Vybraná česká kina promítají film Orwell: 2+2=5. Dokumentarista Raoul Peck v něm kombinuje životopis spisovatele George Orwella a výklad jeho díla v čele s nejslavnějším románem 1984.
„Čtvrtina Čechů nepovažuje demokracii za ideální systém. Je u nás ale mnohem více zakořeněna než v ostatních zemích bývalého východního bloku,“ říká sociolog Tomáš Kostelecký.
S 19. hodinou zazpívá Anna Vaverková českou hymnu a Aneta Langerová Motlitbu pro Martu. Kromě hudebníků na pódiu vystoupí i několik řečníků, jako novinář Václav Moravec nebo youtuber Jan Špaček.
Jak se k oslavám 17. listopadu staví Andrej Babiš a Tomio Okamura? Je to, co jsme si při revoluci vybojovali, demokratické minimum? To je vše rozebírá v rozhovoru politolog Petr Just.
K oslavám 17. listopadu se tradičně připojí také některé stanice Českého rozhlasu. Speciální vysílání přímo z Národní třídy připravil například Radiožurnál.
Takzvaný Křídový protest odstartovaly události v Popradu minulý týden. Devatenáctiletý student Michal tam před gymnáziem napsal křídou kritické vzkazy v den, kdy do školy mířil premiér Robert Fico.
V Libereckém kraji si program připravilo například Malé divadlo nebo Severočeské muzeum. Do projektu se zapojilo 28 měst, naplánovaných je více než 130 akcí po celém Česku i v online prostoru.
Americký nejvyšší soud začíná jednat o clech na dovoz zahraničního zboží, která zaváděl prezident Donald Trump. Soudy nižší instance rozhodly, že překročil své pravomoci.
Politika síly je podle Koubové představa, že skrze násilný diskurz, prosazování, „loktaření“ a jistý druh klientelismu jsme schopni prosadit vlastní zájmy na úkor druhých lidí.
Prezidentova role je nejasná. „Situace není úplně jednoduchá, protože ze zákona můžete vyvozovat různé závěry,“ říká pro Český rozhlas Plus ústavní právník Jan Kysela.
Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous.
Podle výzkumu think-tanků jako je americký Freedom House nebo švédský V-Dem žije totiž dnes víc než 40 procent obyvatel západních demokracií v zemích, ve kterých sílí autoritářské tendence.
„Pokud je cílem přivést zpět rukojmí, tak tato operace tento cíl torpédovala. Pokud ale nechcete válku skončit a chcete zachovat vládní koalici, tak to smysl dává,“ říká izraelský admirál Ami Ajalon.
„Ani kdybychom zavedli přímé referendum, tak tím neodpovídáme na ten problém, že lidé mají pocit, že nejsou dost zastoupeni ve společenské debatě,“ říká pro Český rozhlas politolog Patrik Eichler.
Někteří kritici dopad zákona přirovnávají k éře bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který byl svržen během Majdanu. V návaznosti na něj také dotčené úřady v roce 2015 vznikly.
Byl jsem ve vězení 20 let. Dnes jsem svobodný člověk, žiju v Nizozemsku a mohu psát, jak chci. Necítím se jako spisovatel v exilu, štěstí a svobodu jsem našel ve vězení – skrze psaní, říká Slahi.
BBC World Service zajišťující zpravodajství pro zahraničí plánuje podle serveru Wirtualna Media spustit další servisy v jazycích těch zemí, kde je potřeba nezávislých a nestranných zpráv.
Fico chce získat přízeň voličů a posílit svoji moc.Tvrdí, že změna systému je nutná kvůli zachování konkurenceschopnosti Evropy. Poukázal přitom na rychlý ekonomický růstu v Číně a ve Vietnamu.
Dnes by to byl Havel, kdo by se snažil stát mezi Evropou a Spojenými státy, myslí si ekonom. „Dával nám naději v temných dobách blbé nálady, proti které bojoval. Ale na to ji musel pojmenovat,“ líčí.
„Digitální nebo informační revoluce má mnohem hlubší důsledky na ekonomiku, na politiku. A pokud se tomu politika nepřizpůsobí, tak skončíme u radikálních řešení a nesmyslů. A ve válce,“ říká Urban.
Filozof se obává, že používání umělé inteligence bude mít negativní důsledky pro společnost, které předčí její pozitiva. Zároveň si však není zcela jistý katastrofickými scénáři.