Sajgy tatarské jsou na zemi od doby ledové. Ochranáři v Kazachstánu pomáhají ohroženým antilopám
Ještě před několika lety byly sajgy tatarské na hranici vymření. Díky práci ochranářů jsou teď těchto antilop s atypickým čenichem a velkými nosními dírkami v Kazachstánu tři miliony. Zjistil to letošní letecký průzkum. I proto se tato velmi zvláštní antilopa z dob mamutů v Červeném seznamu změnila z kriticky ohroženého druhu na téměř ohrožený.
Hledat sajgy tatarské jsme se do kazašské stepi vydali se švédským biologem a fotografem Danielem Rosengrenem. Někdy stačí málo a vidíte i početná stáda těchto antilop.
„Podle mě to jsou fantastická zvířata. Jak vidíte, vypadají trochu divně, mají velký dlouhý chobotovitý nos, skoro jako tapír, že? To je adaptace na těžké podmínky tady ve stepích, kde v zimě může být až mínus 40 stupňů a v létě i plus 40,“ vysvětluje Rosengren.
„V létě, kdy je vzduch velmi horký, prašný a suchý, tento velký nos slouží k ochlazení vzduchu a také k jeho zvlhčení, tím lépe sajgy vstřebávají kyslík. Naopak v zimě nos ten vzduch ohřívá, což nejen udržuje plíce v teple, ale i reguluje celou tělesnou teplotu,“ vysvětluje.
Ladný pohyb
Sajgy tatarské poznáme nejen díky atypicky tvarované hlavě, ale taky díky jejich ladnému pohybu.
„Je to velmi přímý pohyb. Je to skoro jako když motorka jede v dáli. Nejsou tam žádné pohyby nahoru a dolů. To je kvůli šetření energie. Sajgy jsou uzpůsobené k běhu, jsou to jedny z nejrychlejších zvířat na Zemi. A navíc vydrží běžet velmi dlouho. Mají dokonce speciální morfologii krčních svalů, která jim pomáhá běhat, proto i sklánějí hlavu dolů, jak vidíte, aby využili tyto krční svaly při běhu.“
Uhynul tučňák ze světoznámého homosexuálního páru. Jeho partner začal zpívat na rozloučenou
Číst článek
I přesto, že jsou ochránci zvířat ze vzrůstajícího počtu sajg nadšení, zemědělci si stěžují, že jim velká stáda spásají úrodu a ničí živobytí. Loni se proto vláda Kazachstánu rozhodla vybít statisíce sajg.
„On ten lov se úplně nedaří, ale skutečně trochu tu populaci tlumí. Asi se někteří chytnou za hlavu, že sajga, kterou vnímají jako kriticky ohroženou, tak že najednou ji tady tlumí, ale ono ve chvíli, kdy je ta populace ve špičce, tak i to snížení počtu může poněkud přibrzdit následný propad, který nevyhnutelně přijde, že nebude tak hluboký, takže ono i paradoxně jim ten odlov může pomoci,“ říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
„Se sajgami je spojeno, jako u spousty zvířat, v Asii zejména, že některá jejich část se využívá v tradiční medicíně. U sajg to jsou rohy a skutečně ten obchod byl velmi silný a patrně ještě nějaký bude. Je tady ještě jeden druh sajgy, sajga mongolská, která je na tom podstatně hůř, než sajga tatarská,“ dodává.
Na záchraně se v Mongolsku podíleli i Češi. Počty sajg se neustále mění. Může za to nejen pytláctví, ale taky nákazy, změna klimatu, nebo stále se rozšiřující civilizace.
