Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.
Maďarsko dospělo do bodu, kdy se stále více lidí ptá, zda je tato země ještě demokracií, upozornil ve středu na konferenci v maďarské metropoli americký velvyslanec David Pressman.
V Izraeli vede vládu Benjamin Netanjahu, který čelí už několik let soudnímu procesu kvůli korupci a zneužívání moci. V USA usiluje o znovuzvolení v jednom případě prvoinstančně odsouzený Donald Trump.
„Jestli chcete vyhrát volby, musíte lidi přesvědčit, ne označit za nepřítele,“ říká bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské národní banky Ivan Pilip.
Ani v Bělehradě se necítil Vladimir Volochonskij bezpečně, na dveře mu kdosi namaloval písmeno Z a úřady ho označily za rizikovou osobu. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz potvrzuje i přítomné rusofilství.
Soltész pochybuje o setrvání Slovenska v Evropské unii a dalších západních strukturách. Podle jeho slov Vladimir Putin už Slovensko dobyl, a to bez jediného výstřelu.
Mír je v Evropě ohrožen nejvíc od druhé světové války, což se konkrétně dotýká i české společnosti. Důležitější je, jak je vytvořené bohatství ve společnosti rozloženo, jak hluboké jsou nerovnosti.
Americký prezident Joe Biden se po zbytek mandátu chce plně věnovat prezidentskému úřadu. Za své priority v příštích měsících označil mimo jiné hospodářský růst, obranu svobod a posílení NATO.
Papež František v neděli vyjádřil obavy ohledně stavu demokracie v řadě zemí světa. Zároveň vyzval, aby se lidé účastnili demokratických procesů, tedy například hlasovali ve volbách.
Politický tlak na média se objevuje stále častěji. Situace na Slovensku je však podle ředitele Evropské vysílací unie EBU extrémní. Jde totiž o snahu naprosto demontovat stabilní zavedené vysílání.
Politoložka Petra Guasti popisuje, že senioři jsou pro politiky ideální voličskou skupinou, jelikož mají více méně stejné zájmy. Naopak mladí lidé jsou heterogenní skupinou, i proto se na ně zapomíná.
Moderátor Michal Kovačič v rozhovoru pro Deník N popsal, jakým tlakům musel v televizi Markíza čelit. A jak se změnila situace ve slovenském mediálním prostředí po nástupu současné vládní koalice.
Pokus o atentát na předsedu vlády sousedního státu způsobil šok i u nás. Náhle jsme byli konfrontování s tím, jaké důsledky může mít vzrůstající agresivita a nesnášenlivost ve společnosti.
„V prostředí Česka jsme si zvykli na specifickou podobu krajní pravice i levice. Rasistická pravice v podobě skinheads existovala i na Západě, ale u nás to byl klíčový moment,“ připomíná Charvát.
JFK, Olof Palme, Jicchak Rabin, Jo Coxová, Robert Fico. Přestože se nám vybavují primárně oběti politických atentátů spáchaných v demokraciích, v globálním měřítku k nim dochází ve všech režimech.
Myšlenka uspořádat kulatý stůl se zástupci všech parlamentních stran k uklidnění situace po atentátu na premiéra Roberta Fica byla na Slovensku zatím odsunuta.
„Žijeme v chybě systému, protože disrupce je tak rychlá, že se tomu systém nedokáže ve školství ani v justici dostatečně rychle přizpůsobit, daleko více si musí občanská společnost sama“ říká Kartous.
Ovlivní přerušení mezivládních konzultací vztahy Česka a Slovenska? Obávají se Češi vývoje Slovenska po prezidentských volbách? Je Robert Fico ohrožením demokracie? Více v průzkumu pro Český rozhlas.
Ukrajina může zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, když dostane zbraně, které potřebuje, ale bez americké podpory bude ohrožena celá Evropa, řekl americký prezident Joe Biden.
Součástí nových opatření, které plánuje vláda, bude také reforma služebního zákona, díky které bude snazší propustit státní zaměstnance, u kterých se zjistí napojení na ultrapravicové skupiny.
Mezi Ukrajinci panují nejrůznější neshody. Mnozí z těch, kdo zůstali na Ukrajině, například tvrdě kritizují ty, co odjeli do zahraničí, hlavně ženy, které odjely, i když jejich muži slouží v armádě.
Rok 2024 je velkým rokem pro demokracii. K volebním urnám půjdou přes dvě miliardy lidí. Při bližším pohledu ale vidíme, že demokracie naopak mizí a svoji víru v ní ztrácí zejména mladá generace.
Naše země opět nevzkvétá, dalo by se říct slovy Václava Havla z jeho prvního prezidentského novoročního projevu 1990. Kdo ho přečte celý, zjistí, že obsahuje i dodnes platná vysvětlení, proč.
Rok 2024 má potenciál změnit světové dění. Kam se svět vydá, ještě stále není rozhodnuto, ale na odvrácení možnosti, že bude za rok touto dobou čelit velké mezinárodní krizi, už nezbývá moc času.
„Číselně můžeme říct, že zlatý věk demokracie skončil kolem roku 2010, kdy bylo na světě pouze 22 plných diktatur a nejvíce demokratických režimu,“ vysvětluje politolog Jaroslav Bílek.