Ředitel VZP zveřejní detaily hospodaření pojišťovny
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák se dnes bude snažit přesvědčit veřejnost, že je VZP zdravou firmou i když hradí za ošetřené pacienty se zpožděním.
Pojišťovna zhruba v polovině roku vyčerpala všechny své rezervy a nyní tak veškeré peníze, které dostane, ihned přeposílá na ošetřené pacienty. Některým zdravotnickým zařízením platí se zpožděním až tří dnů.
O tom, že rezervy pojišťovny vyschnou, se ví už několik měsíců. Podle VZP je na vině ekonomická krize, kdy náklady na zdravotní péči rostou rychleji než příjmy z pojištění.
Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek vysvětluje v Ranním Interview postoj ministerstva k VZP
„Bohatý růst příjmů z let 2007 a 2008 se zastavil a došlo k poklesu příjmů obyvatelstva, výplat zaměstnanců, a tudíž i k poklesu příjmů zdravotního pojištění,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek, který má zdravotní pojištění na starosti.
Pojišťovna se tento trend pokouší zvrátit úsporami i vyjednáváním se státem o výši úhrad za péči pro příští rok. Nedostatek peněz na účtech pojišťovny pocítí jako první zdravotnická zařízení, kterým pojišťovna může platit později.
Členové správní rady VZP a poslanci Jaroslav Krákora (ČSSD) a Aleš Roztočil (TOP 09) hodnotili ve Světě o osmé situaci VZP
Ministerstvo hledá kompromis
Ministr zdravotnictví Leoš Heger potvrdil, že vláda odmítá rozpočet VZP navyšovat jakoukoli dotací. Mimo jiné tím chce na pojišťovnu tlačit, aby hospodařila efektivněji. Podle Hegera má VZP v téhle oblasti stále ještě rezervy.
Pojišťovna přišla s požadavkem o snížení úhrad za ošetření o 5 procent, na druhou stranu určitá skupina poskytovatelů zdravotní péče žádá zvýšení úhrad o 1 procento. Ministerstvo zdravotnictví musí najít mezi těmito požadavky kompromis. „Tato věc by neměla dopadnout na pacienty,“ ujišťuje Nosek.
Systémové řešení by podle něho bylo ve změně nastavení hospodaření VZP – nikoli čerpat rezervy, ale naopak je vytvářet.
Pojišťovna chce do konce příštího roku propustit 840 zaměstnanců. Správní rada tento postup odsouhlasila jako efektivní krok. VZP má ze všech pojišťoven nejméně klientů na jednoho úředníka.
Podle člena správní rady a poslance Jaroslava Krákory z ČSSD by měla VZP zlepšit hospodaření v oblastech IZIPu, Mořského koníka, lékové politiky. Dalších 3 až 6 miliard by prý pojišťovna získala zrušením zastropování pojistného a zavedením progresivní daně.
Poslanec a další člen správní rady Aleš Roztočil z TOP 09 míní, že se mnohé vyřeší zavedením rozdělování péče na standard a nadstandard.
Správní rada musí rozhodnout o elektronických knížkách
Problematická je smlouva mezi VZP a neprůhlednou společností IZIP o elektronických zdravotních knížkách. Ministerstvo zdravotnictví však nemá vůči pojišťovně žádné přímé výkonné pravomoci a nemůže pojišťovně nařídit zastavení projektu.
„Zástupci státu, kteří jsou nominováni ministerstvem do správní rady VZP budou požadovat předložení všech dokladů, které se týkají sporného smluvního vztahu. Nevidím dnes za šťastné, aby ministerstvo do tohoto systému přímo vstoupilo,“ dodává Nosek.
V krajích probíhá pilotní projekt elektronických zdravotních knížek, od kterého VZP očekává relevantní data. Na jejich základě se má rozhodnout, zda v projektu pokračovat nebo zda od něho odstoupit. Podle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka budou úspory v IZIPu vyšší, než vložené investice. Jeho spolustraník Krákora však tvrdí, že ČSSD byla vždy proti projektu a ústup od smlouvy by byl jedním z možných řešení.
Proti návrhu na zrušení elektronických zdravotních knížek se však ohradil generální ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek, protože by prý jednoznačně poškodilo pojištěnce VZP vzhledem k prostředkům, které už byly vynaloženy.
Správní rada se shoduje, že odvolání ředitele Horáka by zatím bylo unáhlené. „Ani doposud nemáme všechny údaje, od ředitelství pojišťovny jsme si vyžádali přehled smluv a dostali jsme zatím jen jednu,“ vysvětluje Krákora. Podle Roztočila je právě Horák schopen řešit nynější problémy pojišťovny i projekt elektronických zdravotních knížek.
