Sobotka: Kandidáty na ministry nevyměním, Zemanovy výtky nebrání jmenování vlády
Šéf ČSSD a pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka nebude měnit kandidáty na ministry do své vlády. Řekl to po setkání s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Prezident podle Sobotky nepředložil žádné nové argumenty, který by bránily jmenování některého z nominovaných.
Zeman má k některým kandidátům výhrady a tvrdí, že mají nedostatek odborných kompetencí, problémy s bezpečnostní prověrkou nebo třeba podivný způsob získání vysokoškolského vzdělání. Podle Sobotky to však nejsou výtky takového charakteru, aby neumožňovaly ustavení nové vlády.
Spory o složení budoucí vlády byly tématem pro kandidáta na ministra zemědělství Mariana Jurečku z KDU-ČSL a politologa Lubomíra Kopečka
„Snažil jsem se pana prezidenta přesvědčit o tom, že výhrady, které uplatnil, neznamenají a neznemožňují, aby se tito lidé stali ministry. Jsem přesvědčen o tom, že návrhy, jak je předložily koaliční strany, zajišťují kompetentní a odpovědné vedení jednotlivých resortů,“ prohlásil Sobotka.
Zemanovy argumenty a výhrady navíc nejsou podle předsedy sociální demokracie nijak nové. „A především to podle mého názoru nejsou argumenty, které by znamenaly zákonnou nebo ústavní překážku pro to, aby některý z těchto kandidátů mohl být jmenován do vlády,“ řekl Bohuslav Sobotka.
Změny v nominacích odmítá i KDU-ČSL. „Já je (Zemanovy výhrady – pozn. red.) osobně nevnímám jako tak zásadní, aby byl důvod měnit v tuto chvíli nominace. Samozřejmě až čas ukáže, jak budou jednotliví ministři ve svých resortech úspěšní, jak budou pracovat,“ poznamenal kandidát na ministra zemědělství Marian Jurečka.
Prezident Zeman jmenuje premiéra 17. ledna, vláda by mohla být do konce měsíce
Číst článek
Prezident se přesto chce po jmenování nového premiéra osobně scházet se všemi kandidáty na ministry a chce dál hledat alternativy v obsazení některých postů. Premiéra chce Zeman jmenovat v pátek 17. ledna v 15 hodin na Pražském hradě.
Vadí Chovancův titul i Mládkova prověrka
Zemanovi vadí například nominace Milana Chovance na post ministra vnitra, který získal titul na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni za pouhých devět měsíců. Sobotka se ale Chovance zastal, okolnosti studia prý už byly několikrát prověřované a vysvětlené.
„Tato věc byla prověřena jak ve správním řízení, tak také přezkoumáním ze strany rektorky příslušné právnické fakulty a tento titul mu byl ponechám. To znamená nedošlo k odebrání titulu, který byl získán v rámci celoživotního vzdělávání při plzeňské právnické fakultě,“ tvrdí šéf ČSSD.
Prezidentovi vadí, že jeden z kandidátů nemá prověrku. Zřejmě jde o Mládka
Číst článek
Další výtky má ke kandidátovi na ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který nezískal bezpečnostní prověrku. Mládek ale tvrdí, že obě žádosti sám zastavil.
„Tam došlo nejprve k neudělení prověrky. Poté na základě jeho odvolání bylo znovu zahájeno řízení o prověrce a pak bylo řízení ukončeno vzhledem k tomu, že Jan Mládek už přestal být veřejně činnou osobou a stal se osobou soukromou v okamžiku, kdy skončil ve funkci ministra zemědělství,“ zastal se ho Sobotka.
Ústavní právník: Zeman musí Sobotkovi vyhovět
Miloš Zeman se při zdůvodňování svého postupu odvolával i na ústavní právníky. Mnozí z nich ale upozorňují, že je prezidentovou ústavní povinností jmenovat ministry, které mu premiér navrhne.
„Drtivá většina právníků, kteří se ústavním právem zabývají, se shodla na tom, že pokud tomu nebrání nějaké závažné zákonné důvody, tak prezident je povinen návrhu předsedy vlády vyhovět,“ vysvětluje Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
O Zemanových výhradách k některým kandidátům na ministry mluvil Marek Antoš z Právnické fakulty UK a komentátor Petr Nováček
Ani žádost o bezpečnostní prověrku a její následné stažení nemůže být podle Antoše důvodem pro to, aby prezident některého ministra odmítl jmenovat. Výjimkou by bylo jen to, pokud by budoucí ministr mohl být skutečně rizikový.
„Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování,“ připouští Marek Antoš.
