Na výzvy, ať ministerstvo zveřejní zprávu evropského úřadu k Čapímu hnízdu, jste reagovala, že si na to nejdříve necháte zpracovat právní analýzu. Ta podle vašeho resortu měla pouze ústní podobu. Jak je to možné?
Ministerstvo financí obdrželo v průběhu prosince 2017 a ledna 2018 celkem 90 žádostí o poskytnutí závěrečné zprávy OLAF podle informačního zákona, tři žádosti o poskytnutí závěrečné zprávy OLAF podle příslušného ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny a dvě žádosti senátorů podle jednacího řádu Senátu.

Vyřizování těchto žádostí je v gesci příslušného oddělení ministerstva financí (jde o oddělení vnějších vztahů a komunikace a informační kanceláře, pozn. red.), které ve spolupráci s věcně příslušnými útvary v zákonem stanovených lhůtách požadované informace poskytuje. Případně, existují-li zákonné překážky jejich poskytnutí, v řádně odůvodněných správních rozhodnutích tyto žádosti odmítá nebo částečně odmítá. To je zcela běžný postup, který je uplatňován napříč celou veřejnou správou.

Vzhledem k mimořádnému zájmu médií, veřejnosti a některých zákonodárců, který byl v souvislosti s doručením závěrečné zprávy OLAF ve věci Čapího hnízda vyvolán a vzhledem k s ním souvisejícímu bezprecedentnímu, zejména mediálnímu, tlaku na rychlost vydání příslušných rozhodnutí, byl na ministerstvu financí ustanoven ad-hoc pracovní tým složený z právníků se zkušenostmi z příslušných oblastí práva.

Tento tým právních specialistů byl sestaven výhradně z pracovníků ministerstva financí, a to napříč jeho organizační strukturou, a to na základě jejich zkušeností a odborné erudice tak, aby příslušná posouzení všech doručených žádostí byla vyhotovena ve lhůtách co možná nejkratších a způsobem, který bude co nejlépe a nejkomplexněji zohledňovat veškerou relevantní legislativu.  

Váš resort nedisponuje ani podkladovými materiály k věci. Z čeho tedy vaši pracovníci vycházeli? Skutečně neexistuje žádný interní dokument, který by alespoň pro vaše potřeby shrnoval hlavní argumenty?
Příslušný právní tým zformuloval celkem tři právní úvahy, které vtělil do jednotlivých správních rozhodnutí. Nejprve se jednalo o rozhodnutí o částečném odmítnutí v režimu zákona č. 106/1999 Sb. (Zákon o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.), jehož právní odůvodnění má čtyři strany formátu A4 a je dostupné na internetových stánkách ministerstva, dále o rozhodnutí o žádostech dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny a žádostech dle jednacího řádu Senátu.

Z čeho ale vaši pracovníci při formulaci svých úvah vycházeli?
Interní tým právníků vycházel z právních předpisů a judikatury, na které je odkazováno v rámci uveřejněného rozhodnutí, stejně jako z vyjádření městského státního zastupitelství, které je opět citováno v uveřejněném rozhodnutí.

Pokud jsem hovořila o tom, že „čekám na právní analýzu“, měla jsem na mysli právě odpovědi na tyto žádosti a zejména v nich zformulovaná odůvodnění, které nejsou ničím jiným, než právní analýzou možnosti poskytnutí požadované informace.

Vzhledem k tomu, že jde o bedlivě sledovaný případ, nebylo by transparentnější disponovat nějakým podkladovým materiálem, když se váš resort odkazoval na právní analýzu?
Právě proto, že se jednalo o takto sledovaný případ, rozhodli jsme se neprodleně po vydání prvního rozhodnutí 4. ledna pro zveřejnění jeho plného znění na internetových stránkách ministerstva financí, kde se tak každý zájemce z řad nejširší veřejnosti může s právní argumentací ministerstva seznámit. Součástí odůvodnění rozhodnutí jsou také odkazy na příslušná nařízení včetně jejich přesného označení, paragrafy a čísla zákonů i příslušné citace, o které se ministerstvo financí ve svém správním rozhodnutí opíralo.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) odpovídala na dotazy redakce e-mailem.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít