Poslanci si za předsedu zvolili Vondráčka z ANO. 'Otevřeli jste cestu vládě bez důvěry,' reagoval Kalousek
Předsedou Poslanecké sněmovny zvolili poslanci jejího bývalého místopředsedu Radka Vondráčka (ANO). V tajné volbě získal 135 hlasů, proti bylo 14 poslanců. Vydáno bylo 197 hlasovacích lístků, 151 z nich bylo platných. 46 lístků poslanci neodevzdali. Vondráček byl jediným kandidátem.
Po oficiálním vyhlášení výsledků Vondráček předstoupil před poslance a poděkoval svému předchůdci ve funkci Janu Hamáčkovi z ČSSD.
RADEK VONDRÁČEK
- Do politiky se aktivně zapojil v roce 2013, kdy se stal volebním lídrem ANO ve Zlínském kraji.
- Ve sněmovně se v minulém období věnoval mimo jiné protikuřáckému zákonu, například navrhoval zrušení povinnosti hostinských nabízet jeden nealkoholický nápoj levněji než nejlevnější alkoholický nápoj o stejném objemu.
- Vystupoval také proti novele o střetu zájmů, která omezuje podnikání politiků.
- Letos v červenci se stal členem sněmovní vyšetřovací komise k úniku policejních spisů.
- Byl jedním z autorů poslanecké novely k registru smluv.
„Chtěl bych poděkovat všem poslancům, kteří se volby zúčastnili. Těm 135 bych si dovolil poděkovat o něco víc,“ řekl Vondráček ve sněmovně.
„Vážím si důvěry, která mi byla dána. Chci být předsedou a reprezentantem všech,“ pokračoval nový předseda. Jako vzor si dává předsedu britské Dolní sněmovny. Po svém projevu se Vondráček ujal řízení ustavující schůze sněmovny.
„Blok pana Kalouska se snažil obstruovat, ale naštěstí zvítězil selský rozum a posunuli jsme se dál,“ reagoval na zvolení svého spolustraníka předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Hlasy ANO, SPD, KSČM a Pirátů
Vondráčkovi dali hlas s největší pravděpodobností poslanci ANO, Pirátů, SPD Tomia Okamury a KSČM, podporu avizovali.
Hlasy patrně neodevzdali členové Demokratického bloku, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Ze sněmovních počtů tak vyplývá, že proti Vondráčkovu zvolení mohli hlasovat poslanci ČSSD.
Demokratický blok předem oznámil, že neodevzdá při volbě předsedy sněmovny lístky. Sdružení stran tak chtělo ukázat, jaká koalice mezi poslanci skutečně existuje. Podle předsedy lidoveckého klubu Jana Bartoška to vypadá, že koalice bude složena z ANO, SPD a KSČM.
Vondráčkovi jako první v projevu před poslanci gratuloval Miroslav Kalousek. „Vaší volbou byl otevřen průchod projektu vlády bez důvěry a kontroly Poslaneckou sněmovnou,“ dodal předseda TOP 09.
Pokud budu jmenovat premiéra, bude to poslanec
Vondráček v úterý poslancům ještě před tajnou volbou šéfa dolní komory řekl, že by kandidát na premiéra, kterého by při případném třetím pokusu jmenoval, vycházel z Poslanecké sněmovny.
Šéfem mandátového a imunitního výboru bude komunista Grospič
Číst článek
Reagoval tak na tvrzení či obavy, že by automaticky nominoval znovu předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, i když by jeho dva předchozí pokusy o sestavení vlády neuspěly.
„Určitě bych nikoho nejmenoval svévolně, žádného náhodného kolemjdoucího,“ prohlásil Vondráček ještě před volbou.
Je ale přesvědčen o tom, že tuto pravomoc jako předseda dolní komory Parlamentu nebude muset využít. Podle pravicové opozice má Babiš pro svou menšinovou vládu zajištěnu většinu díky hlasům SPD a KSČM.
Vondráček z ANO je prvním předsedou sněmovny, který není členem ODS nebo ČSSD. Před ním poslance vedlo sedm politiků, mezi nimi byla jen jediná žena.
Přehled předsedů Sněmovny od roku 1992
Přehled předsedů Sněmovny od roku 1992 (stranická příslušnost je uvedena k době, kdy politik stál v čele Sněmovny):
- Milan Uhde (ODS), 1992 až 1996; zvolen ještě jako předseda tehdejší České národní rady (předchůdkyně Sněmovny)
- Miloš Zeman (ČSSD), 1996 až 1998
- Václav Klaus (ODS), 1998 až 2002
- Lubomír Zaorálek (ČSSD), 2002 až 2006
- Miloslav Vlček (ČSSD), 2006 až 2010
- Miroslava Němcová (ODS), 2010 až 2013
- Jan Hamáček (ČSSD), 2013 až 2017
- Radek Vondráček (ANO), od roku 2017
Předseda sněmovny mimo jiné zastupuje sněmovnu navenek, spolu s místopředsedy řídí sněmovní schůze, svolává je a postupuje prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony.
Funkce předsedy sněmovny nabývá na důležitosti v okamžiku, kdy nově jmenovaná vláda ani na druhý pokus nezíská důvěru Sněmovny. Ústava stanoví, že v takovém případě jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
