Prezident odmítne Turka před jmenováním premiéra, míní politolog Jelínek
Jednání nadále pokračuje. Prezident Pavel a předseda hnutí ANO Babiš řeší střet zájmů a složení vlády. „Babiš zatím premiérem není, prezident mu může říct: jmenuji vás premiérem, až když přinesete jiného kandidáta na ministra zahraničí,“ vysvětluje politolog Jelínek. V pořadu Jak to vidí... mluví také o kontroverzi kolem vlajek ve Sněmovně a nového AI videa.
Prezident Petr Pavel a Andrej Babiš se mají sejít pozítří na Pražském hradě. Předseda hnutí ANO v uplynulém týdnu odmítl podmínku prezidenta, aby ještě před jmenováním premiérem veřejně vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů, ve kterém by se coby premiér ocitl kvůli vlastnictví Agrofertu.
„Pokud Andrej Babiš v tuto chvíli naznačuje, že snad nemusí spěchat nebo že nám nemusí nic moc dopředu říkat, tak to pochopitelně může nahrávat spekulacím, že řešení, které on bude preferovat, nebude možná vnímáno jako dostatečné: ať už prezidentem, veřejností, možná českým nebo evropským právním řádem,“ míní politolog Lukáš Jelínek.
Možných cest k řešení Babišova střetu zájmů vidí několik, od prodeje Agrofertu přes zaslepené svěřenecké fondy po svěření koncernu rodinným příslušníkům. „Právní řešení neznám, ale podmínka ze strany prezidenta, abychom o řešení byli informováni zavčasu, leží na stole dlouho. Myslím si, že je správná a že se s ní Andrej Babiš bude muset vypořádat, protože pan prezident to zatím hraje tak, že Andreje Babiše do funkce nejmenuje, dokud nebudou splněny některé podmínky, ať už se týkají střetu zájmů nebo znalosti programu nebo znalosti personálního složení příští vlády,“ domnívá se politolog Lukáš Jelínek.
Posloupnost procesu jmenování
Ohledně dosud neveřejného seznamu ministrů budoucí vlády se nejvíce diskutuje jméno Filipa Turka, provázeného řadou reputačních problémů. „Předpokládám, že pokud ten seznam přinese Andrej Babiš panu prezidentovi dříve, než bude jmenovaný premiérem, že Filip Turek ještě na seznamu bude a že pan prezident řekne, že si pana Turka z důvodů, které budou celkem logické – ať už z hlediska jeho politických kompetencí, nebo soukromých výroků – za ministra zahraničí nepřeje,“ očekává politolog Jelínek.
„Předpokládám, že toto řekne Petr Pavel ještě před jmenováním premiéra, na rozdíl od Miloše Zemana, který si kladl podmínky až poté, co premiér byl jmenován a koledoval si o kompetenční žalobu,“ poukazuje politolog na zásadní rozdíl z hlediska ústavy.
„Vzhledem k tomu, že ještě Andrej Babiš premiérem není, opět je to stejný příběh jako se střetem zájmů. Prezident mu může říct: jmenuji vás premiérem až v okamžiku, kdy přinesete jiného kandidáta na ministra zahraničí.“
„A protože jsme sice od Motoristů slyšeli, že trvají na nominaci pana Turka, ale zároveň že mají na každý resort vícero kandidátů, předpokládám, že už je to jakási předem očekávaná hra, že nakonec přijdou po drobných protestech s jiným kandidátem. Nikde není psáno, že bude ve funkci lepší než pan Turek, ale přinejmenším nebude budit tolik emocí a kontroverzí,“ míní Jelínek.
Symbolická podpora
Kontroverze v uplynulém týdnu vzbudil první čin Tomia Okamury v čele Poslanecké sněmovny, kdy z budovy nechal odstranit vlajku Ukrajiny. Podle politologa symbolickým gestem kompenzuje programové ústupky.
„Řadu kroků, které by si Tomio Okamura přál udělat pro svoje voliče, nakonec neudělá. A zbudou mu jenom gesta. Jenom symboly. Ty nejlacinější. Jako je sundání ukrajinské vlajky,“ podotýká Jelínek.
Zároveň s vlajkami Česka a Izraele přesto na budově Sněmovny vlaje hned několik ukrajinských vlajek, které v reakci na krok předsedy Sněmovny Okamury vyvěsili z oken svých kanceláří poslanci budoucí opozice.
„Zbytečně bych s vlajkami nešermoval, nemával. Často je to jen projev toho, že dokážeme udělat hezké gesto, ale nedokážeme udělat čin. Na druhou stranu bychom se také měli dívat na to, jak budou sundávání vlajek vnímat ať už Ukrajinci, nebo Izraelci,“ poukazuje politolog.
Vlajky místo činů
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček vyjádřil názor, že ukrajinské vlajky se mají z budov veřejných institucí výhledově sundat. Podle něj jako symbol solidarity s napadenou zemí splnily svůj účel, ale je třeba přejít od symbolů k činům.
„Možná by to bylo dobré. Já občas mám také dojem, že se ČR víc zaklíná slovy při podpoře Ukrajiny, než aby dělala všechno, co je v jejích silách,“ glosuje politolog s poukazem na muniční iniciativu, do které prostředky přispívají spíše soukromníci než stát samotný.
„Ale nejsem si úplně jistý, jestli to takto myslel pan Havlíček. Spíš se bojím, že budeme mít tendenci trochu oslabovat naše partnerství s Ukrajinou, opět podle stejného mustru, jako jsem o tom mluvil v souvislosti s SPD. Hnutí ANO má také spoustu voličů, kteří mají přinejmenším nejednoznačný postoj k válce na Ukrajině. Politici hnutí ANO si můžou myslet, že se tímto způsobem výrazněji odliší od Fialovy vlády, která pomalu končí, protože odlišení se byl hlavní motiv volební kampaně,“ míní politolog Lukáš Jelínek.
Video s defenestrací
„Jsme v takové divné době, kdy komunikace přes sociální sítě, přes nejrůznější platformy je čím dál intenzivnější. Sledujeme to na videích, která politici nahrávají proto, abychom je viděli, aby nás jimi oslovili. Sledujeme to na falešných videích, která vyrábí umělá inteligence, jako když paní poslankyně Majerová vyrobila video s rádoby defenestrací některých vládních politiků, právě v souvislosti s ukrajinskou vlajkou,“ zamýšlí se politolog Jelínek nad prolínáním politiky s povolební kampaní.
„Jiný příběh je zase pan Rajchl, což jsou záběry, které působí relativně autenticky, on je nezpochybnil, ale určitě neměly být adresovány veřejnosti. A to, že někdo tímto způsobem využil nebo zneužil, tak je jenom další schůdek dolů do politického suterénu.“
„Protože sice se mi nemusí líbit názory pana Rajchla, sice mi může připadat zvláštní, že člověk, který hlásá tradiční a konzervativní hodnoty, se podle nich nechová, ale to je opravdu čistě jeho soukromá věc a jsem rád, že se pan Rajchl dočkal zastání i z opačných koutů politického spektra,“ uzavírá politolog kontroverze, které hýbou Českem v prvním týdnu funkčního období nové Sněmovny.
