Před čtyřmi lety vypukla Nagygate. Co vyvolala a kam se dosud vyšetřování dostalo?
Přesně před čtyřmi lety proběhl nečekaný zásah protimafiánského útvaru a olomouckých státních zástupců na úřadu vlády. Policisté při akci zatkli vrchní ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou - dnes Nečasovou, tři poslance a dva bývalé šéfy vojenské rozvědky. Odstartovala tak série vyšetřování, která doposud nemá jasné závěry.
„V žádném případě nebylo naším cílem zabývat se politikou nebo politickou scénou. Prověřovali jsme organizovanou zločineckou skupinu osob, která podle našich informací fungovala na základě klientelistických vazeb. Cílem těchto vazeb byl neúměrný zisk," řekl po zásahu 13. června 2013 tehdejší ředitel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Rozhovor s analytičkou Českého rozhlasu Janou Klímovou, která přiblížila kauzu Nagygate a s ní související vyšetřování
Kriminalistům se doposud existenci mafiánských vazeb doložit nepodařilo. Alespoň pokud jde o konkrétní obžaloby. Policie a žalobci původně mluvili dokonce o sabotáži státu a klientelistické chobotnici lidí z vlády, ministerstev, státních firem i pražského magistrátu s takzvanými kmotry. Mluvilo se konkrétně o Ivu Rittigovi, Romanu Janouškovi a Tomáši Hrdličkovi.
Před soud olomoučtí žalobci z této trojice dostali zatím jen Ivo Rittiga. V příbuzné kauze byl pak teprve letos obviněn Roman Janoušek, a to za údajné praní peněz získaných z krevních laboratoří Chambon.
Tato firma sice podle žalobců těžila z peněz pojišťoven a státních nemocnic, nikdo z úředníků ale nebyl obviněn. Část odposlechů z kauzy Nagygate, které policie při sledování získala, ale posloužila v jiných případech, na kterých pracovala třeba i jiná složka policie nebo pražští státní zástupci. Jde například o údajné tunelování pražského dopravního podniku, kde je obviněn právě Rittig s lidé z dopravního podniku.
Únik informací z BIS
Celý případ se rozdělil na několik samostatných kauz - rozsudek padl zatím jen v jediné. Šlo o únik informací ze zprávy BIS, což bylo považováno za marginálnější část velké kauzy. V této větvi byl před soudem opět lobbista Ivo Rittig spolu s Janou Nečasovou a dalšími dvěma právníky.
Nečasová měla informace BIS zjistit na úřadu vlády a předat je pak přes advokáta právě Ivo Ritigovi. Šlo o informace týkající se lidí kolem tohoto lobbisty a jeho zájmů třeba ohledně pozemkového fondu nebo státního pivovaru Budvar.
Soudce pak celou trojici Janu Nagyovou, Ivo Rittiga a advokáta Davida Michala potrestal podmínkami. Poměrně krátkými, ty jsou navíc ještě nepravomocné, protože se všichni odvolali.
Uplácení funkcemi
V ostatních větvích případu se zatím státním zástupcům nepodařilo dotáhnout je do konce. Uplácení tehdejších poslanců funkcemi, aby se vzdali svých mandátů, měli mít na svědomí expremiér Nečas a jeho nynější žena Jana.
Tato větev se dostala k soudu teprve na konci loňského roku, záhy ale byla odročena kvůli sporu o podjatosti žalobce a potom i soudkyně.
Nyní je tedy teprve třetí jednání nařízeno až na červenec. Jaký bude výsledek, je zatím nejisté. Sami poslanci totiž kvůli imunitě v roce 2013 byli zproštěni obvinění. U soudu nakonec skončili jen Nečasovi.
Ti však jakékoliv uplácení odmítají, podle nich šlo o běžné politické jednání. S nimi pak ještě zůstal stíhán ještě bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Který měl údajně zprostředkovávat korupční vyjednání mezi Nečasem a poslanci vedenými Petrem Tluchořem.
Poslechněte si více v analýze Jany Klímové pro Český rozhlas Plus (audio v článku).
