„Ukazuje se, že i když má instituce určitou politiku, pořád se to školy někdy snaží zamést pod koberec. Zažil se pro to termín institucionální zrada,“ podotýká socioložka Marcela Linková.
Ministerstvo školství propojení studia se zkušenostmi z reálného prostředí podporuje. A podle resortu by mohlo být přínosné rozšíření i na další univerzity, což některé školy vítají.
Dosažené vzdělání bylo a je v Česku podmíněno socioekonomickým postavením rodiny – na tom se bez ohledu na množství peněz v systému nemění vůbec nic. Naopak se rozdíly pouze prohlubují.
Stav školství souvisí s naší konkurenceschopností na trhu práce. „Máme málo vzdělanou pracovní sílu,“ komentuje v pořadu Řečí peněz ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.
Rektoři se podle usnesení zasazují o udržitelný prorůstový rozpočet vysokého školství, bez kterého školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání.
„Samozřejmě se chceme poměřovat s těmi vědecky nejvyvinutějšími zeměmi. A tam tedy opravdu nemůžeme konkurovat,“ říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Některé předměty se budou učit v náhradních prostorách fakulty nebo univerzity, řekla proděkanka fakulty pro vnější vztahy a další vzdělávání Michalea Slussareff.
Od 1. Února můžou rodiče, respektive zájemci o studium na středních školách podávat přihlášky. „Tři školy na výběr je málo,“ říká sociolog Daniel Prokop v pořadu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Ministerstvo školství vládě předložilo novelu vysokoškolského zákona bez úpravy sociálních stipendií, přestože s tím návrh původně počítal. Podporu teď pobírají jen stovky z 300 tisíc studentů.
„To číslo vyvolává iluzi, na kterou řada lidí nedosáhne. A bohužel na některých fakultách a univerzitách se tomuto číslu zdaleka neblíží,“ zdůrazňuje exministr.
„My na kritický stav upozorňujeme už od roku 2021 přes čtyři ministry školství. Paralelně se stupňují také vyjádření České konference rektorů,“ říká děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent,“ říká bývalý ministr školství.
Podle ministra školství Mikuláše Beka z hnutí STAN ve školství chybí minimálně 40 miliard korun. Systém přerozdělování peněz mezi vysokými školami je podle něj nastavený nespravedlivě.
Vysokoškoláci už se začínají poohlížet po pronájmech na nový semestr. Studentských bytů je sice podle realitních webů víc než loni, ceny ale meziročně vzrostly někde i více než o deset procent.
„Demografická křivka, která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za čtyři roky na vysokých školách," varuje rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Výtvarník Černický si v otevřeném dopise stěžuje na omezení svobody slova ze strany studentů na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Jedná se hyperkorektnost ze strany studentů, nebo nepochopení učitelů?
„Je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Radiožurnál Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
O tom, že filosofické vzdělání je užitečnou výbavou do života, se pokusil přesvědčit už v 6. stol. př. n. l. své současníky jeho první představitel Thalés z Milétu.
Všem pedagogickým pracovníkům není zaručena mzda v hodnotě kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy. Poslanecká sněmovna ji zatím schválila pouze pro učitele.
Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost. Ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci pedagogů.
Je dobře, že si po letech přešlapování, stěžování v soukromí a zatínání zubů lidé z humanitních a společenskovědních fakult odhodlali k akci a vyšli do ulic.
Na některých fakultách jsou mzdové podmínky velmi špatné a každý týden nám kvůli penězům hrozí odchod lidí do jiného sektoru, popisuje historik a předseda odborového svazu Petr Baierl.
Vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno. Podíl vysokých škol na HDP klesá. Před vysokými školami stojí celá řada dalších výzev, říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.
Pokaždé, když si Grayson Hart představoval svoji budoucnost, viděl se jako vysokoškolský student. Nicméně za pandemie tento názor změnil, popisuje agentura AP.
Odpovídající měsíční mzda by podle získaného dokumentu pracovní skupiny na Ministerstvu školství měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč.