Radka Denemarková: Demokracie si vychovává nepřátele svou tolerancí. Bojí se jim říct: Stop!
Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná.
„Tohle je nesmírně napínavá doba pro spisovatelku a nesmírně těžká doba pro člověka,“ připouští Denemarková v pořadu Osobnost Plus.
„Ženy a muži vnímají demokracii jinak. Ženy ví, jaké je to vychovat člověka a pak ho poslat do války,“ říká spisovatelka Radka Denemarková
Všímá si, že v poslední dekádě se společnost mění. „Je propojená jednoduchými technologiemi, takže je snadné ji rozštěpovat různými dezinformacemi. Populisté všech zemí se navzájem od sebe učí,“ míní a za příklad uvádí Čínu nebo Rusko.
„Vždy jsem vnímala, že znamením demokracie je to, že se zemi dobře vede ekonomicky. Čína ukázala opak – nepotřebuje ani demokracii, ani lidská práva a stejně se jí dobře ekonomicky daří,“ všímá si spisovatelka.
„To je znamení pro spoustu politiků, kteří tíhnou k totalitě, že toto je jejich směr. Ukazuje se to všude ve světě.“
K tomu se přidávají válečné konflikty, které pomáhají totalitním vládám donutit společnost zapomenout na domácí problémy.
„Tyto režimy jsou represivní v domácí politice. A agresivní v té zahraniční. Válečné konflikty situaci domácí situaci dál zamlžují,“ říká s tím, že totalitní vládci, jako je například ruský prezident Vladimír Putin, spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace.
32:03
Slovo feminismus nepoužívám, pro některé je to jako červený hadr, říká spisovatelka Denemarková
Číst článek
Svědectví o strachu
Denemarková v pořadu Osobnost Plus přibližuje, jak se při svých cestách snaží setkávat s lidmi ze všech sociálních vrstev. Nemluví s nimi o politice, snaží se je poznat po lidské stránce: „Ptám se na jejich rodiny, jak se jim žije a podobně.“
Jinak tomu nebylo ani při její poslední návštěvě Izraele a Palestiny: „Nejsilnějším momentem pro mě byly demonstrace v Jeruzalémě proti izraelské vládě. Konají se i v Tel Avivu. A to už tři roky od chvíle, co se do vlády znovu dostal premiér Benjamin Netanjahu.“
Protesty se konaly i před říjnovým masakrem, po které Izrael zaútočil na Pásmo Gazy. „Demonstrace dnes organizují i rodiny lidí, které unesl Hamás. Pro mě to bylo silné, protože ti lidé jsou proti vládě, proti válce a proti zabíjení civilistů,“ říká.
Na demonstracích Izraelci připomínají nejen jména unesených spoluobčanů, ale zároveň i čtou jména zabitých palestinských dětí.
26:26
Tabery: Mnozí už odkládají trumpovské čepičky. Demokracie umožňuje posouvat věci k lepšímu
Číst článek
Od palestinských rodin si naopak Denemarková odnáší svědectví velkého strachu. „Bojí se Hamásu, bojí se Izraelců, bojí se všech. Vůbec nikdo jim nepomůže,“ popisuje.
To nejhezčí? Demokracie
Spisovatelka také po pěti letech znovu navštívila ostrov Tchaj-wan. „Strach na ostrově se zvýšil, zejména s nástupem Donalda Trumpa. Ostrov je v podivné situaci, kdy nemohou počítat se Spojenými státy,“ všímá si a přidává další postřeh:
„Zároveň je velmi zajímavé, že mladá generace si říká: No a co, vždyť se nic neděje, když se připojíme k Číně, ekonomicky se vede oběma zemím stejně.“
„Jenže úplně zapomněli na to, že to, co je na tom ostrově nejhezčí, je zejména ta demokracie, lidská práva, způsob soudržnosti a solidarity. Jakým způsobem to na Tchaj-wanu funguje, by okamžitě zmizelo,“ varuje před čínským záborem a dodává, že se snaží ve svých knihách zdůrazňovat, o co v demokracii a svobodě jde.
Slabost demokracie
Demokracie má podle Denemarkové jednu významnou slabost: „Tím, jak je tolerantní, tak vychovává vlastní nepřátele a taky to pozoruje dlouho, protože se bojí včas říct: Stop, to už je protidemokratické.“
Vize z krize Radky Denemarkové: Možná konečně nastane konec patriarchátu, čistě mužské myšlení světu škodí
Číst článek
Nebezpečí podle ní spočívá i v tom, že extremistické a ultrapravicové strany se v mnoha evropských zemích už nejeví jako extremistické.
„Dostaly se do politického středu a my jsme si na ně zvykli jako na něco normálního. Spolu s tím se nenápadně rozšířil i fašizující tón,“ upozorňuje.
Podle ní nástup nové totality začíná neznatelně. „Jakmile je ve vzduchu nová totalita, tak to začíná tím, že se omezí práva menšin a ženy se zaženou pryč z veřejného prostoru ke svým starým rolím. Je to lakmusový papírek toho, že je něco špatně,“ popisuje.
Rozdíl vidí i v tom, jak ženy a muži vnímají demokracii a svět. „Ženy v mnoha zemích drží pohromadě nejzákladnější sociální systém. Ženy vědí, co to znamená vychovávat člověka, jaká je to práce vychovat dítě. To znamená, že když toho člověka vychováte a máte ho poslat do války, tak víte, co je to za hrůzu. S tím se nehraje,“ zdůrazňuje a dodává:
„Ženy vidí i to, že řešit politické konflikty nenávistí, válkou, mučením, unášením – že to patří do minulosti a je to nesmysl. Ženy žijí humanismus, protože se starají o druhé.“
Poslechněte si celou Osobnost Plus se spisovatelkou Radkou Denemarkovou. Audio je nahoře v článku.
