Sedmdesát procent vysokoškolských pedagogů je pro zavedení školného
České vysoké školství potřebuje hlubokou reformu. Je o tom přesvědčena většina akademiků. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů.
Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi českými akademiky, který byl ukončen v červnu. Části výzkumu se týkaly i plánované reformy vysokých škol.
Výsledky výzkumu ukazují, že 72 procent dotázaných akademiků si myslí, že české vysoké školství potřebuje hlubokou reformu. Přitom je jedno, jestli se dotázaní podílejí na řízení akademických institucí nebo ne. Jejich názory neovlivňuje ani to, jestli veřejnou debatu o reformě vysokého školství nějak sledují.
O výsledcích průzkumu mluvil na Rádiu Česko sociolog a autor Bílé knihy Petr Matějů.
Právě tato informace je podle sociologa Petra Matějů stěžejní: "Myslím si, že to nejdůležitější je to, že podpora reformy je veliká, aniž říkám, že si všichni pod reformou představují to samé. Snaha s tím systémem něco udělat je veliká."
Reformu podporují zejména ti, kdo se kriticky vyjadřují ke způsobu řízení vlastní školy a k roli akademického senátu na vlastní škole nebo fakultě. Tito akademici také obecně poukazují na špatnou úroveň řízení vysokých škol.
Autoři se proto při přípravě reformy vysokého školství nejvíce zaměří na roli akademických senátů a managementu vysokých škol. "Pokud jde o roli studentů, tak si akademičtí pracovníci myslí, že by studenti měli posílit svoji roli jako klienti vysokých škol a měli by více dbát na to, jestli se jim dostává služeb v kvalitě, kterou požadují," vysvětluje sociolog.
Akademici chtějí školné
Tři pětiny akademiků si také myslí, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit.
"Sedmdesát procent pracovníků je pro zavedení některé z forem školného, ale nevnímají školné jako zásadní zdroj financí. Rozhodně berou školné jako nástroj posílení motivace studentů, odpovědnosti vysokých škol a lepšího nastavení prostředí pro konkurence mezi vysokými školami," uvedl Matejů.
Školné tedy není mezi akademiky vnímáno jako zdroj řešení financování vysokého školství ale jako zdroj důležitých informačních toků a nastavení konkurence mezi vysokými školami.
