Sledujete v rámci kontroly výdajů politických stran i to, jestli nejsou fiktivní nebo nadhodnocené, zda třeba nejdou směrem k nějakým napojeným subjektům, nebo jestli to někdo nevyužívá jako cestu, jak ze strany nebo hnutí vyvést peníze?
To zákon nestanovuje. Sledujeme, zda byly uskutečněné výdaje a na co byly použity, ale hlavně ve volebních kampaních. V průběhu ostatních období, kdy volební kampaně nejsou vyhlášeny, zákon nestanovuje, jak má jednotlivá strana nakládat se svými finančními prostředky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Limity na financování předvolebních kampaní se vytvořily proto, aby byl rovný přístup mezi těmi, kteří mají méně peněz a kteří jich mají více. Spravedlnost zřejmě nikdy nebude, míní Sivera

Letos nás čekají volby do Poslanecké sněmovny, prezident republiky je ale zatím nevyhlásil, není tedy jasný jejich termín. Jaké to má důsledky? Co by bylo jinak, kdyby už volby vyhlášené byly?
V prvé řadě je potřeba říct, že politické strany a hnutí musí také dělat svoji běžnou činnost a mezi to patří jejich agitace, informování voličů o jejich cílech a myšlenkách, co chtějí dělat. To je běžná činnost, kterou dělají v mezivolebním období.

Ve volebním období je to potom regulované tak, že strana nebo hnutí, které chce kandidovat, nesmí utratit více než v případě parlamentních voleb 90 milionů korun. Proto se všeobecně hledí na to, že vyhlášení volební kampaně pět až šest měsíců před volbami není doba, která by byla problémová a k tomu všechno směřuje.

V této chvíli strany zahájily nějakou kampaň a dělají to tak, jak to dělají, mají takovou možnost. Výdaje, které v této chvíli utrácejí, nebudou předmětem výdajů, které se budou do kampaně zahrnovat, tedy do limitu 90 milionů.

Nepřetržitá kampaň

Když vidíte billboardy, které vypadají, že jsou předvolební, placenou reklamu na sociálních sítích nebo třeba web, který v minulých dnech spustila jistá koalice proti předsedovi jistého politického hnutí, opravdu máte pocit, že to není předvolební kampaň a že je v pořádku, že se to do nákladů předvolební kampaně nepočítá?
Problém je v tom, že některé strany kampaň dělají nepřetržitě, celé volební období, jak jistě vnímá veřejnost. Potom je těžké stanovit – a já nejsem zákonodárce, to musí stanovit zákonodárce – které období má být regulované a které ne.

Některé strany celoročně působí tak, že sdělují svoje názory a atakují svoje politické protivníky a ve veřejnosti to je. V této chvíli samozřejmě běží takzvaná předvolební kampaň, ale volby vyhlášeny nejsou a tím pádem to do limitu výdajů nespadá.

Na druhou stranu volby pravděpodobně budou za půl roku, byť neznáme přesný termín. Je to fér? Neztrácí ten 90milionový limit do jisté míry smysl?
To je zajímavá otázka, ale na to těžko mohu odpovědět. Kdyby byla kampaň vyhlášena dříve, je otázka, zda by potom nebyl požadavek z hlediska kandidujících subjektů, aby byl limit vyšší.

V některých státech limity nejsou, v některých státech jsou. Vytvořily se proto, aby byl rovný přístup mezi těmi, kteří mají méně peněz a kteří jich mají více. Spravedlnost zřejmě nikdy nebude. V České republice je tento model a v této chvíli je legislativně potvrzen, těžko o něm tedy polemizovat.

Limity pro koalice

Ve volbách budou kandidovat koalice, minimálně jedna už to avizuje. Platí v takovém případě stále limit 90 milionů a počítá se to na všechny strany, které jsou součástí?
Počítá se to u každého kandidujícího subjektu, který bude registrovat kandidátní listinu. Do té částky se počítají nejenom výdaje přímo subjektu, který se registruje, ale i výdaje jeho kandidátů, které potom musí zveřejnit ve své zprávě, a výdaje podporovatelů, kteří s jeho vědomím podporují tento kandidující subjekt a chtějí mu pomoci ve volbách.

Přitom podle zákona o sdružování platí klauzule, že jeden podporovatel nesmí straně dát více než – ať částku, nebo nepeněžité plnění – tři miliony korun za rok. To je omezení pro ty subjekty a platí pro všechny stejně.

V letošních volbách se o hlasy budou ucházet i společné kandidátky, které ale formálně nejsou koalicí. Tento model zatím avizuje hnutí SPD, na jehož kandidátkách mají být politici Trikolory, Svobodných a strany PRO, a hnutí Stačilo!, za které mají kandidovat politici KSČM a některých dalších subjektů. Jak to bude fungovat u těchto kandidátek? Do jaké míry se například KSČM bude moci podílet na financování kampaně Stačilo! nebo Trikolora, Svobodní a PRO na financování kampaně SPD?
Zákon hovoří celkem jasně. Kandidující subjekt je v tomto případě ten, který bude podávat svoji kandidátku krajskému úřadu k registraci. Tento kandidující subjekt musí zajistit, aby nebyl překročen limit kampaně, to znamená 90 milionů.

To, že na své kandidátce umístí členy jiné strany, to už tady takhle funguje několik volebních období. Není to žádný problém, dokonce k tomu existují i názory soudů, takže to funguje. Každopádně pro toho, kdo nekandiduje a chce podpořit kandidátku a svoje členy strany na ní, platí, že nemůže utratit více než tři miliony korun, které dá té politické straně, která kandiduje.

Co se musí vykazovat a započítávat do finančního limitu v rámci předvolební kampaně? A měl by úřad zkoumat, jestli strany a hnutí v kampaních nelžou? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.

Tomáš Pancíř, kma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít