Sněmovna o naší účasti ve válce rozhodne až v pátek
Zatímco Senát velkou většinou hlasů podpořil žádost Spojených států o pomoc v případné operaci proti Iráku, poslanci se společného stanoviska ve čtvrtek nedobrali. Jednotný názor totiž nemá ani vládní koalice. Po celodenní rozpravě provázené ostrými spory bylo večer jednání přerušeno do pátečního rána. Své ano operaci proti režimu Saddáma Husajna už v pondělí řekla vláda. K nasazení vojáků chce Česko mandát OSN.
Projednávání žádosti o českou pomoc při případné vojenské operaci proti Iráku se ve sněmovně nečekaně zdramatizovalo. Kvůli nejednotnému postoji vládní koalice večer místopředseda ODS Petr Nečas nařkl premiéra Vladimíra Špidlu ze slabosti a prohlásil, že vznikla vládní krize. Občanští demokraté poté vyzvali šéfy vládních stran k jednání o řešení situace, Špidla to ale odmítl jako bezpředmětné.
Podle předsedy branně bezpečnostního výboru sněmovny za ODS Jana Vidíma nechce vládní návrh podpořit více než 30 zákonodárců za sociální demokracii. "Přijde nám naprosto neuvěřitelné, aby vláda, která se rozhodne poslat české vojáky do války, neměla podporu svých vlastních poslanců," řekl Vidím Radiožurnálu.
K nasazení našich vojáků do případného konfliktu v Iráku mají výhrady i někteří poslanci KDU-ČSL. Například místopředseda lidovců Jan Kasal si myslí, že by se naši vojáci měli do vojenské operace zapojit až na základě nové rezoluce či usnesení Rady bezpečnosti OSN. Před rozhodnutím o vládním návrhu poslance varoval. "Rozhodně bychom se neměli dopouštět podobných zjednodušení typu, kdo je proti návrhu vlády, tak je kamarád Saddáma Husajna, a ten kdo je pro to usnesení, že je krvelačný válečník."
Hlavně na váhající zákonodárce z řad ČSSD apeloval jejich stranický kolega Jan Kavan. Podle něj je účast Česka na případné vojenské akci proti Iráku naší morální povinností bez ohledu na všechna rizika s tím spojená. "Jako předseda Valného shromáždění OSN mám samozřejmě zájem na tom, aby rozhodování této nejvyšší mezinárodní organizace bylo parlamenty jednotlivých států bráno nesmírně vážně. Jinak bychom měli ve světě džungli."
Návrh české vlády, aby parlament vyslovil s naší účastí v případném konfliktu souhlas, je připravena podpořit opoziční ODS. Podmiňuje to ale pravdivými informacemi, co pro nás bude tato akce znamenat a také jednotným postojem vládní koalice.
Zapojení Česka do akce proti Iráku odmítá nejdůrazněji KSČM. "Neexistuje aktuální a jednomyslný mandát OSN a jsme také přesvědčeni o tom, že Česká republika nemusí hned a bezhlavě sloužit Spojeným státům jako v pozici satelitu," shrnul důvody a výhrady komunistických poslanců jejich šéf Pavel Kováčik.
Naopak bez problémů hlasování o vládním návrhu proběhlo v horní parlamentní komoře. Účast našich vojáků v případné vojenské operaci podpořilo 70 senátorů ze 76 přítomných. Proti byli komunisté a někteří sociální demokraté.
"Nikdy nebudu hlasovat pro zabíjení lidí, protože vždycky se budou zabíjet nějací nevinní," vyjádřil své přesvědčení předseda senátorského klubu ČSSD Milan Smutný.
Rychlou reakci naší vlády na žádost Američanů v horní parlamentní komoře naopak ocenil nezávislý senátor Josef Zieleniec. "Nebude to akce jednoho či dvou států, a proto bych chtěl vyzdvihnout vládu České republiky za to, že (odpověď) neodkládala, takticky nečekala, až se listina těch, kteří jsou připraveni se akce zúčastnit, naplní a že chce našim spojencům dát jasnou a včasnou odpověď."
Jednomyslný vládní souhlas se zapojením Česka do vojenských akcí proti Iráku obhajoval ve sněmovně premiér Vladimír Špidla. "Je nepředstavitelné, že česká jednotka se svou mimořádnou kapacitou by se okamžitě nezapojila do záchranných akcí," apeloval na poslance Špidla.
Bezmála hodinu pak vše před poslanci obhajoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Varoval mimo jiné i před vysokým nebezpečím zbraní hromadného ničení, které má Saddám Husajn k dispozici. Vážnost situace ale dokumentoval i na své osobě. "Existuje minimálně jedna informace zpravodajské služby této země, že se lidé z podsvětí napojení na irácké struktury zajímají o mě i o mojí rodinu. Jestliže tato země bude zapojena do válečného konfliktu, v první řadě jsem ohrožen já a moje rodina," oznámil Tvrdík.
Kabinet Vladimíra Špidly si jako podmínku zásahu klade mandát OSN. Mandátem vláda rozumí jednak rezoluci či stanovisko Rady bezpečnosti OSN nebo prohlášení jejího předsedy. Kromě toho, jak prohlásil premiér, by se chemici mohli zapojit do operací i bez mandátu mezinárodního společenství v případě použití zbraní hromadného ničení. "Je možné, že v rámci situace v iráckém Kurdistánu použije někdo chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu a zasáhnou území Turecka, Ománu, Kuvajtu. V rámci mandátu, který je zde vytyčen, by naše jednotka vyrazila, a pokud by to bylo v jejích možnostech, odstraňovala by následky," uvedl Špidla.
Kabinet nevyloučil, že se do zásahu zapojí i další české jednotky. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka ale zatím žádná taková žádost od spojenců nepřišla. "O případném zapojení České republiky do akce pod mandátem OSN můžeme diskutovat kdykoliv v budoucnosti. Zde se domnívám, že je shoda české politické reprezentace na tom, že legitimní akce OSN by našla podporu širšího rozsahu," ujistil Tvrdík.
Ještě před začátkem schůze sněmovny chtěli před jejím sídlem vyjádřit demonstrací svůj odpor proti válce v Iráku anarchisté. Nakonec se ale sešli pouze tři mladíci, kteří se prohlašovali za zástupce Československé anarchistické federace.