„Muž, ročník 1986, je v současné chvíli podezřelý ze spáchání trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny, za což může v případě odsouzení strávit až tři roky za mřížemi,“ potvrdil Radiožurnálu policejní mluvčí Richard Hrdina.

Nyní jednatřicetiletého Ruzziho přijímal před několika lety jako lékaře na ABClinic její tehdejší zakladatel, plastický chirurg Patrik Paulis. Podle něj se prokázal ověřenými dokumenty.

„My jsme na pana doktora dostali doporučení od renomované dermatologické kliniky. Pan Ruzzi nám předložil své doklady a také doložil uznání svého diplomu z Univerzity Karlovy. Takže v oboru estetické medicíny mohl pod odborným dozorem pracovat,“ řekl Radiožurnálu.

‚Doctor en Ciencias‘

Doklad, na jehož základě Paulis zaměstnal Ruzziho, nese datum 29. března 2021. V té době už Alberto Ruzzi působil jako lékař několik let. 

V dokumentu, který má Radiožurnál k dispozici, se píše, že Ruzzi je absolventem oboru lékařské vědy a je oprávněn používat zahraniční akademický titul „Doctor en Ciencias Médicas“, tedy doktor lékařských věd.

Podle mluvčího Karlovy univerzity Václava Hájka toto osvědčení ale nikoho neopravňuje k výkonu povolání.

„Osvědčení – rozhodnutí o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání jakéhokoli žadatele v jakémkoli stupni studia – není dokument, který by žadateli sám o sobě umožňoval výkon povolání, například v tomto případě lékařského,“ vysvětlil. „Plně se ohrazujeme proti zneužití dobrého jména Univerzity Karlovy.“

Doktor, nebo biolog?

Alberto Ruzzi nevystudoval medicínu, ale je biolog, což potvrdila Radiožurnálu i Papežská katolická univerzita v Santiagu de Chile, kde samozvaný dermatolog získal diplom: „V naší zemi nemůže pracovat jako lékař.“

Policisté zatím prošetřují pouze Alberta Ruzziho. Podle specialisty na zdravotnické právo Jana Zahálky ale v tomto případě pochybily i dermatologické kliniky, které ho zaměstnávaly.

„Mají povinnost si ověřit kvalifikaci zaměstnance a pak jsou také garantem toho, že když si tam pacient zaplatí nějakou službu, tak ji poskytne kvalifikovaný personál. Stejně jako když si objednám taxík, tak čekám, že přijede řidič, který má řidičské oprávnění,“ popisuje Zahálka.

Zdůrazňuje také, že kromě policie může podvodné lékaře stejně jako kliniky, které je zaměstnávají, prošetřovat a pokutovat krajský úřad nebo v případě Prahy magistrát, který zdravotnickým zařízením uděluje licence k činnosti.

„Zákon o zdravotnických službách obsahuje mechanismy na to, jak drakonicky pokutovat poskytovatele zdravotní péče. Takže trestně právní řešení, tomu se říká v právu ultima ratio, to je opravdu poslední řešení, které má nastupovat v případě, že tu nejsou jiné mechanismy na nápravu situace,“ upřesňuje Zahálka.

Nedostatek lidí

V Praze může přestupky poskytovatelů zdravotní péče prošetřovat a pokutovat magistrát. Ten sice začal případ prověřovat, zatím ale na písemné dotazy neobdržel dostatečné informace.

„My se dostaneme jen k dokumentům, které nám kliniky poskytnou dobrovolně. Tohle nám nestačí, půjdeme tam na kontrolu,“ říká vedoucí oddělení zdravotní péče Květuše Čelikovská. Podle ní úřad nemá dostatek lidí a chvíli to potrvá. Licenci v Praze má zhruba šest tisíc poskytovatelů zdravotní péče a za rok stihnou maximálně dvě stě kontrol.

Alberto Ruzzi působil naposledy v zařízeních ABClinic a Beautyshape clinic. Na dotazy Radiožurnálu přestal reagovat a na svém instagramovém účtu se stále prezentuje jako dermatolog.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít