Desetinové tržby, hodinové sazby až 4000 korun. Kontroloři prověřili dotace na vývoj v průmyslu
Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům. Informoval o tom v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Na projekty v gesci ministerstva průmyslu a obchodu šlo zhruba 10 miliard korun. Vyjádření ministerstva průmyslu agentura ČTK shání.
„U kontrolovaných projektů Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dva, respektive tři roky od ukončení řešení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 % a zisk 7,6 % objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu,“ uvedli kontroloři.
„I proto více než 63 % z 19 kontrolovaných projektů vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad jako omezeně účelné a omezeně efektivní nebo zcela neúčelné a neefektivní,“ dodali.
Přestože zájemci o dotace ve svých žádostech zmiňovali ekonomické předpoklady, ministerstvo průmyslu a obchodu nebralo podle kontrolorů ohled na skutečné ekonomické přínosy v praxi. A údajně neposuzovalo dostatečně ani osobní náklady při řešení projektů. Nezamezilo tak riziku nehospodárnosti výdajů, tvrdí kontroloři.
Stamiliony v konkurzu
Kontroloři zmiňují projekt na výzkum a vývoj nové generace speciálních typů průmyslových šicích strojů. Předpokládaného zlepšení ekonomických výsledků nedosáhl.
„Zlepšení ekonomických přínosů nelze předpokládat, protože od prosince 2021 je příjemce v konkurzu,“ uvádějí kontroloři. Celkově v letech 2007 až 2021 získal tento příjemce z dotací 454,5 milionu korun.
Česko bylo nejrychleji se zadlužující zemí v EU, ekonomický růst patřil k nejnižším, píší kontroloři
Číst článek
Další příjemce dotací pak podle kontrolorů ani nečekal ekonomické přínosy projektu.
„Přesto čerpal dotaci ve výši 19,4 milionu korun na tvorbu prototypu robota určeného k využití pro Správu úložišť radioaktivních odpadů. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu byl model prototypu více než dva roky po ukončení projektu zcela nevyužit a uskladněn ve výrobní hale příjemce dotace,“ uvedli kontroloři.
Problematické mohou být podle kontrolního úřadu také osobní náklady. „V jednom z projektů dosáhly v roce 2016 osobní náklady hlavního řešitele i částky kolem 4000 korun na hodinu. Jeho celková průměrná hodinová sazba pak za celou dobu řešení projektu činila 1835 korun za hodinu,“ popsali kontroloři.