Před Českým rozhlasem v Praze se sešli pamětníci květnového povstání
Pamětníci, ústavní činitelé i další lidé se po poledni sešli před Českým rozhlasem, aby si připomněli květnové povstání. Před 67 lety povstaly desetitisíce lidí proti německým okupantům. Mnozí zaplatili životem.
Pietního aktu se zúčastnili jak ústavní činitelé, tak Svaz bojovníků za svobodu. Letos se před rozhlasem sešlo opravdu hodně lidí, což zkomplikovalo dopravu na Vinohradské třídě. Podle reportérky Radiožurnálu se přirozeně připojili i běžní lidé na ulici, mezi nimi i hodně mladých.
Pamětníci se většinou shodovali na tom, že statečnost bojovníků za svobodu v té době neurčovala jen krutost nacistických okupantů a touha zbavit se bezpráví a útlaku, ale hlavně hrdost na svoji zemi.
Vzpomínají na to, že lidé, kteří povstali, byli stateční a odhodlaní a mrzí je, že dnešní mladí lidé se podle nich o minulost nezajímají a téměř nic o ní neví. Jsou rozladěni z toho, že se z dnešní společnosti vytrácí čest, ideály a hrdost.
Pietní akt před budovou rozhlasu sledovala reportérka Radiožurnálu Jitka Hanžlová
Předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová při pietním shromážděním před budovou Českého rozhlasu v Praze zdůraznila, že svobodu je potřeba chránit i před současnými hrozbami.
„Ohrožení rozhlasu bylo ohrožením blížící se svobody. Šlo o stejně důležitou věc, jako by dnes někdo chtěl ohrozit internet – ovšem s tím rozdílem, že dnes je to až příliš snadné. Každou chvíli jsme svědky výhrůžek napadení životně důležitých systémů. Autoři těchto hrozeb, tito současní antihrdinové kryti anonymitou nejsou ochotni ctít svobodu stejně svou svobodu jako svobodu druhých,“ řekla ve svém projevu Miroslava Němcová.
Hold účastníkům povstání proti nacistickým okupantům složili lidé i u Staroměstské radnice. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka uvedl, že hrdinové pražských barikád napsali jednu z nejúctyhodnějších kapitol naší historie.
Do květnového povstání se po celé zemi zapojilo asi 130 tisíc lidí. Ačkoliv stáli proti těžké přesile, využili momentu překvapení a podařilo se jim ovládnout mnohé obce, silnice i železnice. 11 700 lidí zaplatilo povstání životem.
Spouštěcím momentem povstání byl tehdy Československý rozhlas, který začal vysílat jen česky a hrát zakázané písně. Němci pak stáhli do oblasti veškerou dostupnou techniku. Na pomoc přispěchali čeští policisté a další povstalci. Boje se táhly až do 11. května.
Zákon o Českém národním povstání
Hrdinství lidí z května 1945 chce uctít skupina senátorů zákonem o Českém národním povstání. Zákon měl začít platit symbolicky 28. října.
Květnové povstání českého lidu má stále význam a můžeme na něj být hrdi. Zdůraznil to při pietním aktu před Českým rozhlasem v Praze předseda Senátu Milan Štěch, který společně s dalšími senátory napříč politickým spektrem a ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu zákon o Českém národním povstání připravuje.
Ačkoli sám Štěch se za příznivce tohoto typu zákonů nepovažuje, domnívá se, že současná nedůstojná situace nemůže být řešena jinak.
„Jak jinak zrovnoprávnit ty, kteří proti nacismu povstali mimo hlavní město? Jak jinak vzdát hold lidem, kteří se povstání aktivně zúčastnili, riskovali svůj život i život svých blízkých, ale měli to štěstí a přežili? Dosud se jim nedostalo dostatečného ocenění,“ dodal Milan Štěch.
