Pohled do voličských map neukazuje vládě dobré zprávy. ANO může zopakovat dominanci v půlce krajů
- Volby v loňském roce naznačily trendy, se kterými se musí jednotlivé strany popasovat, aby mohly uspět v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.
- Hnutí ANO se v mnohých regionech stává dominantní silou, musí ale vyřešit problém s nízkou podporou v Praze.
- Daleko větší trable řeší vládní koalice Spolu, musí totiž přijít na to, jak si udobřit naštvané voliče, o které má zájem i hnutí STAN.
- A například mimoparlamentní Stačilo! překvapivě boduje i u městských voličů, kde se komunistům dříve nedařilo, jak poukazuje odborník na českou volební geografii Jakub Lysek.
Nejpozději od sněmovních voleb 2017 platí, že hnutí ANO dosahuje nejslabších výsledků v Praze, a naopak nejlepších ve strukturálně postižených krajích Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém. A rozdíly se zvětšují.
Pro ANO byly trojí volby v loňském roce vítaným návratem k vítězení. Nejprve vyhrálo červnové evropské volby, v zářijových krajských a senátních volbách pak zaznamenalo jedno ze svých dosud největších vítězství. Dařilo se mu i v souběžném senátním hlasování.
Právě krajské a senátní volby ukázaly, že v některých regionech dokáže ANO dosahovat dominantního postavení. V krajích Moravskoslezském a Karlovarském vyhrálo natolik, že má v zastupitelstvu samo většinu, v Ústeckém a Olomouckém získalo 40 procent a v Plzeňském a Zlínském tuto metu taktéž atakovalo.
I proto nyní v chodovské centrále ANO věří, že kdyby vše klaplo nadmíru dobře, mohlo by takového výsledku dosáhnout i ve sněmovních volbách. Nahrává jim i další poznatek z loňska.
V eurovolbách narostla volební účast ve vnitřních periferiích a ve větší míře se k nim dostavili voliči, kteří k nim jinak tolik nechodili. Krajské volby pak poznamenal propad volební účasti v oblastech tradičně volících vládní strany. V okolí Prahy klesla účast oproti minulým krajským volbám o více než 10 procentních bodů, výrazně padla i na Zlínsku či Pardubicku a obecně ve větších městech.
Aby maximalizovali šance na triumf, rozdělili se lídři ANO do největších krajů. Předseda Andrej Babiš bude jedničkou v Moravskoslezském kraji, šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová v Jihomoravském a 1. místopředseda strany Karel Havlíček bude mít na starosti rovnou dva kraje: Středočeský a Prahu.
Politolog k formě opozice: Favorit ANO, vyčerpaná SPD, návrat KSČM, klesající Přísaha a otazník u Motoristů
Číst článek
„Babišova strategie kandidovat v Moravskoslezském kraji dává smysl, může tam ANO vytáhnout klidně přes 50 procent a může pomoci i v sousedních krajích – Olomouckém a Zlínském. Lidé ty kraje nemusí tolik vnímat, takže když bude kampaňovat v Moravskoslezském, tak pro něj nebude problém dojet do Hranic nebo Vsetína. Takhle by mohl zvednout celou Moravu,“ uvažuje politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Lysek.
Havlíček má za úkol zvrátit výsledek ANO v hlavním městě, kde hnutí tradičně zaostává. V minulých sněmovních volbách tam získalo pouhých 17 procent hlasů, což byl oproti vítězné koalici Spolu se 40 procenty mimořádně špatný výsledek.
Spolu zaostává
Koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v loňských eurovolbách skončila druhá se ziskem 22 procent. Šlo o oslabení a mírný ústup z pozic, daleko horší zprávou pro ně byly krajské volby.
Při pohledu na mapu, kde si vládní strany nejvíce polepšily oproti minulým krajským volbám, jednoznačně vyniknou jižní Čechy, jinak zaznamenaly všude v součtu propad. Výsledek v Jihočeském kraji navíc nelze vysvětlit ničím jiným než osobním kouzlem a politickými schopnostmi hejtmana Martina Kuby, jímž vedená ODS získala 47,5 procenta a složila jednobarevnou krajskou radu.
Jinak tato trojice stran v různých krajích vyzkoušela všechny možné kombinace spolupráce, o úspěchu se ale dá mluvit jen v případě, kdy se do čela postavily silné regionální osobnosti. Kromě Kuby to byl i Jan Grolich (KDU-ČSL) v Jihomoravském kraji, Vítězslav Schrek na Vysočině nebo Martin Červíček v Královéhradeckém kraji (oba ODS). Všude jinde šlo o výsledek daleko za očekáváním.
Ilustrovat to lze například v Moravskoslezském kraji, kde před čtyřmi lety získaly ODS a TOP 09 bezmála 14 procent a samostatná KDU-ČSL 10, zatímco letos dostalo necelých 14 procent celé Spolu.
Absolutně největší ztráty zaznamenaly vládní strany v Pardubickém kraji, jak je z mapy také jasně vidět. Nejvíce v Litomyšli, kde oproti krajským volbám 2020 přišly dohromady o 35 procentních bodů.
Kdyby se volby konaly nyní, je jen malá šance, že by tato vláda pokračovala, upozorňuje politolog
Číst článek
Toto desetitisícové město je symbolem šancí koalice Spolu obhájit vládní posty. „Ve sněmovních volbách vytáhly koalici Spolu menší města, jako je Litomyšl, Mohelnice nebo třeba Lipník nad Bečvou, kde je poměrně silný kulturní a lokální patriotismus a nežije se tam špatně. Výrazně v nich tehdy vzrostla volební účast,“ popisuje politolog Lysek.
Jak ukazují čísla z krajských voleb, jsou nyní voliči vládních stran z těchto oblastí demobilizovaní a uvažují, zda vůbec ke sněmovním volbám na podzim půjdou. „Bohatší a vzdělanější voliči jsou teď na vládu naštvaní, a pokud k volbám nepřijdou, nemají bez nich vládní strany šanci uspět,“ upozorňuje Lysek.
Starostové a Piráti
Na nepopularitě vlády by mohli možná trochu paradoxně vydělat Starostové, na které nedopadá tolik hněvu zklamaných vládních voličů, nebo Piráti, kteří z kabinetu na podzim odešli. Obě strany se v tomto volebním období pasovaly do pozice hlavních obhájců zájmů českých středových liberálů, avšak s odlišnou úspěšností.
Lepších volebních výsledků i vyšších preferencí nyní dosahují Starostové, kteří vznikli jako neideologické sdružení komunálních politiků spíše z menších obcí. K těmto kořenům se nyní strana chce vrátit.
24:35
Vláda bude před volbami házet chyby na Piráty a vymezovat se vůči ANO, odhaduje politolog Hloušek
Číst článek
„Jsme středové liberální proevropské hnutí. S touto politikou se i pojí určitá témata, ať je to otázka co nejdřívějšího přijetí eura, nebo třeba manželství pro všechny. Je ale pravda, že dále od Prahy síla těchto témat slábne. Proto nesmíme zapomínat na to, odkud jsme vzešli, a i na celostátní úrovni prosazovat regionální témata. Ať už to je koheze, vyrovnávání meziregionálních rozdílů, financování obcí, decentralizace energetiky nebo boj proti slučování obcí,“ nastínil před časem druhý muž hnutí STAN a ministr průmyslu Lukáš Vlček.
Starostové se ukázali jako alternativa pro zklamané voliče Spolu. V senátních volbách obhájili šest křesel, v krajích posílili a udrželi dva ze čtyř hejtmanských postů. Naopak Piráti v eurovolbách oslabili ze tří mandátů na jeden a v krajských volbách úplně vyhořeli, když se přes pětiprocentní hranici dostali jen v Plzeňském kraji. Pokud někoho tvrdě zasáhla neúčast vysokoškoláků a voličů z velkých měst, byli to Piráti.
„Starostové by mohli přebrat vlažné voliče, kteří sice volí ANO, ale když na kandidátce uvidí svého starostu, tak kvůli němu klidně můžou volit STAN. Akorát by potřebovali, aby se jim to podařilo nejen ve Středočeském nebo Libereckém kraji, ale i v Moravskoslezském či Ústeckém. V těchto oblastech totiž vládní strany a celý liberální segment české politiky úplně vyklidil pozice, jsou to ale velké kraje a ve výsledku jim to může hodně chybět,“ upozorňuje Lysek.
9:28
STAN se nabízí jako třetí cesta mezi ANO a Spolu. Sice sílí, jádro jeho podpory ale zůstává křehké
Číst článek
To ostatně po krajských volbách adresoval i prezident Petr Pavel, který řekl, že výsledky voleb pokládá za signál pro vládu, kterým územím by měla věnovat větší pozornost před volbami do Sněmovny.
Městské Stačilo!
Z opozičních kruhů vypichuje politolog Lysek výrazný úspěch koalice Stačilo! na Moravě a taktéž nárůst jejich volební podpory ve městech, což pokládá za důkaz úspěšného rebrandingu komunistické strany, která dříve v městských oblastech nebyla vůbec silná.
„V porovnání s výsledkem KSČM ve sněmovních volbách 2021 nejvíce narostla podpora Stačilo! ve velkých městech, kde byli komunisté vždy slabší. Týká se to krajů Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Libereckého i Ústeckého,“ vyjmenovává politolog místa nárůstu podpory.
Že značka Stačilo! funguje, je jasně vidět i v porovnání s výsledkem v Karlovarském kraji, což byl v zářijových krajských volbách jediný region, kde KSČM kandidovala samostatně a získala tam jen 2,7 procenta hlasů.
Nenápadný Rajchlův úspěch. Jeho PRO získalo na kandidátkách s SPD sedm křesel, všechna díky ‚kroužkům‘
Číst článek
„Karlovarský případ ukazuje, že voliči berou Stačilo! do značné míry jako novou stranu. Ve statistických modelech mi vychází, že je volí podobní voliči jako SPD nebo ANO, takže se z nich stala klasická populistická strana a nevolí ji jen senioři na venkově a ve vnitřních periferiích jako komunisty, ale boduje i ve větších městech,“ vysvětluje Lysek.
SPD
Loňské volby naopak neznamenaly bůhvíjak dobré zprávy pro opoziční SPD Tomia Okamury. Nejprve to byl zisk jednoho europoslance a 5,7 procenta ve volbách do Evropského parlamentu a v krajských volbách poté pokles zastupitelských mandátů z 35 na 32. Jejich koaliční partneři pak na kandidátkách získali dalších devět.
Ve sněmovních volbách je čeká boj o voliče s konkurencí zleva i zprava. „Stačilo! cílí na voliče podobné SPD či ANO a jeho úspěch vysvětluje úpadek Okamurovy SPD,“ říká politolog Lysek.
Okamura se pokusí kapitalizovat podporu na tom, že policie požádala o jeho vydání k trestnímu stíhání, a bude se chtít vykreslit jako mučedník. „Nemyslím si, že by jej návrh na vydání měl polít živou vodou. Už je vyčpělý, je za zenitem a ani tohle už mu moc nepomůže. Jeho problémem je, že už to takhle vnímají i voliči. Naopak Stačilo! Kateřiny Konečné je mladší a čerstvější, takže k němu může přejít dost voličů SPD,“ popsal Lysek.
Motoristé sobě
Motoristé do parlamentních voleb v koalici nepůjdou. Nevyloučili ale podporu Šlachty a Svobodných
Číst článek
Jiná mimoparlamentní partaj, pro kterou byl loňský rok průlomový, jsou Motoristé. Ti v koalici s Přísahou získali v evropských volbách přes 10 procent, z velké části díky nynějšímu europoslanci Filipu Turkovi, který se poté v prosinci stal čestným prezidentem Motoristů a je jejich nejviditelnější tváří, byť není oficiálně členem.
Cílem Motoristů je lákat zklamané pravicové voliče a ideálně nahradit ODS v pozici nejsilnější tuzemské pravicové síly. Jejich podpora ale vůbec nevychází z těchto řad. V evropských volbách bodovali ve vnitřních periferiích na hranicích krajů daleko od velkých sídel, a naopak nejslabší výsledek měli v Praze, což by chtěli změnit.
