, že odmítly přistoupit na nové požadavky a ministerstvo obrany vlastně je z obliga.

Takže i když švédská firma chtěla přistoupit na požadavky, tak tendr byl stejně zrušený a ČR teď ale přesto všechno bude právě od této švédské společnosti ty CV90 chtít nakoupit. Myslíte si, že to je náplast za nevyužité prodloužení pronájmu nebo nákupu dalších letounů Gripen také od Švédů?
Do určité míry by se to asi také tak dalo hodnotit. Na druhou stranu je potřeba říct, že vozidlo CV90 je odzkoušené, je to vozidlo velice kvalitní, v současné době ho používá řada evropských armád. Mám určité zákulisní informace, že i během těch zkoušek se to vozidlo CV90 ukázalo být po technické stránce a po stránce toho operačního použití jako nejlepší z těch tří typů.

Už jsme jmenovali Janu Černochovou, současnou ministryni obrany, tak je také fér zmínit reakci bývalého ministra obrany, současného předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara, který byl ministrem za ANO. Přímý nákup BVP ze Švédska on podporuje, ale u F-35 je zdrženlivý. Pokud oba nákupy dobře dopadnou, o jak velkou investici se podle vás bude jednat? Dokáže to česká vláda obhájit?
Tak to je spíš otázka na českou vládu, jestli si to dokáže obhájit. Samozřejmě budou to nejdražší zbrojní kontrakty v historii ČR.

Ve stovkách miliard?
To si myslím, že určitě. Pouze jde o vozidla pěchoty, tak ta cena byla přes 50 miliard. Ale je tu otázka samozřejmě nárůstu ceny různých komodit, jako je ocel, elektronika a dalších. Ta nabídka, kterou firma BAE Systems předložila na financování nákupu navíc vypršela. Teď v současné době se bude muset znovu vyjednat ta cena, takže si myslím, že bude velice těžké ji udržet kolem těch 50 miliard. Myslím si, že ta cena ještě poroste.

A u těch letounů F-35, jak jsem říkal, je to nejvýkonnější bojový letoun současnosti, ale je potřeba říct, že je to také nejdražší bojový letoun současnosti, takže tam ta cena bude možná i několikanásobně vyšší než u těch bojových vozidel pěchoty. 

Pokud F-35 nahradí Gripeny, tak co nebo jakou techniku budou nahrazovat CV90? 
Tak vozidla CV90 budou nahrazovat vozidla BVP-2, což jsou bojová vozidla sovětského vzoru 

Takže už vysloužilá...
No, vysloužilá, ona samozřejmě slouží ve světě v řadě armád dál, ale jsou technicky zastaralá. Je samozřejmě čím dál problematičtější je udržovat v provozu i v rámci české armády. Ta vozidla jsou udržována v provozu pouze díky nesmírnému úsilí technického personálu a těch osádek. Řada těch vozidel bude pravděpodobně i nebojeschopná, že se už vlastně přešlo z části i na kanibalizace některých těch vozidel, kdy se díly z některých neprovozuschopných vozidel v rámci oprav používají k opravám jiných vozidel. Takže se opravdu udržuje ten vozový park vozidel BVP-2 pouze díky největšímu úsilí.

Tak to máme tedy BVP a potom nadzvukové stíhačky. Pokud byste měl vypíchnout jednu věc z české techniky, co by měla armáda modernizovat?
Určitě by nebylo od věci nakoupit bojové bezpilotní letouny. To samozřejmě můžeme vidět ve všech současných nebo nedávno proběhlých konfliktech, ať už to byl Náhorní Karabach nebo například v současné době Ukrajina, kdy ty ozbrojené bezpilotní letouny, to znamená letouny, které nesou přesně naváděnou munici, jsou schopné ničit velice přesně důležité cíle v hloubi nepřátelského území. Myslím si, že to je jedna z věcí, které české armádě v současné době chybí.