Podruhé premiérem. Prezident Zeman znovu jmenoval Babiše předsedou vlády
Předseda ANO Andrej Babiš je podruhé premiérem. Prezident Miloš Zeman ho ve středu odpoledne jmenoval na Pražském hradě. Babiš tak dostal druhý pokus na sestavení kabinetu. Na stole je nyní menšinová vláda s ČSSD opřená o hlasy KSČM. Babišův kabinet vládne bez důvěry již 175 dní.
„Ještě jednou vám blahopřeji k vašemu dnešnímu jmenování. A žádám vás, abyste mi v přiměřené době předložil návrh složení své vlády tak, abych se mohl s jeho členy jako obvykle seznámit,“ prohlásil prezident Miloš Zeman.
Premiér Andrej Babiš, který je ve svých 63 letech nejstarším předsedou vlády v historii Česka, složil slib přesně po půl roce od svého prvního jmenování.
Prezident Zeman jmenoval Babiše podruhé premiérem ještě před koncem vnitrostranického referenda v ČSSD. V něm sociální demokraté rozhodují o vstupu do vlády s hnutím ANO.
Prezident Zeman jmenuje Babiše premiérem 6. června. O důvěru by vláda mohla požádat po 10. červenci
Číst článek
Hlasování končí 14. června, výsledky budou známy o den později. Už nyní to ale podle odhadů vypadá, že sociální demokraté jsou vstupu do vlády opřené o hlasy komunistů spíše nakloněni. Souhlasné stanovisko předpokládá jak Babiš, tak i hlava státu.
„Nepředpokládám, že by referendum nedopadlo. Jsou důvody předpokládat opak. Ale kdyby k tomu došlo, mám připravený plán B,“ řekl prezident Zeman minulý týden pro Českou televizi.
Mezitím se dojednává podpora s KSČM. Babiš v pondělí podpořil zdanění církevních restitucí, což byla jedna z podmínek komunistů pro podporu jeho druhé vlády.
Harmonogram sestavování vlády
Přestože Babišův kabinet vládne bez důvěry už 175 dní, ani po jeho jmenování premiérem není v Ústavě stanovena lhůta, kdy by měl prezidentovi představit nové členy vlády. První lhůta se počítá až od jmenování celého kabinetu, kdy má vláda 30 dnů na získání důvěry v Poslanecké sněmovně.
Druhá vláda Andreje Babiše
Vláda ANO a ČSSD by měla ve dvousetčlenné sněmovně 93 poslanců, k většině by jí měly pomoct hlasy 15 poslanců KSČM. Podle koaliční smlouvy by ANO mělo mít deset ministerstev, sociální demokraté pět - resort vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, kultury a zemědělství.
Jména ministrů chce Babiš prezidentovi představit v polovině června. „Poprosil jsem pana prezidenta o termín o víkendu 16. a 17. června, to znamená hned na druhý den po referendu. Pan prezident bude v Lánech a předpokládám, že ten termín v sobotu nebo v neděli dostanu,“ řekl premiér s tím, že do Lán přiveze jména členů své vlády.
Vládu by pak prezident mohl jmenovat koncem června. „Budeme chtít požádat pana prezidenta, aby vládu jmenoval někdy v týdnu od 25. června. Pan prezident určitě bude chtít mluvit se všemi novými kandidáty na ministry,“ podotkl Babiš.
O důvěru sněmovny by pak mohla nová vláda žádat v první polovině července. „Pokud to všechno zvládneme, tak hlasování o důvěře od 11. července je reálné. Do toho času musíme podepsat s ČSSD koaliční dohodu a musí ji podepsat všichni poslanci ČSSD a ANO. A musíme podepsat dohodu o toleranci s KSČM,“ dodal.
Kritika podpory komunistů
Předseda KSČM Vojtěch Filip doufá v to, že nový premiér Babiš bude mít při výběru ministrů šťastnější ruku a vládu budou moci komunisté „do budoucna" podpořit.
Předseda občanských demokratů Petr Fiala jmenování Babiše předsedou vlády označil za výsměch členům ČSSD, kteří o vstupu do vlády rozhodují v referendu.
„Je evidentní, že na jejich názoru Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi nezáleží. Buď se v referendu rozhodnou pro vládu s ANO a KSČM, nebo vznikne koalice ANO, SPD a KSČM," uvedl Fiala.
Přehled personálních změn. Babišova vláda bez důvěry už odvolala šéfy podniků i rozvědky
Číst článek
A zároveň kritizoval podporu komunistů. „Andrej Babiš a Miloš Zeman dají zemi v roce, kdy si připomínáme 100. výročí založení svobodného Československa, polokomunistickou vládu. To je jejich ostuda a jejich odpovědnost,“ dodal.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil označil středu za černý den české demokracie.
„Prezident právě jmenoval premiérem trestně stíhaného člověka, bývalého člena KSČ a agenta StB. Jeho nová vláda se bude opírat o hlasy komunistů. To je 30 let po revoluci smutný obraz dnešní České republiky," uvedl na twitteru.
Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík na twitteru podotkl: „Třeba to napodruhé prezidentovi vyjde, když už nechce jako dřív podpisy poslanců ani nečeká na referendum ČSSD. Nebo budeme mít další měsíce další vládu bez důvěry poslanců? Ale jasně, hlavně že budou ministři makat…“
Pirátská strana v souvislosti se jmenováním Babiše podruhé premiérem zkritizovala jeho dosavadní kabinet. Piráti uvedli, že i když nezískal důvěru sněmovny, i tak se jeho vláda podle nich vyznačovala dosti hektickou personální politikou. Připomněli všechny personální změny, ke kterým jednotliví ministři dosud sáhli.
Kdo bude ministrem?
Sociální demokraté představili své kandidáty na ministry ještě před začátkem referenda, obsadit mají pět ministerstev. Resort vnitra má vést předseda ČSSD Jan Hamáček a ministerstvo práce a sociálních věcí Petr Krčál z ČSSD.
184 dnů vládnutí bez důvěry: změny pod taktovkou Babišova kabinetu nekončí. Kdo další musel odejít?
Číst článek
Ministrem kultury se pak má stát primátor Olomouce Antonín Staněk z ČSSD, který před nedávnem podpořil na státní vyznamenání básníka a novináře blízkého komunistům Karla Sýse. Vysvětloval to tím, že si váží jeho literární tvorby a že vyznamenání se týká zásluh v oblasti kultury, nikoli v oblasti politiky.
Ministrem zemědělství se pak má stát prezidentův příznivec Miroslav Toman. Největší spor se ale vede o možného ministra zahraničí. Připadnout má europoslanci Miroslavu Pochemu z ČSSD, kterého odmítá prezident Zeman. Vyčítá mu, že se v minulosti vyslovil pro přijímání uprchlíků.
„Mít ve vládě jako ministra zahraničí sluníčkáře by bylo popřením těchto našich prohlášení i prohlášení vlády,“ prohlásil prezident v České televizi. Poche také v prezidentské volbě podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.
Předseda ČSSD Hamáček ale za sociálnědemokratickými kandidáty na ministry stojí a nominaci dosud odmítal změnit.
ANO jména tají
ANO své kandidáty na ministry zatím tají. Ministři v demisi zatím s Babišem o svém případném působení v nové vládě nemluvili. Podle vicepremiéra a místopředsedy hnutí Richarda Brabce je na to ještě čas. Řekl také, že zatím o personálních otázkách nejednalo ani širší vedení ANO.
Resort spravedlnosti ale už zřejmě nepovede Robert Pelikán z ANO, který oznámil konec v politice. A ministrem zahraničí pak pravděpodobně nebude Martin Stropnický z ANO, který by se chtěl vrátit do diplomacie. Mohl by se stát velvyslancem v Izraeli.
Ťok změnil názor a chce být i v nové vládě. ‚Pokud dostanu nabídku, přijmu ji,‘ prohlásil
Číst článek
Otazník se dosud vznášel nad dalším působení ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Ten sice v polovině května prohlásil, že se mu do nové vlády „moc nechce“. Babiš ale začátkem tohoto týdne nevyloučil, že bude pokračovat i v novém kabinetu.
A Ťok nakonec ve středu potvrdil, že chce v nové vládě být. „Pokud dostanu nabídku, přijmu ji,“ řekl novinářům.
Zcela jisté také není pokračování ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO). V poslední době musela vysvětlovat fotografii svého psa na hrobě Neznámého vojína na Vítkově, využívání VIP letištních služeb ve funkci ministryně pro místní rozvoj a zaměstnání bývalého ezoterika Evžena Teršla jako poradce pro oblast IT.
Koncem května pak podotkla, že pokud o ni stát jako ministryni ztratí zájem, zbude jí silný mandát poslankyně podpořený ziskem tisíců hlasů voličů.
O personálním složení budoucího kabinetu bude podle Babiše jasněji po 15. červnu, kdy ČSSD vyhlásí výsledky referenda.
Třetí pokus?
Pokud by byl Babiš i při druhém pokusu o sestavení vlády neúspěšný, musel by prezident jmenovat premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, kterým je nyní Radek Vondráček z ANO. Došlo by k tomu ale poprvé v historii Česka.
Z Ústavy ČR
- Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
- Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
- Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Pokud by se ani na třetí pokus nepodařilo vládu sestavit, mohl by Zeman rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Následovaly by předčasné volby. Tuto možnost už ale prezident několikrát odmítl.
„Předčasné volby bych pokládal za svoji osobní porážku, protože celou dobu bojuji za to, aby nebyly, protože je pokládám za urážku občanů a projev neschopnosti politiků se dohodnout,“ prohlásil minulý týden prezident Zeman pro Českou televizi.
„Myslím si, že by to byla absolutní pitomost. Podle Ústavy mám právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Ale pozor, toto právo nemusím využít. Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi,“ upozornil již před časem Zeman.
Vláda důvěru napoprvé nezískala zatím ve třech případech. Poprvé to byl v roce 2006 kabinet Mirka Topolánka (ODS), kdy mezi prvním a druhým pokusem o získání důvěry uplynuly více než tři měsíce. Druhý pokus už byl úspěšný.
Důvěru pak v roce 2013 napoprvé nezískal také úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, který následně vládl bez důvěry v demisi pět měsíců, než nastoupila vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Třetím případem je stávající Babišův kabinet v demisi, který důvěru v Poslanecké sněmovně nezískal 16. ledna. Podpořilo ho tehdy pouze 78 poslanců hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců všech ostatních stran.
