Řecko by mělo zbankrotovat, míní Babiš. Šéfové ČSSD a KDU-ČSL nesouhlasí
Řecko by podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) mělo konečně zbankrotovat, aby se „vyčistil prostor“. Vicepremiér to dnes řekl v Praze na pravidelné výroční konferenci ekonomických diplomatů. Postoj ministra financí není postojem vlády. Vymezili se proti němu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Podle Bohuslava Sobotky by bankrot Řecka poškodil celou Evropskou unii, a tedy i Českou ekonomiku. Navíc by podle něj také zhoršil uprchlickou krizi. Cestu premiér vidí v reformách, které musí Řecko přijmout.
Podobně se k věci staví i vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Výrok pana Babiše není určitě stanoviskem vlády. Já se domnívám, že nejlepší způsob by byl, aby Řecko začalo plnit plán a splácet své dluhy,“ řekl Bělobrádek.
Pozadí jednání o řeckém dluhu přiblížil bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska, komentář přidal ekonom Jan Bureš
Babiš si za svým názorem stojí. Podle něj je jasné, že Řecko své dluhy nemůže zaplatit. „Pokud ostatní státy, jako Španělsko či Portugalsko, měly problémy a dostály svým závazkům, tak není důvod dělat výjimku,“ uvedl ministr financí.
Podle něj je řecká krize problém, před kterým politici utíkají. Neobává se ani dopadů případného bankrotu na českou ekonomiku. „Já si nemyslím, že to bude mít dopady na nás. Česká republika není angažovaná v Řecku,“ reagoval Babiš na Sobotkovu námitku.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda se také domnívá, že by dopad řeckého bankrotu na českou ekonomiku nemusel být velký, upozornil však, že by záleželo i na reakci finančních trhů.
„Pakliže dojde k nějaké panice na finančních trzích, tak samozřejmě k tomu může dojít, že druhotně se to podepíše i na stavu naší ekonomiky,“ řekl Kovanda.
Pohled českých politiků na řešení řecké krize přiblížila redaktorka Věra Masopustová. Komentář přidal ekonom Lukáš Kovanda
Jako možné riziko mínil také to, že by se jednalo o bankrot země v rámci měnové unie. „Z tohoto hlediska by mohly vzniknout efekty, které dosud neznáme, protože s tímto stavem, s touto situací nemáme historickou zkušenost,“ doplnil Kovanda.
Více o tom, zda se Řecko přiblíží nebo nepřiblíží bankrotu, by mohlo napovědět dnešní večerní jednání lídrů eurozóny v Bruselu. Věřitelé Řecku už dřív slíbili další část záchranné půjčky – vyplatí ji však jen v případě, že země přistoupí na další úsporná opatření.
Řecko do Bruselu poslalo návrh, v němž některé úsporné kroky slibuje, podle neoficiálních informací by se mohlo jednat například o omezení předčasných odchodů do důchodu nebo zvýšení DPH, zda to může stačit, však jisté není.
Eurozóna ocenila nové řecké návrhy, na uvolnění další půjčky to ale zatím nestačí
Číst článek
„Už jsme tady v minulosti mnohokrát zažili, že jednání postoupila hodně dopředu, a pak se nakonec ukázalo, že ďábel je opravdu skryt v detailech,“ poznamenal hlavní analytik ERA Jan Bureš.
Předseda Evropské komise byl před jednáním spíše opatrný. Na otázku, zda řecké návrhy budou stačit, odpověděl, že neví. A opatrný byl i eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
„Je to dobrý základ pro dohodu. Ale zbývá ještě nějaká práce. Snažíme se dohodnout, ale dohoda ještě není,“ podotkl Moscovici.
Analytik: Pokud bankrot, tak řízený
I když se čas na dohodu krátí – Řecko musí na konci června zaplatit dlužných v přepočtu více než 40 miliard korun – nějaká, alespoň předběžná dohoda, která by vzešla z dnešního jednání, by podle analytika Jana Bureše byla spíše „milé překvapení“.
„Myslím si, že ty pozice byly hodně vzdálené, a spíše bych se obával toho, že ta dohoda nalezena nebude,“ uvedl Bureš.
Takový je i závěr odpolední schůzky ministrů financí eurozóny. Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema se zdá, že řecká vláda vyhověla požadavkům na další úspory, návrhy se však k věřitelům a představitelům zemí eurozóny dostaly pozdě.
Experti eurozóny a Mezinárodního měnového fondu prý nejdřív musejí propočítat konkrétní dopady navrhovaných opatření na řecký rozpočet. Další schůzka by se mohla konat ještě tento týden.
Pokud by Řecko mělo zbankrotovat, neměl by to podle Bureše být bankrot „neřízený“.
„Kdy Řecko je bez dohody odpojeno od veškerých kapaček Evropské centrální banky i mezinárodních věřitelů a je fakticky nuceno zbankrotovat na veškerý svůj veřejný dluh. Taková forma bankrotu, si myslím, nikomu nepomůže. Pokud se bavíme o nějaké dohodě, jejíž součástí jsou na jedné straně reformy, které podpoří růst v Řecku a na straně druhé odepsání výrazné části řeckého dluhu, tak je to věc, která samozřejmě oběma stranám může prospět,“ dodal Bureš.
