Modely šíření koronaviru v Česku. Nejhůř bude na přelomu září a října, odhadují statistici
V Česku ve středu poprvé přibylo za den více než dva tisíce nakažených lidí, nejkritičtější období má přitom teprve nastat. Podle virtuálních modelů, které ve čtvrtek představil na tiskové konferenci šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek, by mělo jít o přelom září a října. Poté by díky zavedení opatření měla začít křivka klesat. Pokud by reprodukční číslo zůstalo zhruba 1,6, za září se u nás nakazí okolo sedmdesáti tisíc lidí.
Během září v Česku stoupají počty nakažených koronavirem, hospitalizovaných a také index nakažlivosti R. Ten v současnosti ukazuje, že od jednoho nemocného se může nakazit 1,6 lidí. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je tak velké riziko exponenciálního šíření covidu-19.
Co ukazují modely, které statistici představili?
První model: bez omezení
První z virtuálních scénářů ukazuje, jak by se epidemie v Česku vyvíjela, pokud by epidemiologové nezasáhli. Statistici přitom zvolili velmi optimistický scénář, který počítá s tím, že index nakažlivosti bude okolo 1,2.
Stát by v případě tohoto modelu nezavedl žádná epidemiologická opatření. Už v říjnu by se nakazilo 217 tisíc lidí a do konce roku by v celkovém součtu onemocnělo 3,6 milionu lidí. Zdravotnický systém by se zahltil a v nemocnicích by nebylo místo pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19 ani na běžné zákroky.
„Takových modelů jsem schopný vyrobit desítky. Nemá cenu si je kreslit ve všech možných variantách,“ okomentoval během tiskové konference graf Dušek.
Druhý model: opatření od října
Do druhého modelu statistici zanesli případ, kdy se v září nakazí 72 tisíc lidí. „To už je docela šeredný scénář,“ doplnil Dušek. Ten ale předpokládá, že se v Česku některé aktivity od začátku října omezí a že lidé budou dodržovat doporučená hygienická opatření.
„Pomoct může už velmi důsledné dodržování všech hygienických opatření, tedy mytí rukou, nošení roušek a dodržování rozestupů. To jsou vědecká data, která dokládají, že to může snížit reprodukci viru až o padesát procent,“ vysvětlil Dušek.
„A pokud se jen trochu omezí velké hromadné akce, aniž by se jakýmkoli způsobem ohrožovala ekonomika, vzdělávání nebo západní život společnosti, tak už to nedovolí křivce, aby vylezla nahoru,“ dodal. I přesto by se do prosince nakazilo více než 580 tisíc lidí, z toho 289 tisíc v říjnu.
Třetí model: optimistický
Poslední scénář počítá s tím, že dojde k zavedení epidemiologických opatření od 24. září. Opět bere ohled na to, že lidé nosí roušky, myjí si ruce a dodržují rozestupy a navíc omezí kontakty (s výjimkou školních a domácích) o polovinu.
Vláda přitom některá opatření – zavření restaurací a barů mezi půlnocí a šestou hodinou ráno a nošení roušek ve vnitřních prostorách – již zavedla. Jiná, jako například zákaz prodeje lístků na stání, začínají platit tento týden, tedy před datem uvedeným u grafu.
„Když modelově toto naprogramujeme tak, že opatření začnou 24. září, tak máme šanci vlnu rozložit a nechat ji projít populací bez další nekontrolované eskalace,“ vysvětlil Dušek. „A to je do chvíle, kdy přijde vakcína, jediná rozumná strategie,“ dodal.
Scénáře pro hospitalizaci
Na tiskové konferenci zároveň virolog a vedoucí klinické skupiny Covid Vladimír Černý představil scénáře toho, jak se bude vyvíjet situace v nemocnicích. Všechny předpokládají, že se virus bude chovat stejně jako v posledních měsících a že vždy čtyři procenta z nakažených lidí budou potřebovat hospitalizaci a čtvrtina z nich intenzivní péči.
V případě prvních dvou scénářů, tedy pokud se měsíčně nenakazí více než 80 tisíc lidí, by mělo české zdravotnictví nápor nemocných zvládnout. „Ve stávající situaci je kapacita více než dvojnásobná,“ dodal Černý.
Omezený rozsah péče
V případě třetího – optimistického – scénáře, který prezentoval šéf statistiků, by ale onemocnělo 89 tisíc lidí. Spadal by tak do kategorie C (viz obrázek), kdy bude 80 až 120 tisíc nakažených.
V tu chvíli budou mít zdravotnická zařízení dost lůžek pro covidové pacienty, ale nebudou mít žádnou rezervu, a budou tak muset začít odmítat plánované zákroky. „Čím více bude běžná kapacita čerpána pro covidové pacienty, tím se logicky bude snižovat kapacita pro plánovanou péči,“ popsal Černý.
V případě, že by se v Česku nezavedla žádná opatření, a bylo by tak více než 120 tisíc nakažených za měsíc, by zdravotnictví přestalo situaci zvládat. Nebylo by dost lůžek ani pro pacienty nakažené koronavirem a operace by se výrazně omezily nebo zastavily.
