Když obdržíte bitcoiny, vidíte, odkud přišly. Zjistíte, že peněženka patří mezi podezřelé adresy, říká expert
S bitcoinovým darem ministerstvu spravedlnosti se pojí i pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který chce osvobodit fyzické osoby od daní při prodeji cenných papírů, obchodních podílů i kryptoměn, pokud jsou drženy tři, respektive pět let. „Podezření bych z toho asi nefabuloval,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek.
Dá se zjistit, kolik bylo v bitcoinové peněžence Tomáše Jiřikovského, odsouzeného mimo jiné za prodej drog, peněz, když dostal zpět počítač od policie po rozhodnutí soudu? A kolik jich tam bylo v den oficiálního otevření pod dohledem notáře?
V českém jazyce je trochu problém se slovem peněženka. Můžeme myslet hardwarovou peněženku, která se pojí na krypto aktiva, nebo můžeme myslet softwarovou peněženku, kterou máme v počítači.
Často se tím myslí adresa, kterou si můžeme představit jako účet v bance, který je ale na blockchainu. V tom je to velmi komplikované, v celém případě se bavíme o sadě stovek, možná až tisíce adres, které byly napojené na tržiště Nucleus – nebo tak minimálně byly označeny Arkham Intelligence a podobnými projekty, které se zabývají identifikací podezřelých podez adres na blockchainu.
Znamená to, že částka 1561 bitcoinů, kterou uvádí ministerstvo spravedlnosti, mohla opravdu sedět s tím, co tam bylo, když byl dárci počítač po rozhodnutí soudu vrácen?
S jistotou víme, že rozdíl mezi částkou, která byla na začátku a na konci března v celé sadě adres, které jsou napojené na Nucleus Marketplace, je opravdu 1561 bitcoinů. Což znamená, že k odtoku z těchto adres opravdu došlo.
Jestli to bylo to jediné, k čemu byl nebo nebyl přístup, to už je trochu složitější, nicméně ve zbytku k pohybům nedocházelo. Je potřeba zmínit, že notářský zápis je ze 7. března a hlavní část transakcí, o kterých se bavíme, proběhla ten den. Nicméně na blockchainu je vidět, že z těchto peněženek začala aktivita již 6. března.
I jedna část bitcoinů, která přišla na adresu napojenou na ministerstvo spravedlnosti 7. března, šla přes další adresu, na kterou přišly den předtím.
Původ bitcoinů
Takže je stále co vysvětlovat. Mohlo ministerstvo spravedlnosti zjistit v okamžiku převodu peněz, odkud bitcoiny pocházejí? A jestli jsou, nebo nejsou z nelegální činnosti?
Když obdržíte nějaký obnos bitcoinů do vlastní adresy, tak vidíte, odkud to přišlo, a to hned potom, co je validován nový blok. Tuto adresu si jednoduše můžete zadat do vyhledávače nebo třeba do Arkham Intelligence, která toto prověřuje, a ta by vás odkázala rovnou na Nucleus, že tato peněženka je součástí hromady adres, které jsou označené jako podezřelé. Takže na to šlo přijít.
Pavel přijal Blažkovu demisi. Plánuje schůzku s Decroix, která má vést ministerstvo spravedlnosti
Číst článek
Znamená to tedy, že na to šlo přijít minimálně v okamžiku, kdy peníze přišly do peněženky Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech.
Ano, transakce proběhly v několika krocích. První byla testovací transakce, která přišla na úřad, ta byla myslím pod jeden bitcoin. Přišla ze stejné adresy jako pak ty řádově stovky, takže už při této první transakci kontrola mohla být provedena.
Mohl by dárce tím, že část bitcoinů daruje státu, nějak ty zbývající legalizovat? Pokud tedy pocházely z trestné činnosti.
Nejsem právník, takže v tomhle se asi neodvážím úplně odpovědět, co se týká legalizace. Spíš bych mohl použít slovo „legitimizovat“ – zbytek adres, které byly napojeny na konkrétní peněženku, která jich spravovala víc, by možná mohla legitimizovat, kdyby bitcoiny chtěl někdo vložit na centralizovanou burzu a proměnit za něco jiného, případně takzvaně vycashovat.
Aktuálně totiž na většině velkých burz probíhá takzvané KYC, tedy know your customer (znej svého zákazníka – pozn. red.), které v sobě má nejen identifikaci daného člověka, ale i zdroj částky, která je tam převáděna. Toto by mohlo být použito jako podklad toho, že nějaká entita část bitcoinu odtamtud přijala a tím pádem to nějakou legitimizaci má. Ale jestli to je legalizace, to se neodvážím spekulovat.
Pozměňovací návrh
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podal nedávno pozměňovací návrh, kterým zrušil horní limit 40 milionů korun pro daňové osvobození při prodeji obchodních podílů, cenných papírů a kryptoaktiv, pokud je majetek držen aspoň tři nebo pět let. Je ten zákon se současným zastropováním nějak nestandardní? Dává vám smysl strop rušit a nechat příjmy z prodeje bez zdanění?
Zákony a daně jsou vždy výsledkem nějakých priorit a něčeho, co stát chce prosazovat, nebo aspoň tak by daně měly fungovat, a případně navázané zákony. Takže pokud v tomto je motivace lákat větší investory, podnikatele a dávat jim dobré podmínky ve smyslu toho, že vyšší zisky, případně podíly nebudou danit, v tomto smyslu může dávat.
8:02
Stát v bitcoinové kauze nevyužil všechny kontroly. Působí to opravdu zvláštně, myslí si Rusnok
Číst článek
My máme v Česku takový nešvar v tom, že vždycky začínáme od konce, takže se ptáme, jestli 40 milionů je správně nebo nesprávně daná částka, ale spíš bych začal od začátku. To znamená, pokud stát chce toto podporovat, tak asi dává smysl výjimky mít, případně nedanit a nějak to zdůvodňovat.
V mezinárodním prostředí jsou nastavení různá, ale faktem je, že tato část zákona má nějakou historii, co já alespoň chápu, v původním projednávání, v tomto volebním období, naopak tato hranice byla dodána v průběhu a byl to koaliční kompromis a potom konsensus, ke kterému se dospělo a teď ho chtěli odstranit.
Takže to má určitě i nějakou politickou rovinu, ekonomickou rovinu velmi pravděpodobně taky, ale podezření bych z toho asi nefabuloval, i když chápu, že nějaké konspirační teorie okolo toho mohou plavat. Ale myslím, že důležitější je spíš začátek bitcoinového příběhu než tady nějaký vedlejší příběh.
