Kdo se s kým pere o hlasy?
Analýza voličských překryvů ukazuje dva velké tábory a v nich další štěpení

Na jedné straně zuří největší boj ve vládním táboře mezi Spolu a STAN, na druhé straně probíhá přetahovaná mezi ANO, SPD, Motoristy či Stačilo! Jak ukazuje analýza, největší voličské překryvy jsou mezi názorově blízkými stranami, paradoxně se tak v souboji o hlasy přetahují hlavně možní partneři.

Praha 31. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Českou voličskou mapu tvoří dvě nestejně velké skupiny, mezi kterými dochází jen k velmi malým přesunům a k takřka neznatelným vzájemným překryvům. Jednu tvoří strany původní vládní pětikoalice, ke kterým patří ještě Zelení, a druhou současné parlamentní i mimoparlamentní opoziční strany.

„Máte jeden velký voličský bazén, kterému dominuje ANO, a potom menší, kde není dominance tak zřejmá a kde jsou do sebe nejvíce vzájemně zaklesnuté koalice Spolu a hnutí STAN,“ přibližuje Martin Kratochvíl z analytického ústavu STEM.

Sněmovní volby v roce 2021 vyhrál menší zmíněný tábor i díky tomu, že se mu lépe podařilo své podporovatele mobilizovat a zároveň ve větším táboře propadl milion hlasů.

Letos je ale dynamika opačná. „Sledujeme nárůst volební účasti v oblastech mimo velká města. Tyto voliče úspěšně mobilizuje nespokojenost s vládou a opoziční kampaň ‚antifiala‘. Na druhé straně to vypadá, že voliči vládních stran letos ve větší míře zůstanou doma a k volbám nepřijdou,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou a volebním chováním.

Každý z obou voličských táborů má podle analytika Kratochvíla v následujícím půlroku, který zbývá do voleb, jinou úlohu. „Z vládních stran musí hlavně Spolu zmobilizovat váhavé voliče, kteří se od nich odvrátili, a možná zkusit demobilizovat voliče opozice,“ navrhuje. „Naopak v případě opozičních sil je třeba udržet své podporovatele mobilizované a ochotné k volbám přijít,“ doplňuje.

Vládní tábor

Nejprve k voličům původní vládní pětikoalice. Spojenectví tří stran Spolu ztrácí v aktuálních preferencích zhruba deset procentních bodů za svým výsledkem ve sněmovních volbách 2021, kdy získalo 28 procent.

Rostoucímu hnutí STAN se naopak daří pod svá křídla lákat ty voliče, kteří zklamaně odchází jak od Spolu na jedné straně, tak od již nevládních Pirátů na straně druhé.

STEM měří Spolu i STAN srovnatelný potenciál 25, respektive 24 procent, na které by si mohly maximálně sáhnout. Podíl těch, kteří zvažují volbu obou těchto subjektů, jsou tak asi dvě třetiny.

Deklarovanou ambicí Starostů je být nejsilnějším hlasem českých proevropských liberálů, v preferencích tuto pozici v loňském roce převzali od slábnoucích Pirátů, zároveň mohou těžit z upozadění a oslabení liberálnější TOP 09 ve spíše konzervativní koalici Spolu.

Zdá se tak, že jsou Starostové nyní v nejlepší situaci z této části voličského spektra, jde ale o křehkou pozici zvlášť proto, že přesvědčených jádrových voličů STAN příliš nemá.

Pirátské trable

Piráti jsou poslední půlrok po odchodu z vlády v klíčovém momentu svého vývoje. V průběhu celého loňského roku ztráceli podporu, až se v některých průzkumech dostali nebezpečně blízko pětiprocentní hranici, v únorovém modelu NMS Market Research a v lednovém Medianu dokonce i pod ni.

Potenciál Pirátů má STEM na 16 procentech, přičemž více než polovinu z něj sdílí jak se Starosty, tak se Spolu.

„U Pirátů vidíme úplný rozpad jejich volebního jádra. Ani jedno procento voličů není přesvědčeno, že by je ve volbách volilo,“ upozornila politická analytička NMS Tereza Friedrichová.

Nejistota překročení této hranice a tím možná ztráta parlamentního zastoupení může být pro pirátské podporovatele nakonec silný faktor, proč se rozhodnou volit jinou stranu.

„Jejich voliči si na poslední chvíli můžou říct, že Piráti asi nepřekročí pětiprocentní hranici, tak to radši hodí třeba Spolu, aby současná vláda měla alespoň nějakou kontinuitu,“ poukázala na možné riziko Friedrichová.

Opoziční tábor

Největší voličské překryvy mezi opozičními stranami mezi sebou mají jednoznačně ty dvě největší – ANO a SPD. Je to zapříčiněno jejich společnou opoziční pozicí a z toho plynoucím sbližováním. Šéf ANO Andrej Babiš se ostatně nejpozději po prezidentských volbách otevřeně přihlásil o voliče SPD.

Nejsilnější tuzemská politická síla nyní čelí dilematu, zda svůj volební zisk maximalizovat, nebo vedle sebe nechat prostor pro růst případných koaličních partnerů. Právě propadnutí Přísahy, ČSSD a KSČM pod pětiprocentní hranici zapříčinilo, že po volbách 2021 nemohlo ANO sestavit vládu.

Dle dat STEM má ANO potenciál získat až 40 procent hlasů. „Když to očistíme jen na ty, kteří nezvažují nikoho jiného, je to 17 procentních bodů a velmi solidní základna, o které si můžou ostatní strany nechat jen zdát,“ popisuje analytik Kratochvíl s tím, že o všechny ostatní voliče, o které se bude ucházet, se bude střetávat s jinými opozičními stranami.

Volbu ANO tak zvažují zhruba dvě třetiny z těch, kteří zvažují volbu SPD, Stačilo! nebo SOCDEM, současně přemýšlí i o ANO. V případě potenciálních voličů Přísahy je to dokonce 70 procent a i u Motoristů je to více než polovina. Z tohoto rezervoáru může ANO lovit pro svůj sen dosáhnout jednobarevné vlády. Právě na tomto grafu je tak vidět naprostá dominance ANO v opozičním voličském táboře.

Druhému sněmovnímu opozičnímu hnutí SPD Tomia Okamury v tomto volebním období narostla vážná konkurence.

Zatímco s komunistickým Stačilo! a Motoristy si vzájemně konkurují a ostřelují se, s PRO Jindřicha Rajchla se raději spojili a pozvali si jej po boku Trikolory a Svobodných na své kandidátky.

Spolupráce hlavně s Trikolorou a PRO dává pro Okamuru smysl v tom, že mu tyto subjekty nebudou konkurovat. „Trikolora či PRO už nemají SPD příliš co přidat, jejich voličské potenciály se většinově překrývají už nyní,“ poukazuje Kratochvíl.

Dle dat STEM zvažovalo volbu SPD přes 70 procent potenciálních voličů Trikolory a PRO. Svobodní stojí voličsky trochu jinde, s SPD sdílí jen něco málo přes třetinu svého potenciálu.

Podobně jako dříve Svobodní i Motoristé sobě deklarují snahu zaujmout konzervativně pravicové voliče, které zklamala ODS.

V tom, zda se to daří, se výzkumné agentury zatím neshodují. STEM či Ipsos ukazují spíš menší překryvy a přelivy voličů od ODS a daleko větší voličskou provázanost Motoristů s ANO, SPD či Přísahou.

Dle dat agentury Kantar CZ se ale Motoristům v tomto směru již částečně daří. „ODS je jedním z hlavních zdrojů hlasů pro Motoristy, spolu s (bývalými) nevoliči či prvovoliči a voliči ANO. Sekundárním zdrojem jsou podporovatelé Přísahy nebo SPD,“ popisuje analytik Kantaru Pavel Ranocha.

V opozičním táboře získává podporu i hnutí Stačilo!, které těží hlavně z pevného jádra podpory KSČM, popularity lídryně Kateřiny Konečné i nové značky skrývající komunistickou symboliku.

O ty nejradikálnější protivládní voliče se budou přetahovat s ANO či SPD. Zatímco Stačilo! se deklaruje jako levicově vlastenecké, SPD a jeho partneři akcentují spíše pravici. Na odporu k migraci, ke Green Dealu či zahraničně politické orientaci skýtající například referenda o členství v NATO a EU se ale shodují.

„Hnutí Stačilo! je produktem doby, v níž se rozdíly mezi krajní levicí a krajní pravicí smazávají,“ poukázal politolog Lukáš Jelínek na trend sbližování konzervativců z obou stran spektra.

Kromě těchto stran se v opozičním rybníčku snaží prosadit i SOCDEM a Přísaha, které jsou ale ve všech průzkumech hluboko pod pětiprocentní hranicí a vypadá to, že sami se do Sněmovny nedostanou. Sociální demokraté mají největší voličské překryvy s ANO (dvě třetiny potenciálních voličů SOCDEM zvažují i ANO).

Překryv mezi SOCDEM a Stačilo! je menší. V minulosti si byli sociální demokraté a komunisté voličsky velmi blízko, to už je ale dnes pryč. „Jak se Stačilo! pohybuje v antisystémových vodách, zatímco zbylí voliči SOCDEM tendují spíše k tradičnějšímu pojetí politiky, mají tak daleko blíže k ANO než ke zradikalizovanému Stačilo!“ analyzuje politolog Charvát.

Jakub Grim

Související témata: Hnutí ANO, Stačilo!, Motoristé Sobě, svobodní, koalice Spolu, hnutí STAN, Piráti, Zelení, volby v Česku, volby 2025, sněmovní volby 2025, Hnutí SPD, hnutí Přísaha, SOCDEM, voličské překryvy