Ptačí chřipka kosí velkochovy i malochovy. Nákaza se nově potvrdila v Sedlčanech i Kozojedech
Ptačí chřipka se objevila už i ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech. Nákaza se potvrdila po nahlášeném úhynu několika desítek krůt, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Veterináři nařídili utracení 12 tisíc kuřat a 1000 krůt. Nákaza se v úterý potvrdila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. V největším ohnisku ptačí chřipky v Brodu nad Tichou na Tachovsku se likviduje 220 tisíc nosnic.
V Sedlčanech se nákaza potvrdila v podniku Farma Druhaz. „Veterinární inspektoři na místě uskutečnili šetření, nařídili mimořádná veterinární opatření a odeslali vzorky k vyšetření do Státního veterinárního ústavu, které následně potvrdilo ptačí chřipku H5N1. Všechna drůbež bude v souladu s legislativou ve středu utracena,“ uvedl Majer.
Největším ohniskem nákazy v zemi se je velkochov společnosti Česká drůbež na Tachovsku, která chová přes 740 tisíc slepic. Ptačí chřipka se objevila v jedné ze tří hal a v úterý začala likvidace části drůbeže.
Na Tachovsku začíná likvidace slepic kvůli ptačí chřipce. Během týdne bude usmrceno 220 tisíc nosnic
Číst článek
Předsedkyně Českomoravské drůbežářská unie Gabriela Dlouhá sdělila, že v ČR je zhruba pět milionů slepic. Likvidace 220 tisíc kusů drůbeže je tak méně než pět procent z celého množství. Pokud se nákaza výrazně nerozšíří, neměla by likvidace drůbeže výrazně ovlivnit dostupnost vajec i jejich cenu na českém trhu.
Státní správa hmotných rezerv v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Příbramsku poslala tři další kusy techniky. „Jde opět o kontejnery na uhynulá zvířata. Aktuálně tam (Příbramsko) posíláme ještě dekontaminační stanici pro zasahující vozidla a také stanoviště pro dekontaminaci osob,“ řekl její šéf Pavel Švagr.
Správa už dříve odeslala také devět kontejnerů, dekontaminační stanici, jeden kontejner na zabezpečení veterinárních jednotek a jeden nosič kontejnerů do Brodu nad Tichou.
Ušetřeny nebyly ani malochovy
Nákaza se nevyhnula ani malochovům, v obci Velká Bukovina na Děčínsku chovatel nahlásil úhyn šesti ze třinácti slepic s příznaky. Na hospodářství byly již podle veterinární správy utraceny zbylé kusy drůbeže a přijala se opatření s cílem zamezit šíření nákazy.
V Kozojedech na Jičínsku se ptačí chřipka objevila v malochovu, ve kterém uhynulo 13 z 27 nosnic, následně byla po potvrzení nákazy utracena i zbylá drůbež.
V okolí Kozojed je pět velkochovů drůbeže. Ředitel hradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch uvedl, že „kolem ohniska bude stanoveno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, což je standardní postup“.
V současné době veterináři podle Hantsche nemají informaci, že by byl v nějakém velkochovu v daném regionu problém. „Budeme sumarizovat všechny velkochovatele a ti budou mít v mimořádném veterinárním opatření jasně dané podmínky, co můžou a nemůžou,“ řekl.
Ptačí chřipka je u dalších hejn hus. Jediný šlechtitelský chov v Česku zřejmě skončí
Číst článek
Největší ohniska v minulosti
Chovy drůbeže v Královéhradeckém kraji zasáhla ptačí chřipka naposledy na jaře 2021. Nemoc se tehdy objevila v chovech kachen firmy Perena na pomezí Královéhradeckého, Středočeského a Pardubického kraje a v chovu slepic v drůbežárně v Kosičkách na Hradecku. V chovech Pereny bylo vybito téměř 100 tisíc kusů kachen, v Kosičkách bylo utraceno všech 170 tisíc slepic.
Minulý rok se v Česku objevilo 20 ohnisek nákazy, poslední byla v malochovu slepic v Ostravě. Podobně velké ohnisko jako na Tachovsku se naposledy objevilo naposledy na konci prosince 2021 v Libotenicích na Litoměřicku, kdy muselo být zlikvidování téměř 190 tisíc kusů drůbeže.
Státní veterinární správa kvůli šíření ptačí chřipky od 14. prosince zakázala v celém Česku venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.
