Před převratem, po převratu. Česká firma vysvětluje, proč Myanmaru prodala „šmejdící” software

Praha 25. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před časem ses dostal k e-mailům, které dokazují komunikaci mezi jednou českou firmou a vojenskou juntou, která vládne v Myanmaru. Co se v nich píše? 
E-mailů bylo několik. Získali jsme například e-maily, které poslala dnes již bývalá zaměstnankyně firmy Compelson. Poslala je na adresu myanmarského ministerstva vnitra, konkrétně na adresu policejního oddělení boje proti kybernetickému zločinu. Upozorňovala v nich na to, že v květnu roku 2022 vypršely licence na jejich forenzní software. V každém v e-mailu zmínila licenční klíč a také radila, jak fungování softwaru aktualizovat. Pak jsme získali další dva e-maily, ve kterých obchodní oddělení firmy upozorňovalo, že další licence uplyne v listopadu 2023. A nakonec jsme získali i e-mail další zaměstnankyně, která psala konkrétnímu člověku z Myanmaru a nabízela další software, který měl dokázat zlepšit a doladit získávání dat z iPhonů a z iPadů. Ze všech e-mailů jednoznačně vyplývalo, že firma dodala do Myanmaru forenzní software na získávání dat z mobilů.

Na jedné straně je tedy česká softwarová společnost Compelson, na druhé vojenská junta v Myanmaru. A ty jsi měl přístup k e-mailům, které si tyhle dvě strany vyměňovaly a které podle tebe dokazují, že česká firma myanmarské vojenské juntě prodala forenzní software na šmírování mobilů, na vyhledávání dat z mobilů…?
Ano. A důležité bylo i to, kdy to dodala. Data byla z období v rozmezí od června 2021 až do září 2023. To znamená dávno potom, kdy vládu v zemi převzala vojenská junta. To bylo v únoru 2021. 

Tam byl vojenský převrat. 
Ano. A právě junta se snažila pronásledovat opozici, likvidovat všechny místní lidi, kteří protestovali nebo nějak jinak vystupovali proti vojenskému režimu. Důležité je to proto, že když jsme potom majitele firmy Compelson Dušana Kožušníka konfrontovali s naším zjištěním, že jeho firma dodala do Myanmaru tenhle forenzní software, tak reagoval tím, že software sice dodali, ale dodali ho ještě před převratem. 

Na e-mailech jsme ale dokazovali, že se i po převratu aktivně snažili software aktualizovat. S tím režimem komunikovali. A navíc se mu snažili prodat další software. 

Nějakou novou verzi…?
Ano. Takže rozhodně to nebylo tak, že by před převratem dodali software a po převratu se o to nestarali. Tak to vůbec nebylo.

„Slabší verze softwaru“

Čemu říkáš forenzní software? K čemu ho myanmarská vojenská junta může využívat?
Tady je třeba říct, jaký software firma Compelson vyvíjí. Sama se na svém webu chlubí, že jejich produkty nazvané MobileEdit využívají vyšetřovatelé na celém světě a hlavně v boji proti zločinu a terorismu. To je základní cíl softwaru. Po několika kliknutích dokážou získat z mobilu všechna data – historie hovorů, kontakty, textové zprávy, datové soubory nebo data z různých aplikací včetně bankovních. Dokážou i prolomit hesla v mobilu nebo obnovit a stáhnout smazané informace. 

Takže když někdo vyšetřuje trestný čin, tak tenhle software jim v tom může pomoct, protože se dokážou dostat do zaheslovaných zákoutí mobilních telefonů potenciálních pachatelů…?
Ano. V tomhle smyslu je to určitě chvályhodná věc, pokud se to tedy využívá v boji proti zločinu nebo terorismu. Nicméně jak už jsem řekl, majitel firmy Dušan Kožušník potvrdil, že firma software dodala, ale tvrdil, že to byla jakási slabší verze. Popisoval, že mají dvě úrovně softwarů. Jedna nedokáže prolomit hesla do mobilů a nedokáže rekonstruovat smazaná data. To umí jenom ta výkonnější verze, a tu prý do Myanmaru nedodal. Prý tam dodal jenom softwary, které dokážou vytáhnout z mobilu informace, ke kterým se dostanete, když znáte heslo. Jenom ty dokáže z mobilu získat. Pan Kožušník tento typ softwaru přímo označil jako sběrač dat.

Jenomže si musíme uvědomit, v jaké situaci se podobné softwary v Myanmaru využívají. Vojenská junta někoho zatkne a potřebné prostředky z něho dostane. Jakým způsobem si dokážeme představit… Dostanou tedy z člověka heslo a pak využijí softwary tohoto typu na to, aby získali kontakty, informace o dalších aktivistech, kterým se potom dostanou na stopu. 

Takže když je vojenská junta po roce 2021 kritizovaná aktivisty za potírání lidských práv, perzekuce opozice a tak dále, tak je tady podezření, že by vládní režim k těmto aktivitám mohl využívat tento český software? 
Ano, je tu podezření. Nevíme, který konkrétní software junta používá, jestli to je opravdu software této firmy, nebo stejný typ od někoho jiného. Podezření tady ale je. Mluvili jsme s několika aktivisty, kteří nám popisovali své příběhy. 

Spojili jste se přímo s lidmi z Myanmaru? 
Ano. Nejprve jsme dostali kontakty na aktivisty v ČR, kteří jsou s místními lidmi v Myanmaru – dříve Barmě – spojení. Ti nám popisovali, jak se účastnili protestů nebo finančně pomáhali opozici. S lidmi z Myanmaru jsme mluvili pomocí videohovoru. Mluvili barmsky a tlumočník to překládal to angličtiny. Komunikace tedy probíhala tak, že jsme se anglicky ptali, tlumočník jim to přeložil, oni barmsky odpovídali a on to zase přeložil pro nás. Pořád žijí v Myanmaru, takže nás z obav o své životy a o své blízké požádali, abychom neprozrazovali, o koho jde. Jejich identitu známe, ale vyhověli jsme jim. I proto jsme zkreslili jejich hlasy.

Například jeden z těch, se kterými jsme mluvili, označoval vojáky, kteří ho zatkli, jako vojenské lovce. Popisoval, jak ho při zatčení a výslechu mučili, lili mu do úst vařící vodu nebo mu strčili do ucha kulku a bušili do ní zásobníkem zbraně. 

Všechno tohle mučení prožíval. A tvrdil, že se vyšetřovatelé zajímali především o jeho mobil. Takhle se podle lidí, se kterými jsme mluvili, dostávají na stopu dalších opozičních aktivistů. Říkají tomu řetězové zatýkání, od jednoho mobilu k druhému. Z jednoho mobilu díky speciálnímu softwaru… Neříkám, že to je software přímo od firmy Compelson, ale skrz speciální software získají veškerá data. Tím získají stopu na další aktivisty, kterým zase zabaví telefon, zase dostanou další data a takhle je řetězově zatýkají. Lidé, se kterými jsme mluvili, potom strávili několik let ve vězení. Podmínky v jejich vězení jsou pro Evropana asi nepředstavitelné. 

Je tohle něco, s čím jsi Dušana Kožušníka konfrontoval? Jak na to reagoval, kromě toho, že ti tvrdil, že firma software dodala do Myanmaru ještě předtím, než tam došlo k vojenskému převratu?
Říká, že neví nic o tom, že by junta zneužívala právě jeho software. Tvrdil, že na trhu jich je víc, že určitě mají k dispozici i softwary jiných firem – zmiňoval Rusko nebo Izrael – a že určitě vyšetřovatelé sáhli po jiných softwarech, které dokážou i prolamování hesel a rekonstrukci smazaných dat.

Má přesné informace, k čemu Myanmar jeho software využívá? 
To nevím. Nám řekl, že tento software dodává pro boj se zločinem a terorismem, a to do všech zhruba 130 zemí na světě, kam jeho firma tuhle technologii dodává.

A potvrdil ti pravost e-mailů, které byly na začátku toho, proč ses o to začal zajímat?
Tvrdil, že podle toho, co mu říkáme, tak jde o komunikaci, kterou vedl jeho obchodní partner z Hongkongu, nikoli tedy jeho společnost. Ale e-maily, které jsme získali, psali konkrétní zaměstnanci firmy Compelson. Víme, kdo to byl, ale jejich jména jsme nikde nezveřejňovali, protože jsou to jenom zaměstnanci, nebo byli. 

Mluvil jsi o bývalé zaměstnankyni firmy. Pokusil ses s ní spojit?
Poslali jsme jí e-mail, ale naši žádost o rozhovor odmítla. Na e-mail vůbec nereagovala a místo toho kontaktovala právě pana Kožušníka. Když jsme s ním potom mluvili, tak poměrně podrážděně reagoval, proč obvoláváme jeho bývalé zaměstnance a že to z jeho pohledu není korektní. Nicméně tím potvrdil to, že skutečně šlo o zaměstnance Compelsonu, nikoliv o obchodní partnery.

Co na to úřady?

Software, o kterém se tady bavíme, je poměrně specifický. Za ideálních podmínek má sloužit bezpečnostním složkám k tomu, aby jim to pomohlo ve vyšetřování. Podléhá vývoz mimo EU přísnější kontrole úřadů, nebo celé EU? 
Už v roce 2018 vyhlásila EU embargo na dovoz různého zboží do Myanmaru. Přímo v tom jednom z nařízení stojí „omezit vývoz vybavení pro monitorování komunikace, které by mohlo být použito k vnitřním represím“.

Což se ale může vztahovat právě na tenhle software, nebo? 
Na to jsme se ptali i pana Kožušníka. On tvrdí, že software, který do Myanmaru dodal, ta jakási slabší verze, nepodléhá embargu právě proto, že nedokáže mobil prolomit a nedokáže obnovit smazaná data. Nemusí mít tedy k jeho vývozu povolení. Jenže když jsme zjišťovali, co na to říkají české úřady, tak jsme zjistili, že to je o poznání složitější. Dodržováním embarga se v ČR zabývají tři úřady – ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad. A třeba mluvčí ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová nám řekla, že pokud by se někdo obrátil na ministerstvo zahraničí, aby posoudilo vývoz takového softwaru do Myanmaru, tak by s takovým vývozem nesouhlasilo. 

A je tam to „pokud“ na začátku věty, takže…? 
Ano. Nikdo se na ně totiž neobrátil. A tím, kdo by se na ně měl v těchto případech obrátit, je ministerstvo průmyslu a obchodu, pokud by uznalo, že jde o věc podléhající embargu nebo je to takzvané zboží dvojího užití, to znamená věc, která má třeba běžné civilní využití, ale za určitých okolností může být zneužitá k vojenským účelům. O tom, jestli věc lze označit za zboží dvojího užití a jestli podléhá embargu, rozhoduje také ministerstvo průmyslu a obchodu. A to koneckonců také udílí povolení k vývozu. Obrátili jsme se tedy na ministerstvo, aby nám tento konkrétní případ okomentovalo a aby zdůvodnilo, proč se s žádostí o posouzení neobrátilo na ministerstvo zahraničí, které tady evidentně říká, že by bylo proti. Mluvčí ministerstva se ale k tomuto konkrétnímu případu odmítla vyjádřit s tím, že konkrétní případy ministerstvo nekomentuje. Odkázala nás na Finanční analytický úřad. 

Takže jste si prošli celé kolečko? 
Přesně tak. Tam jsme se dozvěděli, že vázáni mlčenlivostí a že naše žádost o rozhovor s ředitelem úřadu by proto byla bezpředmětná. 

Zajímavé. 
Prošli jsme tedy všechny tři úřady. Od jednoho jsme se dozvěděli, že by byl proti, ale na něm paradoxně až tak moc nezáleží. A další k tomu odmítají cokoliv říct. 

A řešily úřady, zda jde skutečně o tu light verzi? Máme potvrzené, že to tak skutečně bylo, nebo to je verze Dušana Kožušníka? 
Je to verze Dušana Kožušníka. Je těžké tu verzi nějak ověřit, potvrdit, protože úřady prostě nemluví ke konkrétním případům. 

Dodržování sankcí je na členských státech EU? V Bruselu to nikdo neřeší? Je to prostě na nás, abychom si tohle pohlídali?
Ano. Aktivisté z Justice for Myanmar, kteří celý případ rozvířili a kteří se na nás obrátili, se už loni v únoru se svým podnětem obrátili na Evropskou komisi, aby se právě zabývala případem možného zneužití českého softwaru MobileEdit. Dosud nedostali žádnou odpověď, proto jsme se na to ptali i my a požádali jsme o vyjádření mluvčího českého zastoupení Evropské komise. Ten nám ale řekl, že konkrétní případy komentovat nemůže a odkázal nás na to, že za dodržování embarga jsou zodpovědné členské státy. 

Máš informace o tom, že by komunikace mezi českou firmou Compelson a myanmarskou vojenskou juntou pokračovala? Říkal jsi, že komunikace, kterou máš k dispozici, končí někdy v roce 2023. 
Další, novější e-maily nemáme. Nicméně když jsme na tohle téma mluvili s panem Kožušníkem, tak ačkoliv tvrdil, že software dodal do Myanmaru před převratem a že nepotřebuje k vývozu povolení, tak přesto po našich dotazech napsal, že fungování softwaru v Myanmaru zastaví. Přímo napsal: „V současnosti jsme udělali maximum toho, co náš systém v tomto případě dokáže – zablokovali jsme přístup k nejnovějším verzím a aktualizacím.“ Z této věty plyne, že vládnoucí režim software patrně používal doposud. 

Je tam stále hodně otazníků. Kdo má šanci je teď po té medializaci případu vyjasnit? Budou to řešit české úřady?
V budoucnu to zřejmě řešit budou. Možná ne samy od sebe, ale dozvěděli jsme se, že aktivisté z organizace Justice for Myanmar vydali na svém webu článek, ve kterém popisují naše zjištění a reportáže a vyzývají českou vládu, aby dodání softwaru do Myanmaru prověřila. A aby především prověřila, jestli vývozem této technologie firma Compelson neporušila předpisy EU. Zatím to je ale jenom článek na webu organizace. Nejaktuálnější informace je taková, že Justice for Myanmar chce počkat, jestli to česká vláda bude sama řešit. Pokud ne, pak pošle oficiální podnět. A my se začneme ptát české vlády, co s tím.