Myanmar si letos výrobou heroinu a pašováním drogy do zahraničí přišel na více než dvě miliardy dolarů (skoro 45 miliard korun) a řadí se tak mezi největší producenty drogy na světě.
Buddhismus platí za jedno z nejvíce mírumilovných náboženství. Jak je tedy možné, že stále častěji toleruje a na některých místech světa dokonce otevřeně podněcuje násilí, vraždy a nespravedlnost?
Barmská opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij se pravděpodobně se setká i s čínským speciálním vyslancem pro asijské otázky Teng Si-ťüanem, který je v zemi v současnosti na návštěvě.
Ulice a přízemí některých domů ve městě byly zatopeny a jejich obyvatelé jsou odříznuti od okolního světa. Vichr strhával střechy domů, ničil lodě, porážel pouliční lampy a sloupy elektrického vedení.
V Thajsku minulý týden vydaly úřady varování kvůli vysokým teplotám a lidem doporučily, aby raději nevycházeli a pokud možno se ochránili před úpalem a dalšími problémy spojenými s pobytem na slunci.
Armáda si za cíl raketového útoku vyhlídla slavnost při příležitosti otevření kanceláře odpůrců barmské vojenské junty. Počet střetů mezi vojáky a povstaleckými skupinami v poslední době roste.
Loď pojmenovanou MV Ganga Vilas vyprovodil v pátek na cestu i indický premiér Naréndra Módí. Turisté na luxusně vybaveném plavidle urazí během 51 dní více než 3200 kilometrů
Vojenský soud znal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.
Podle nové zprávy Amnesty International selhal Metou vlastněný Facebook při kontrole nenávistného obsahu proti etniku Rohingů v Myanmaru. Nenávist vyeskalovala v roce 2017 v genocidu.
Stejně vysoký trest dostal také Australan Sean Turnell, který působil jako poradce Su Ťij. Státní televize loni uvedla, že měl přístup k „tajným státním finančním informacím“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla zatčena loni v únoru, kdy se k moci v Barmě dostala armáda a svrhla civilní vládu její Národní ligy pro demokracii.
V zemi od loňského únoru vládne vojenská junta, která svrhla demokraticky zvolený parlament. Političku ihned poté uvěznili a od té doby s ní vedli několik soudů.
Ruský ministr zahraničí Lavrov přesvědčuje státy jihovýchodní Asie, aby dál nepodporovaly protiruské sankce, kvůli válce na Ukrajině. Ve čtvrtek se zúčastní jednání zemí ASEAN a regionálních partnerů.
„Pokud nebude tamní armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou armáda svrhla v loňském převratu, odmítá obvinění, že přijala úplatky v podobě statisíců dolarů a zlata od svého politického kolegy.
V Plzni bude po dvou pandemických letech 22. až 27. března filmový festival Jeden svět, který upozorňuje na porušování lidských práv. Tématem dokumentů a diskusí bude také válka na Ukrajině.
„Kamarádi se mě snažili uklidnit, že je takový krok pro rodiny, které čelí velkému tlaku, nevyhnutelný. Ale zlomilo mi to srdce,“ říká šestadvacetiletý Barmánec, kterého se zřekli vlastní rodiče.
„Pokud se nemá současná tragédie dál prohlubovat, musí se armáda vnitřně rozštěpit. Armáda totiž nemůže zvítězit nad národem a odpor národa nemůže zvítězit nad armádou,“ říká Igor Blaževič.
Oblast Mekongu lemuje řeku, která protéká územím Kambodži, Laosu, Barmy, Thajska a Vietnamu. V této oblasti našli přírodovědci více než 220 dosud nespatřených druhů zvířat a rostlin.
Junta převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD).
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
Politička byla už začátkem prosince odsouzena na čtyři roky vězení. Vojenská junta později uvedla, že jí trest zkrátila na dva roky. V případě, že soud Su Ťij shledá vinnou, jí hrozí až 14 let vězení.
Představitelé menšiny Rohingů žalují sociální sítě společnosti Meta. Ta vlastní sociální sítě jako Facebook nebo Instagram. Firma podle nich v roce 2017 podporovala etnické násilí na Rohinzích.