Senát usnesení o nezpůsobilosti Zemana pro výkon funkce nepřijme. Ústavní komise to nedoporučila
Senátní komise pro ústavu nedoporučila, aby horní komora jednala o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. S tímto návrhem přišel v červnu senátní bezpečnostní a zahraniční výbor. Komise v úterý dospěla k závěru, že podklady nejsou dostatečné pro to, aby doporučila Senátu se touto možností zabývat. Na tiskové konferenci po jednání komise to oznámil její předseda Zdeněk Hraba (Starostové a nezávislí).
„Komise při svém rozhodování vycházela z odborných názorů, které si vyžádala od 15 ústavních právníků a dalších expertů. Ne všichni odpověděli, ale odpovědi, které jsme obdrželi, byly jednoznačné. I to byl důvod, proč jsme nakonec ve svém usnesení konstatovali, že nemáme dostatečnou oporu, abychom mohli říci, že existují závažné důvody, aby prezident nemohl svůj úřad vykonávat,“ uvedl na tiskové konferenci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Komise tak doporučila dodané podklady buď zásadním způsobem doplnit, nebo od tohoto řízení ustoupit.
Komise také dospěla k názoru, že pokud by se někdo chtěl tímto návrhem na plénu zabývat, měl by dodat patřičné podklady a důkazy, uvedl Hraba. Komise současně doporučila jít cestou změn v Ústavě, aby dva ústavní články, které se týkají odnětí prezidentských pravomocí nebo žaloby na prezidenta, byly aplikovatelné v případě zásadních důvodů.
Tady je celé usnesení ústavní komise @Senát Parlamentu ČR k nedoporučení jednání o aktivaci Čl. 66 Ústavy - prohlášení prezidenta republiky za neschopného výkonu úřadu.
12:40 – 20. 07. 2021
Komise současně míní, že v případě ústavní žaloby pro hrubé porušení ústavního pořádku, případně velezrady, by rovněž bylo nutné připravit podklady. „V tomto směru se komise i usnesla na tom, že by bylo vhodné pro určité mezery, které procesně Ústava má v případě postupu proti jednání prezidenta republiky, by bylo vhodné zahájit pro futuro, tedy ne proti Miloši Zemanovi, ale pro futuro změny v Ústavě tak, aby byla aplikovatelná v případě nějakých závažných důvodů,“ řekl Hraba.
Předseda Senátu Vystrčil označil současný stav v tomto směru za žalostný. Podotkl však, že návrh změn Ústavy pokládá za obecný záměr, který se netýká nynějšího volebního období. Prezident je podle něj nyní „téměř neprůstřelný“. „Ale na druhou stranu zase není možné výkon jeho úřadu destabilizovat kdykoli,“ poznamenal.
Návrh výboru
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený Pavlem Fischerem (nezávislý) se začátkem června usnesl, že Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy České republiky. Návrhem se mělo zabývat plénum Senátu. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň uvedl, že Zeman by ve funkci prezidenta zůstal, ale jeho pravomoci by přešly na předsedy Senátu, Poslanecké sněmovny a vlády.
Zahraniční výbor Senátu se usnesl, že prezident Zeman není schopen vykonávat funkci
Číst článek
Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné o kauze Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje Ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil červnové rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. Krok skupiny senátorů podle něj vyvolává vážné podezření z trestného činu rozvracení republiky.
Ústava uvádí, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“, pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, Poslaneckou sněmovnu a Senát.
Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnost v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.
