Hnutí Black Lives Matter změnilo společenský diskurz o policejní brutalitě, míní amerikanista Jan Beneš
Je to přesně 10 let od chvíle, kdy soud na americké Floridě osvobodil policistu George Zimmermana, který zastřelil černošského mladíka. Rozsudek ve své době příliš mediální pozornosti nezískal. Uvedl však do pohybu část americké společnosti. V reakci vzniklo hnutí Black Lives Matter a podle amerikanisty Jana Beneše, díky němu vznikla diskuse o policejní brutalitě a další reformy, například to, že policie v USA musí na uniformách nosit kamery.
Připomeňme si počátky toho hnutí. Čeho se týkal případ policisty George Zimmermana?
Georg Zimmermann byl, úplně bych ho neoznačil policistou, ale spíš členem místní hlídky v městečku Sanford na Floridě, kde dlouhodobě monitoroval to, jestli náhodou někdo nevykrádá nebo neprovádí nějakou kriminální činnost v rámci toho sousedství.
‚Měla by být mezi živými‘. V USA obvinili čtyři policisty v případu vraždy Afroameričanky Taylorové
Číst článek
V jeden večer mu došla trpělivost a zaměřil se na jednoho z těch mladíků, které dlouhodobě podezíral, že provádí nějakou kriminální činnost v tom sousedství. Pronásledoval sedmnáctiletého Trayvona Martina až skoro k domu, kde Martin pobýval. Došlo tam k roztržce a Zimmerman během ní mladíka zastřelil nebo postřelil takovým způsobem, že to nebylo slučitelné se životem. O rok později byl osvobozen porotou z obvinění z vraždy druhého stupně.
Black Lives Matter se jako občanské hnutí dostalo do širšího povědomí později, a to hlavně v roce 2020 po smrti černocha George Floyda. Po tom, kdy se jej snažila v Minneapolisu zatknout policie na základě udání, že chtěl zaplatit padělanou bankovkou. Když se ohlédneme na těch 10 let existence, čeho hnutí Black Lives Matter dosáhlo? Změnilo něco zásadního v americké společnosti?
Tam bych viděl dvě roviny. Jedna je společenská v tom, že dneska je konverzace o policejní brutalitě, o tom, že je potřeba zavést nějaké aspoň minimální reformy policejních sborů v USA. To je debata, která by bez hnutí Black Lives Matter neprobíhala, nebo ne tak intenzivně.
Druhá věc jsou pak samotné reformy. To, že dneska například policejní sbory v USA prakticky ve všech městech, už musí nosit kameru na uniformě, aby byl záznam incidentu interakce s veřejností. To už je dneska povinnost.
Incidenty bez záznamu nebo to, že policie záznam nechce vydat, vyvolává podezření a vede to ke korekci chování policistů.
Existují různé workshopy a tréninky policistů. Takže jsou tam některé úspěchy hlavně celospolečenský diskurs, to, že se ví, co znamená Black Lives Matter a o co jde, to si myslím, že důležitý výdobytek.
