Česká firma dodávala do Myanmaru software na ‚vysávání‘ dat z mobilů. Tvrdí, že sankce neporušila
- Česká firma Compelson dodala do Myanmaru forenzní software, který vyšetřovatelům umožňuje sbírat data z mobilů.
- Aktivisté si stěžují, že právě tímto způsobem získává vojenská junta v Myanmaru informace, aby likvidovala opozici.
- EU zavedla na Myanmar embargo, které se vztahuje i na „vybavení pro sledování komunikace, které by mohlo být použito k vnitřním represím“.
- Majitel firmy Dušan Kožušník namítá, že tato verze softwaru neumí prolamovat hesla a obnovovat smazaná data, a proto povolení k vývozu nepotřebuje.
„Deset dní mě vyslýchali a mučili. Řezali mě nožem do nohou, lili mi do úst vařící vodu. Když je to unavilo, poslali mě do šíleného vězení v Rangúnu,“ vzpomíná 26letý muž z Myanmaru (dříve nazývaný Barma) na události v roce 2021.
Česká firma dodávala do Myanmaru software na ‚vysávání‘ dat z mobilů. Poslechněte si reportáž
Tehdy se ještě jako student účastnil protestů a demonstrací proti vojenské juntě, která v zemi provedla vojenský převrat. Reportéři Radiožurnálu ho kontaktovali přes dva prostředníky v Myanmaru a pak s ním promluvili pomocí videohovoru. Jeho identitu reportéři znají, vyhověli ale jeho přání, aby mohl kvůli bezpečí zůstat v anonymitě.
Jeho utrpení začalo, když ho v roce 2021 po jednom z protestů vojáci zatkli. „Odvezli mě do hotelu, kde mě vyslýchali. Viděl jsem mnoho dalších lidí z různých oblastí, kteří byli také přiváděni do tohoto hotelu k výslechům,“ líčí. Vyšetřovatele nejvíc zajímal jeho mobil.
Jednou rukou žádají o pomoc, druhou útočí na opozici. Jednání junty ohrožuje pomoc Myanmaru
Číst článek
„Ptali se mě na telefonní čísla, zkoumali a prověřovali informace, které získali z toho zařízení. Ptali se: ‚Kdo je váš kontakt, kdo žije v této obci,‘“ vypráví. Vyšetřovatelé, jimž říká vojenští lovci, podle něj prohledají zatčenému data v mobilu, vezmou všechna telefonní čísla a hledají ty, kterým čísla patří. A tak jdou od jednoho aktivisty k druhému.
„Jsou to řetězové akce, řetězová zatčení,“ říká muž. Byl obviněn z nezákonného sdružování a z šíření falešných zpráv, podněcování k trestné činnosti proti státním zaměstnancům a vyvolávání strachu. Skončil na tři roky ve vězení. Nyní podle svých slov žije v jižní části Myanmaru v osvobozené, bezpečnější zóně. Dál ale pokračuje v revolučních aktivitách.
Brutální výslech
Dalším, s kým reportéři Radiožurnálu promluvili, je muž, jenž před převratem v roce 2021 pracoval v Myanmaru jako státní úředník. „Po roce 2021 jsem se začal zapojovat do spousty demonstrací a protestů a pomáhal jsem dalšímu občanskému hnutí. Později mě ale začali sledovat vojáci a kvůli obavám o bezpečnost jsem se přesouval jinam a začal spolupracovat v Yankounu (dříve Rangún) s dalšími sítěmi nenásilných aktivit,“ říká.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij je v domácím vězení, uvedla junta. Důvodem bylo extrémní horko
Číst článek
Příslušníci vojenské junty je podle jeho slov špehovali, odposlouchávali jejich hovory a zjišťovali polohu. Nakonec byli prozrazeni a vojáci je zatkli. Při výslechu i jeho mučili.
„Dali mi kulku do ucha a pak na tu kulku začali bít zásobníkem zbraně,“ vypráví muž. „Oni porušují naše základní lidská práva extrémním a tvrdým způsobem. Brutálním způsobem. Pořád mám před očima, jak mě mučili,“ říká.
Když ho vojáci zatkli, vzali mu mobil. „Když nás vyslýchali, ukazovali nám fotky nebo zprávy. Říkali: ‚Podívej se na tohle. O čem jsi mluvil? Proč o tom mluvíš? Co je to za fotku?‘“ vzpomíná. Nakonec byl odsouzen za nezákonné sdružování a ve vězení strávil dva a půl roku. Na svobodu se dostal v roce 2024.
Příkladů jsou stovky
Zmínění dva muži nejsou jediní. „Máme stovky svědectví, že policie dokázala také obnovit smazané konverzace z těchto aplikací. Naprosto běžné je získání starších smazaných fotografií,“ tvrdí žena, jež si říká Shin Shin. „Obvyklé je, že policie při výslechu získá data z posledních konverzací na Telegramu, Signalu, Messengeru a Viberu,“ dodává žena, která pracovala v organizaci hájící práva nespravedlivě stíhaných už před zahájením převratu v roce 2021.
Poskytovala právní podporu neoprávněně vyšetřovaným a vězněným občanům, dokumentovala případy zneužití pravomoci myanmarskou policií a ozbrojenými složkami a podporovala rodiny zatčených lidí. V této práci pokračuje v Yankounu dodnes, ve ztížených podmínkách a v utajení.
Podle Shin Shin je od roku 2022 přístup k datům z mobilů zatčených ještě propracovanější. „Začali jsme zaznamenávat přítomnost zařízení pro zjišťování polohy smartphonů na vyšetřovnách. Policisté zjišťují polohu kontaktů ze zabaveného mobilu, a pokud identifikují významné skupiny nebo jednotlivce, snaží se je pochytat také. Zatýkání dnes už neprobíhá náhodně, naopak je přesně cílené. Specializované oddělení policie spojuje data z CCTV kamer ve městě s údaji z telefonů, aby ‚vyhmátla‘ členy aktivních skupin, které pořádají občanské protestní akce proti režimu. A pak jde najisto,“ líčí Shin Shin.
Podle další aktivistky s přezdívkou Mi využívají vyšetřovatelé data z mobilů také k tomu, aby hledali důkazy, že lidé poskytli peníze demokratickým silám. „Jde o potvrzení o platbách či data z platebních aplikací Kanbawza Pay nebo Wave Pay,“ říká Mi. Za finanční podporu odboje totiž na základě zákona o boji proti terorismu hrozí i trest smrti.
Česká firma
Které konkrétní softwary používá myanmarský režim k tomu, aby z mobilů zadržených lidí dostával data, není jasné. Software, který sbírat data dokáže, dodala do Myanmaru například česká společnost Compelson.
Sama se na svém webu chlubí, že její softwarové produkty nazvané MobilEdit „využívají vyšetřovatelé na celém světě v boji se zločinem a terorismem“ a dokážou po několika kliknutích získat z mobilu všechna data. „To zahrnuje smazaná data, historii hovorů, kontakty, textové zprávy, multimediální zprávy, fotografie, videa, nahrávky, položky kalendáře, upomínky, poznámky, datové soubory, hesla a data z aplikací jako Skype, Dropbox, Evernote, Facebook, WhatsApp, Viber, Signal, WeChat a mnoha dalších,“ stojí na webu firmy.
Roky studovaly, aby byly lékařkami. Kvůli převratu se ale řada myanmarských žen živí prostitucí
Číst článek
Radiožurnál se využíváním českého softwaru v Myanmaru začal zabývat na konci loňského roku. Získal několik e-mailů, které posílali zástupci firmy Compelson myanmarským vládním silám a které dokazují, že společnost skutečně dodala forenzní software do Myanmaru.
Například v květnu 2023 psala zástupkyně firmy policejnímu oddělení boje proti kybernetickému zločinu myanmarského ministerstva vnitra. Upozorňovala, že 28. května 2022 „uplynula licence pro MobilEdit Forensic PRO Dongle Edition“. Zmínila čtyři licenční klíče a radila, jak software aktualizovat. V roce 2023 obchodní oddělení firmy psalo znovu a tentokrát upozorňovalo, že další licence na jejich software skončí v listopadu 2023.
Radiožurnál oslovil dnes již bývalou zástupkyni firmy Compelson e-mailem, žena ale neodpověděla. Chvíli na to reportér Radiožurnálu zavolal majiteli firmy Dušanu Kožušníkovi a ptal se ho na dodávku forenzního softwaru do Myanmaru. Kožušník ale začal otázkou.
„Já se zeptám nejdříve, proč kontaktujete někoho, kdo už u nás nepracuje? Takhle kontaktujete naše bývalé zaměstnance? Mně to nepřipadá úplně korektní,“ hrnul ze sebe.
A pak zmínil články, které o firmě v poslední době vycházely a které líčily, jak Compelson dodává software na Ukrajinu a tím pomáhá obráncům před ruskými agresory. Ruská prokuratura kvůli tomu českou firmu označila za nežádoucí.
Bojovník proti zlu
„Četl jste ty články, abyste věděl, kdo jsme? Takže víte, jaká jsme firma, jaký máme mediální obraz a co my děláme. Bojujeme proti zlu, bojujeme proti Rusku a můj obličej je vystavený jako bojovník proti Rusku. Já jsem zahrnut dvěma póly. Jeden pól je, že nám celé Česko fandí. A je pár lidí, kteří nám vyhrožují a píší nenávistné texty. To abyste znal kontext. A vy teď tady s nějakým Myanmarem, tak to vás pošlu někam, jo? Protože my jsme firma, která bojuje proti zlu, proti bezpráví. Buď je někdo hrdina, nebo je padouch a tady je to jednoznačné. Jsme pyšní, že podporujeme Ukrajinu. A mě uráží, když se někdo snaží najít něco špatného v našich aktivitách,“ řekl a dodal, že kvůli podpoře Ukrajiny a postojům vůči Rusku se jeho firma v poslední době „stala terčem několika mediálních útoků a dezinformačních kampaní“.
Hrozí české firmě na ruském seznamu hackerský útok? ‚Rizika pomsty jsme si vědomi,‘ říká její šéf
Číst článek
Nakonec ale potvrdil, že firma Compelson dodala Myanmaru sedm licencí softwaru MobilEdit Forensic PRO. Komentovat to ale moc nechtěl. „K Myanmaru řeknu jediné: dodali jsme tam licence před převratem,“ zdůraznil. „Víc k tomu nemám, co říct,“ řekl.
K převratu v Myanmaru došlo v únoru 2021. Podle e-mailové komunikace, kterou Radiožurnál získal, ale zástupkyně Compelson radila s aktualizací softwaru i dva roky poté, kdy moc v zemi převzala vojenská junta. A nejen to. V e-mailu z 9. července 2021 – rovněž po převratu – firma nabízela představiteli policejních sil Myanmaru MobilEdit Forencis Express 7.4. „Jeho cílem je zlepšit a doladit získávání dat ze zařízení iPhone a iPad,“ stojí v e-mailu.
Kožušník tvrdí, že jeho firma po převratu s žádným oficiálním zástupcem Myanmaru nekomunikovala. „Z některých částí citovaných e-mailů je patrné, že se jedná o komunikaci vedenou obchodním partnerem z Hongkongu, nikoliv naší společností,“ sdělil. Jenže zmíněné e-maily, které Radiožurnál získal, psali konkrétní zaměstnanci Compelsonu a používali firemní doménu compelson.com.
Kožušník také namítá, že dodaný i nabízený typ softwaru (na rozdíl od pokročilých verzí) nedokáže překonávat zabezpečení mobilu, prolamovat hesla ani rekonstruovat smazaná data. „Tyto verze, které jsme jim dodali, neumějí hackovat telefony, neumějí nic, co by neuměl foťák,“ řekl.
Na dotaz, k čemu tedy tento software slouží, odpověděl: „Zrychluje získávání důkazů poté, kdy získáte všechna hesla. Když znáte heslo, software vám umožní vidět informaci, kterou máte v telefonu, a přenese ji do počítače. Ten produkt je sběračem dat, ale nezíská žádnou informaci navíc,“ řekl. Jenže i na to si stěžují lidé, které bezpečnostní složky Maynmaru zatkly, mučily, vyslýchaly a stažením dat z mobilů získaly důkazy a kontakty na další aktivisty.
Embargo
Myanmarem zmítá násilí už několik let. V roce 2017 tamní ozbrojené složky, pohraniční stráž a policie znásilňovaly a zabíjely příslušníky etnické skupiny Rohingů a vypalovaly jejich domovy. Kvůli rozsáhlému a systematickému porušování lidských práv Rada Evropské unie v roce 2018 vyhlásila embargo. Nejprve hlavně na zbraně. V dalších letech ho prodlužovala a zesilovala. Mimo jiné nařídila „omezit vývoz vybavení pro monitorování komunikace, které by mohlo být použito k vnitřním represím“. Jinými slovy mají sankce zabránit tomu, aby myanmarský režim pronásledoval a trestal opozici.
Majitel firmy Compelson Dušan Kožušník tvrdí, že softwaru, který dodal do Myanmaru, se embargo netýká a že na jeho vývoz nepotřebuje povolení. A to právě kvůli jeho slabým schopnostem. „Je to verze, která není regulovaná a my ji můžeme dodávat, kam chceme,“ řekl. „Máme produkt, který dokáže rekonstruovat smazaná data a dokáže prorážet bezpečnost telefonů, jmenuje se MobilEdit Forensic Ultra a každý prodej musí být schválený úřady a podléhá povolení jako zboží dvojího užití,“ dodal s tím, že to ale není případ „myanmarského“ softwaru.
Ministerstvo nesouhlasí
Barmští aktivisté ze skupiny Justice For Myanmar se přesto loni v únoru obrátili na Evropskou komisi, aby se právě případem možného zneužívání českého softwaru MobilEdit zabývalo. Dosud ale nedostali žádnou odpověď. Radiožurnál proto požádal o vyjádření mluvčího českého zastoupení Evropské komise Václava Lebedu. Jenže Lebeda odpověděl, že konkrétní případy nemůže komentovat.
Příměří v Černém moři Rusko bolet nebude. Uvolnění sankcí by bylo ‚injekcí‘ pro pokračování války
Číst článek
„Za provádění sankcí EU jsou zodpovědné členské státy: ty mají také zjišťovat, zda došlo k jejich porušení, a ukládat postihy prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů,“ napsal Lebeda.
V Česku řeší sankce a embarga tři instituce: ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Radiožurnálu sdělilo, že s vývozem takového softwaru do Myanmaru nesouhlasí.
„V hypotetickém případě takto podané žádosti by se MZV s ohledem na platné restriktivní opatření klonilo k vydání nedoporučujícího stanoviska,“ reagovala mluvčí resortu Mariana Wernerová. Ministerstvo zahraničí je ale pouze poradním orgánem, který posuzuje žádost o udělení vývozního povolení. A na český software se ho nikdo neptal.
„Žádnou žádost o udělení vývozního povolení společnosti Compelson do Myanmaru ministerstvo zahraničí neregistruje,“ řekla Wernerová.
‚Případy nekomentujeme‘
Wernerová podotkla, že Černínský palác posuzuje jen případy, které mu k posouzení pošle ministerstvo průmyslu a které se týkají takzvaného zboží dvojího užití, tedy výrobky nebo technologie, které mají běžné civilní využití, ale mohu být zároveň zneužity třeba k výrobě zbraní nebo jiného vojenského materiálu. Co je zbožím dvojího užití, za to podle Wernerové zodpovídá rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Postavili se vojenské juntě, rodiče se jich zřekli. Ve strachu z armády tak učinily už stovky lidí v Barmě
Číst článek
Právě ministerstvo průmyslu má rozhodující slovo v udělování vývozního povolení, případ českého softwaru dodaného do Myanmaru ale odmítlo komentovat. „S ohledem na ochranu bezpečnostních a zahraničně politických zájmů České republiky neposkytujeme informace ke konkrétním případům,“ řekla mluvčí MPO Miluše Trefancová a odkázala na Finanční analytický úřad (FAÚ), který má sankční předpisy na starosti a jehož úkolem je posuzovat jednotlivé případy.
FAÚ ale odpověděl podobně. „Zákonná povinnost mlčenlivosti FAÚ neumožňuje komentovat konkrétní případy,“ reagovala mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová, která za úřad komunikuje. A žádost Radiožurnálu o rozhovor s ředitelem FAÚ na téma myanmarských sankcí ministerstvo financí odmítlo.
„Rozhovor na daná témata považujeme za bezpředmětný, a to zejména kvůli povaze náplně FAÚ, kdy nelze nijak komentovat konkrétní případy, kterými se úřad zabývá či zabýval a s jakým výsledkem,“ řekl Ondřej Macura z tiskového oddělení ministerstva financí.
Obcházení sankcí
Situace v Myanmaru je přitom nadále vyostřená a například sinolog a analytik projektu Sinopsis David Gardáš mluví o občanské válce. „Vojenský režim tvrdě potlačuje opoziční složky, opoziční názory a jakékoli projevy svobodné společnosti. S tím souvisí velmi krvavé boje, kdy mluvíme o tisícovkách mrtvých, desítkách tisíc uvězněných a milionech lidí, kteří museli opustit své domovy. Je pochopitelné, že režim používá různé nástroje pro sledování komunikace na úkor běžných občanských svobod a práv, je proto pochopitelné, že se západní země rozhodly k embargu na dodávání podobných technologií,“ říká Gardáš. „Některé země a firmy si to ale vykládají po svém, tedy tak, že nesmí dodávat jen zbraně, výbušniny a jiná vojenská zařízení, ale software tohoto typu může ta nařízení obejít,“ dodává.
Problém podle něj pramení z nedostatečné informovanosti západních zemí. „A to jak vlád, tak i firem, které vytvářejí tyto technologie a dodávají je do různých částí světa a možná nejsou úplně obeznámeny s tím, jakým způsobem jsou následně tyto technologie využívány k potírání lidských práv, porušování svobod občanů a podpoře represivního režimu. Je potřeba si uvědomit, jakým způsobem mohou být zneužity tyto nástroje, a ještě rázněji zakročit proti možnosti dodávat je do zemí, jako je Myanmar,“ doplňuje Gardaš.
Ačkoli majitel firmy Compelson Dušan Kožušník trvá na tom, že software dodal do Myanmaru před převratem a že k jeho vývozu nepotřebuje povolení, přesto se po dotazech Radiožurnálu rozhodl, že jeho fungování v Myanmaru zastaví. „V současnosti jsme udělali maximum toho, co náš systém v tomto případě dokáže – zablokovali jsme přístup k nejnovějším verzím a aktualizacím,“ sdělil.
Investigativní činnost myanmarských aktivistů podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
