ANKETA: Jakou strategii nyní zvolí ruská armáda na Ukrajině? Podle expertů hrozí zamrzlý konflikt
Ruská armáda se v posledních dnech stáhla ze severu Ukrajiny. Vojáci například opustili Sumskou či Mykolajivskou oblast, přitom město Sumy obléhali od prvních dnů invaze, nepodařilo se jim ho ale dobýt. Další plány Moskvy jsou prozatím nejasné, spekuluje se o přesunu sil na Donbas. Na otázky, které se týkají dalšího postupu, odpovídalo v anketě serveru iROZHLAS.cz šest vojenských expertů.
„Cílem přeskupených ruských jednotek bude zřejmě obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti, dobytí Mariupolu a možné prodloužení operace směrem na Oděsu,“ předpovídá například František Mičánek, děkan vojenské školy NATO Defense College v Římě.
Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. ‚Váleční zločinci tam nemají co dělat,‘ uvedl Kuleba
Číst článek
Myslí si, že pokud by se armádě podařilo propojit pozemním koridorem anektovaný Krym se samozvanými separatistickými republikami na Donbasu, mohli by Rusové vyhlásit splnění cílů operace. Vznikl by takzvaný zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle vojenského zpravodajského analytika Dušana Rovenského budou Rusové pokračovat v útocích balistickými střelami a střelami s plochou dráhou letu. „Útoky budou nadále pokračovat ve snaze narušovat ukrajinskou vojenskou i civilní infrastrukturu, byť patrně s omezenou intenzitou i efektivitou,“ podotýká také bezpečnostní analytik Univerzity obrany Richard Stojar.
V otázce osvobození celého území Ukrajiny už se odhady oslovených expertů liší. „Pokud by protiútok začal, předpokládám, že by nejprve proběhl u Chersonu. A pokud by byl úspěšný, tak i v oblasti Donbasu,“ odhaduje Rovenský, podle něhož má Ukrajina sílu ubránit se.
„Navrácení zabraného území bude možné diskutovat jedině diplomatickou cestou,“ míní Mičánek. Podle něj by k něčemu takovému mohlo dojít pouze bez Putina v čele Ruska.
RT @AFP News Agency: Russian invasion in Ukraine: changes on the frontline.
Four #AFPgraphics maps showing the evolution of the military situation in Ukraine since the Russian invasion on February 24 https://t.co/CTIYUMbLHN
09:48 – 04. 04. 2022
Server iROZHLAS.cz položil pět otázek týkajících se postupu ruské armády na Ukrajině:
- V posledních dnech ukrajinská armáda vytlačuje ruskou armádu od Kyjeva. Objevují se také informace, že invazní armáda změní cíl a namíří svou techniku na jih a na východ Ukrajiny. Jakým způsobem může probíhat přeskupení jednotek?
- Může ruská armáda dál útočit ze vzduchu na cíle kolem Kyjeva a dál na západě země, například ve Lvově?
- Jaké hlavní cíle teď bude mít Rusko ve válce na Ukrajině a jaké prostředky použije k jejich prosazení?
- Po neúspěchu v kyjevské oblasti teď Rusko tvrdí, že mu šlo hlavně o oblast Doněcka a Luhanska. Jak se Rusko zachová v případě, že by armáda tuto oblast zcela kontrolovala?
- Má ukrajinská armáda sílu a možnosti ubránit a následně třeba osvobodit jihovýchod Ukrajiny?
František Mičánek, děkan vojenské školy NATO Defense College v Římě
1. Nejsem si úplně jistý, že Rusové jsou vytlačováni. Jejich odchod je záměrný a víceméně dobrovolný s cílem přeskupit svoje síly a prostředky na jiný strategický směr. Doposud celá invaze na Ukrajinu ukázala, že ukrajinské ozbrojené síly jsou schopny se bránit, hlavně po dodání západních zbraní, ale úspěšné protiútoky se objevovaly jen zřídka a na malém prostoru.
Cílem přeskupených Ruských jednotek bude zřejmě obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti, dobytí Mariupolu a možné prodloužení operace směrem na Oděsu. Tím by ovládli pobřežní pás u Azovského a Černého moře, omezili přístup Ukrajiny k moři a propojili pozemním koridorem Krym se separatistickými republikami.
Následně bude vyhlášeno splnění cílů operace a vznikne takzvaný zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Přeskupení již probíhá, Rusko stahuje síly ze severu a posílá je po železnici přes Bělorusko do separatistických oblastí, případně na jih. Jednotky, které zůstávají na již obsazeném území, doplňují zásoby, obnovují bojeschopnost nebo jsou střídány čerstvými posilami.
2. Ano, jejich letectvo, raketové jednotky a dělostřelectvo mohou bez problémů „harašit“ na celém území Ukrajiny. Cílem bude jako doposud kritická infrastruktura z důvodu omezení schopností ukrajinské armády a dále civilní cíle pro šíření strachu mezi obyvatelstvem a s tím souvisejícího migračního tlaku na západní státy.
Otázkou stále zůstává, proč nejsou cíleně ničeny i konvoje dopravující zbraně a techniku na Ukrajinu, ale i na to možná dojde.
3. Dobytí celé Luhanské a Doněcké oblasti a jejich propojení s Krymem. Co se týče prostředků, pak hlavně jednotky pozemního vojska. Nečekám použití zbraní hromadného ničení, jelikož by si Rusové zamořili oblasti, které chtějí následně dlouhodobě okupovat. Navíc by to vyprovokovalo daleko větší vojenskou konfrontaci, případně znamenalo ztrátu neutrálního postoje zemí, jako je Čína či Indie.
4. Uvedeno v otázce číslo 1 a 3.
5. Ubránit ano, pokud jí bude pomáhat Západ a začnou fungovat vyhlášené sankce. Dobýt zpět obsazené území ne. Navrácení zabraného území bude možné diskutovat pouze diplomatickou cestou s tím, že u moci v Rusku již nebude Putin a sankce přinutí obyčejné Rusy více přemýšlet o komplexnosti situace v mezinárodních souvislostech.
Vzhledem k jejich mentalitě postavené na historických zkušenostech z druhé světové války, silné propagandě a dezinformační mediální kampani i víře v nejednotnost Západu to bude ale velmi těžké.
Richard Stojar, bezpečnostní analytik Univerzity obrany
1. Ruské velení pro oblast Kyjeva nepochybně přehodnotilo své původní plány a záměry. Původní záměr kontrolovat či alespoň izolovat hlavní město se silami pro tento úkol vyčleněnými se ukázal jako zcela nereálný a původně stanovené cíle tak musely být výrazně zredukovány. To je hlavní důvod, proč se ruská strana nyní soustředí na dosažení limitovanějších cílů v oblasti jihovýchodní Ukrajiny.
Ruské jednotky jsou aktuálně přesouvány z doposud okupovaných území u Kyjeva a Sumy zejména do ruské Bělgorodské oblasti. Zde budou pravděpodobně doplněny jejich početní stavy, nahrazeny jejich dosavadní lidské i materiální ztráty a poté následně zapojeny do bojů na jihovýchodě Ukrajiny.
2. Velmi pravděpodobně budou tyto vzdušné útoky i nadále pokračovat ve snaze narušovat ukrajinskou vojenskou i civilní infrastrukturu, byť patrně s omezenou intenzitou i efektivitou.
3. S největší pravděpodobností se pokusí dosáhnout nově definovaných cílů, administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti a kontroly jejich teritoria.
4. Původním nerealistickým záměrem bylo nejspíše získat kontrolu nad většinou ukrajinského teritoria a instalovat zde proruskou vládu. Aktuálně deklarovaná priorita, Doněcká a Luhanská oblast, je rezignací na původní cíle a snaha ruského politického a vojenského vedení dosáhnout nějakého výsledku, který by bylo možné prezentovat jako úspěch a obhájit tak dosavadní lidské, materiální i ekonomické ztráty.
Budoucí postavení těchto regionů by pak patrně bylo předmětem rozhovorů mezi ukrajinskou a ruskou stranou. Plná kontrola tohoto prostoru by mohla posílit ruskou vyjednávací pozici.
5. Ukrajinské ozbrojené síly mají patrně stále značný potenciál pro další úspěšnou obranu i lokální protiútoky. Nicméně aktuálně se nezdá jako příliš pravděpodobné, že by v uvedeném prostoru byly schopné zcela převzít iniciativu a realizovat úspěšnou protiofenzivu, která by zde vyhnala ruského protivníka z doposud obsazeného ukrajinského teritoria.
Dušan Rovenský, vojenský zpravodajský analytik
1. Ukrajinská armáda ruské jednotky od Kyjeva už vytlačila. Včera dosáhly její pozemní síly hranic s Běloruskem. Stejně tak se Rusové stáhli od měst Černihiv a Sumy. Na severovýchodě Ukrajiny tak zůstávají pouze v okolí Charkova, přičemž je pravděpodobné, že na toto město budou pokračovat útoky, kvůli odlehčení situace na donbaské frontě.
Právě na Donbas zřejmě budou směřovat některé nejvíce bojeschopné ruské útvary stažené od Kyjeva, Černihiva a Sum. Jelikož tyto formace byly de facto nepřetržitě čtyřicet dní v boji, bude u nich nejprve nutné nahradit ztráty personálu i techniky.
Personál bude muset být přeložen od jiných útvarů, buď také stažených z Ukrajiny, nebo z jiných částí Ruska. Problém je ten, že prakticky veškeré bojové jednotky pozemních sil už Ruská armáda na Ukrajině nasadila, takže personál pravděpodobně bude muset být stažen od zabezpečovacích, výcvikových a školních útvarů. Tedy jeho kvalita bude nižší, než byla u vojáků, kteří už na Ukrajině padli.
2. Ano, může a pravděpodobně to bude i dělat. Především balistickými střelami a střelami s plochou dráhou letu. Pro Rusy je však problém, že tyto zbraně jsou především určeny k zásahům statických cílů, jak sklady paliva, zbrojní sklady, letiště, mosty, železniční uzly a podobně. Budou mít tedy problém ničit na frontu se přesouvající ukrajinské jednotky. Útočit pochopitelně mohou i letouny, ale Ukrajina má stále ještě silnou protivzdušnou obranu a tak jim hrozí relativně značné riziko sestřelení.
3. Rusko muselo, vzhledem k svým neúspěchům na bojišti, drasticky přehodnotit své válečné cíle. Pravděpodobně se pokusí ovládnout alespoň Donbas a udržet koridor podél pobřeží Azovského moře.
Dále se pravděpodobně bude snažit udržet město Cherson, a pokud mu to situace dovolí, pokusí se obnovit ofenzivu směrem na Mykolajiv a Oděsu. Pokud by se ruské armádě podařilo dobýt obě tato města, mohla by dosáhnout území Podněstří a odříznout Ukrajinu i od Černého moře.
4. Pokud by se ruské armádě podařilo ovládnout celou Luhanskou a Doněckou oblast, mohl by to Vladimir Putin vydávat před ruskou veřejností za vojenské vítězství.
Ovšem nic by to neměnilo na tom, že by to byla reálně strategická porážka dvou hlavních cílů, které ohlásil už při začátku invaze 24. února. „Denacifikace“ a „demilitarizace“ Ukrajiny by nedosáhl. Naopak je velmi pravděpodobné, že Ukrajina bude po skončení války ještě více usilovat o vstup do evropských struktur a bude velmi silně zbrojit, včetně nákupů moderních západních zbraní.
5. Sílu ubránit se má, pokud bude nadále pokračovat vojenská spolupráce se Západem. Ukrajina potřebuje především moderní zbraně, munici a zpravodajské informace o rozmístění a pohybech ruských vojsk.
Pokud by válka pokračovala přes léto, je velmi pravděpodobné, že na okupovaných územích začne rozsáhlá partyzánská válka proti ruským jednotkám a právě v tomto období je možné očekávat větší ukrajinskou protiofenzivu. Ukrajina musí navíc, stejně jako Rusko, před jakýmkoli větším protiútokem obnovit bojeschopnost svých jednotek a doplnit zásoby munice a paliva.
Zda by taková akce měla úspěch, záleží na mnoha faktorech a nelze to zatím předjímat. Pokud by protiútok začal, předpokládám, že by nejprve proběhl u Chersonu, a pokud by byl úspěšný, tak i v oblasti Donbasu.
Jan Ludvík, analytik z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy
1. V prvé řadě je třeba říct, že ukrajinská armáda dosáhla v bitvě o Kyjev zásadního vítězství. Nevíme ovšem, do jaké míry byla ruská armáda od Kyjeva vytlačena protiútoky ukrajinské armády a do jaké míry bylo stažení výsledkem ruského přehodnocení válečných cílů ve světle úspěšné obrany ukrajinské armády.
Ústup pod tlakem není vůbec jednoduchý a z ruské strany byl paradoxně zvládnutý mnohem lépe než předchozí útok. Není tedy zcela jasné, v jak moc špatném stavu ustoupivší ruská armáda je. Řada ruských jednotek ale s určitostí utrpěla těžké ztráty a je poměrně pravděpodobné, že nejtěžší ztráty utrpěly ty nejlépe vycvičené a vybavené jednotky, které se pohybovaly na čele ruského útoku.
Rusko má jen omezené zálohy, ze kterých by ztráty okamžitě doplnilo. I když se tedy ruská armáda nepochybně pokusí nabrat nové vojáky, bude trvat, než je bude možné nasadit na bojišti. Do té doby si v principu bude ruská armáda muset vystačit s tím, co má. Buď bude jednotky nasazovat na těch velmi prořídlých stavech, nebo některé jednotky v podstatě zruší a doplní jimi ty zbývající.
2. To samozřejmě může. Pokud víme, tak i předchozí letecké a raketové útoky na cíle kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny probíhaly často z území Ruské federace a Běloruska. Na ruské schopnosti tyto útoky podnikat se stahováním od Kyjeva nic moc nemění. Spíše než stahování budou jejich vzdušné útoky omezovat vyčerpávané zásoby přesné munice a balistických raket.
3. Z ruských vyjádření vyplývá, že se Rusko soustředí na Donbas. Myslím, že realistickým politickým cílem, který Moskva ještě může dosáhnout, je zamezení členství Ukrajiny v NATO, zabezpečení Krymu, jako součásti Ruské federace a zajištění nějakého statusu pro Donbas.
Vojenským cílem se pak pro Rusko pravděpodobně stane obklíčit ukrajinské síly na Donbase. Ruským jednotkám se podařilo obsadit město Izjum a tím získat kontrolu nad jednou z posledních velkých silnic na Donbas. Z Izjumu se pokouší postupovat na jihozápad s cílem odříznout ty zbývající zásobovací trasy na Donbas, zatímco další ruské síly se k těmto zásobovacím trasám mohou pokusit postupovat z jihu.
Je ovšem otázkou, jestli má ruská armáda na takovou operaci dost sil a také zda se uměla dostatečně poučit z předchozích neúspěchů a dokáže nyní bojovat efektivněji.
4. Rusko na Donbase nemá žádné zásadní zájmy a pravděpodobně by jej klidně odepsalo. Nicméně tím, že uznání Donbasu použilo jako záminku k útoku na Ukrajinu, si hodně svázalo ruce.
Pokud Rusko Donbas vojensky obsadí, bude nejspíš chtít, aby Ukrajina v mírových jednáních uznala separatistické republiky. Zároveň pokud by Ukrajina bitvu o Donbas prohrála, tak se dostane do těžké situace. Pravděpodobnost, že by jej následně získala zpět vojensky, není úplně velká. A možnost kompromisu je po událostech v Buče ještě obtížnější.
5. Situace ukrajinské armády je stále poměrně neznámá, což samozřejmě velmi ztěžuje nějaký kvalifikovaný odhad. V principu myslím, že v obraně již ukrajinská armáda projevila velkou sílu i taktické schopnosti a nezdá se, že by utrpěla takové ztráty, aby se dál nedokázala úspěšně bránit, pokud ruská armáda výrazně nezdokonalí způsob, jakým svoje síly nasazuje.
Osvobození obsazených částí Ukrajiny bude nicméně vyžadovat přechod do útoku, který je samozřejmě obtížnější než obrana. Zatímco v obraně Ukrajina velmi úspěšně využívala lehkou pěchotu proti mechanizovaným silám, v útoku bude nejspíš potřebovat sama více spoléhat na vlastní mechanizované síly, kterých mají Ukrajinci omezené množství.
Je velmi dobře, že se Česká republika rozhodla v tomto Ukrajině pomoc a zároveň doufejme, že za ty těžké zbraně, které měla česká armáda schované pro případ intenzivního konfliktu, začneme co nejdříve nakupovat nové.
Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu české armády
1. Předně se musí vyváděná vojska odpoutat od nepřítele, což ve většině případů zajišťují krycí síly, jejichž odchod je povolen až potom, co jsou hlavní síly v určeném prostoru. Další postup je přesun do určeného prostoru, kde se obnoví bojeschopnost jednotky a doplní materiálem.
Jednotky dostávají buď v tomto prostoru, nebo v prostoru po přesunu další úkol. Přesun do dalšího prostoru nasazení je proveden po vlastní ose nebo železnici, někdy těžká technika na podvalnících.
2. Ano může. Dokonce bude bombardování jednou z cest, jak oslabit ukrajinské ozbrojené síly. Je to také způsob, jak snížit odolnost ukrajinské společnosti ve válce proti ruskému agresorovi.
Intenzita bude dána schopnostmi ukrajinské protivzdušné obrany bránit svá vojska a hlavní administrativní a průmyslová centra. Jsem přesvědčen, že se bude kvalita ukrajinské protivzdušné obrany zlepšovat, čímž se následky leteckých a raketových útoků sníží.
3. Rusko jasně deklarovalo ústy ministra obrany, že se invazní vojska soustředí na východní frontu, k ovládnutí celé Doněcké a Luhanské oblasti a na dobytí města Mariupol. Bude-li mít Rusko dostatek sil izolovat Ukrajinu od Černého moře a propojit obsazené pobřeží s Podněstřím. To ale za optimálních podmínek a při omezeném odporu ukrajinské armády.
4. Velmi pravděpodobně bude pokračovat v nasazení vojsk Západního a Jižního vojenského okruhu, vojska Středního vojenského okruhu budou pravděpodobně použita k posílení operačního směru na Donbase. Do izolace Ukrajiny od Černého moře se samozřejmě zapojí ruská Černomořská flotila. Na Donbase již nyní jsou Čečenci i žoldnéři Vagnerovy skupiny.
5. Pokud bude mít dostatek sil, bude pokračovat v rozšiřování obsazeného území směrem k Dněpru. Dále podél Dněpru na jih, spojit se s vojsky v oblasti Cherson. Doufejme, že k takovém postupu nebudou mít dostatek sil, i když máme informace o částečné mobilizaci ruských záložníků.
Nejsem si jistý, zda bude mít Ukrajina sílu na to, aby vytlačila Ruska vojska zpět za hranice. Pokud k tomu přistoupí, pak až po nějaké době, kdy se armáda důkladně připraví na takovou těžkou bitvu.
Martin Svárovský, vedoucí programu bezpečnostních strategií think-tanku Evropské hodnoty
1. Některé jednotky, které se stáhly od Kyjeva do Běloruska, tam budou přeskupené a budou po železnici odvezené z ruské strany Donbasu. Druhá možnost je, že se k Donbasu stahují ruské jednotky z Osetie z oblasti Charkova.
2. Ano.
3. Hlavním cílem Ruska teď bude Donbas. Už to tedy není ani vytvoření spojení Krymu s Donbasem. Cílem Ruska je rozšířit tu oblast na sever k Slovjansku. Rusové na Donbase budou koncentrovat síly, které rozmístili na Ukrajině, takže se tam udrží.
Mají tam vybudovanou logistiku, na rozdíl od zbytku Ukrajiny. Budou dál spoléhat na palebnou sílu, tedy na dělostřelectvo a na raketové ostřelování ukrajinských pozic.
4. Zaprvé je to lež. Rusům šlo o ovládnutí celé Ukrajiny, akorát jim to nevyšlo. Potom v další fázi jim šlo o to, aby se udrželi na jihu, aby spojili Krym s Donbasem, což jim taky nevyjde.
Budou se chtít udržet na Donbase, aby měli potenciál, kterým mohou ohrožovat Ukrajinu nadále. Nejde o nic nového, Rusové toto dělají už desítky let. Mají vojáky v Gruzii, v Podněstří, v Náhorním Karabachu a chtějí si je zachovat na Doněcku.
Pokud se by se Ukrajincům nepodařilo je vyhnat, tak by na chvilku dali pokoj. Ale měli by tam svoje vojska a mohli by Ukrajinu ohrožovat.
5. Stoprocentně má. Uvidíme, jestli se to podaří. Věřím, že se zbraňovými systémy, které jim poskytne západ, se Ukrajině podaří Rusy vyhnat.
