Závěrečné řeči v pátek přednášejí tři Berbrovi obhájci, promluví sám Berbr a poslední slovo pronesou i někteří další obžalovaní. Rozsudek by měl soud vynést 19. června.

Před Berbrovými obhájci promluvil další z hlavních obžalovaných, bývalý hráč a funkcionář Michal Káník, jemuž státní zástupce Jan Scholle navrhl vedle pokuty a zákazu činnosti také vězení v délce šesti let a osmi měsíců. Káník rozhodně popřel, že by ve fotbale existovala organizovaná zločinecká skupina, která ovlivňovala zápasy.

Právě existence takové skupiny je nejvážnějším bodem obžaloby. „Celá akce má sloužit k tomu, aby byl Roman Berbr odstraněn z fotbalu, a ostatní jsme byli ve špatném čase na špatném místě. Moje výpověď byla celou dobu stejná, proto nechápu návrh trestu státního zástupce, který je naprosto neadekvátní a likvidační,“ uvedl Káník.

Soudce přečetl také závěrečnou řeč Bronislava Šeráka, obhájce bývalého činovníka Martina Svobody, přezdívaného Chřestýš. I on rozhodně odmítl vinu na ovlivnění zápasu. Kritizoval zejména výpověď jednoho z hlavních obžalovaných, bývalého sudího Tomáše Grímma, který vypovídal jako spolupracující obviněný a vyjednal si se státním zástupcem podmíněný a finanční trest.

Grímmovu výpověď, která se stala základem obžaloby, označil Šerák za výmysl. „A policie si dotvořila ten příběh. Grímm pak uzavřel účelovou dohodu, aby se vyhnul trestu,“ četl soudce Vladimír Žák ze závěrečné řeči Svobodova obhájce.

Kritika soudu

Z Berbrových obhájců jako první vystoupil s půlhodinovou řečí Lukáš Bohuslav, jenž se věnoval dohodám o vině a trestu, které Scholle uzavřel se čtyřmi obžalovanými a které loni schválil soud.

Bohuslav kritizoval soud, že v rozporu se zákony pozměnil text dohod, které státní zástupce s obžalovanými uzavřel. „Soud ty dohody v jistém smyslu spoluvytvářel. Změna popisu skutku je jedno z nejzávažnějších porušení trestního řádu, to si soud prostě nemůže dovolit,“ pronesl obhájce.

Kritizoval soud také v tom, že při schvalování dohod nepoložil obžalovaným sérii otázek, které ukládá trestní řád. Otázky mají prokázat, že obžalovaný ví, co dělá, když sjednává dohodu. Jsou to dotazy, zda obžalovaný ví, co mu je kladeno za vinu, jaká je právní kvalifikace, jaké jsou případné trestní sazby a důsledky přijaté dohody a zda dohodu uzavřel dobrovolně a bez nátlaku.

Slova se pak ujal obhájce Michal Sýkora, jenž svou řeč uvedl tím, že soud provedeným dokazováním zaplnil bílá místa, která obžaloba možná záměrně vynechala. Pokračoval kritikou práce státního zástupce Scholleho.

„Bylo pro nás překvapením, jak argumentačně slabý projev ve své závěrečné řeči přednesl. Čekali jsme pečlivé a detailní shrnutí provedeného dokazování. Dočkali jsme se pouze odkazu na dříve přednesenou obžalobu, dočkali jsme se spekulací, polopravd, řečnických otázek a hodnocení. Státní zástupce se dokazováním vůbec nezabýval, jen okrajově,“ uvedl Sýkora.

Jeho závěrečná řeč pokračuje, rozebírá například jednotlivá utkání, která byla podle obžaloby údajně ovlivněna.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít